Sto tisíc měsíčně: poslanci nás stojí měsíčně mnohem více. Víme, kdo vydělává nejvíc

Přestože základní plat poslance se pohybuje kolem 115 tisíc korun měsíčně, průměrný poslanec si přijde i na trojnásobnou částku. Jde přitom pouze o příjmy z veřejných peněz. Jejich vlastní podnikání, majetkové podíly a další příjmy mohou částku ještě výrazně navýšit.

Členové dolní komory mají kromě základního platu nárok na příplatky za funkce v klubech, výborech a komisích. Mnoho z nich sedí v dozorčích radách či zastupitelstvech, a když jsou zároveň ve vládě, dostávají vyšší vládní plat namísto poslaneckého.

Navíc mají právo na náhrady, které měsíčně představují i desetitisíce korun. Patří mezi ně výdaje na reprezentaci, jako je například oblečení, ale také ubytování, stravování, doprava, telefonní poplatky nebo zajištění asistentů. V minulém roce na tyto náhrady padlo celkem 225 milionů korun. Ukazují to data Hlídače státu, který zveřejňuje informace o platech vrcholných politiků pravidelně, a to včetně zmíněných náhrad.

„Cílem není kohokoliv pranýřovat. Naopak. Lidé, kteří nesou velkou odpovědnost a odvádějí dobrou práci pro stát, si zaslouží odpovídající odměnu. Odměňování ale musí být transparentní, srozumitelné a veřejně kontrolovatelné, když jde o peníze daňových poplatníků,“ přiblížil ředitel organizace Michal Bláha.

Kdo si loni vydělal nejvíc

Nejvyšší hrubý roční příjem včetně náhrad loni vykázal Jan Skopeček (ODS), který si vydělal celkem 5,17 milionu korun. Kromě poslaneckého mandátu působil také jako zastupitel Středočeského kraje, v dozorčí radě Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

Následoval ho Jiří Mašek (ANO) s 5,05 milionu korun, krajský a obecní zastupitel, člen dozorčí rady VZP a Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Až na třetím místě se umístil Petr Fiala (ODS), který po většinu roku 2025 zastával roli premiéra. Jeho roční hrubý příjem včetně náhrad činil 5,04 milionu korun.

Sedm rolí

V počtu funkcí jsou největšími rekordmany straničtí kolegové Jiří Bouška (ANO) a Miroslav Žbánek (ANO), kteří loni zastávali celkem sedm veřejných funkcí. Oba jsou totiž kromě poslanců také krajskými zastupiteli a zároveň zastupiteli statutárních měst – Bouška je primátorem Mladé Boleslavi, Žbánek Olomouce.

Nejčastěji ovšem poslanci zastávali jednu nebo dvě veřejné funkce. „Souběh funkcí sám o sobě nemusí znamenat problém. Existují ale situace, kdy se jednotlivé funkce překrývají natolik, že je nemožné všechny vykonávat zodpovědně. Některé souběhy funkcí navíc mohou zvyšovat riziko střetu zájmů,“ upozornil Michal Bláha.

Sama vláda v červenci schválila novelu zákona, která má narovnat pravidla odměňování představitelů samospráv při kumulaci funkcí. K tématu se vyjádřil i prezident Petr Pavel. „Pokud voliči dospějí k závěru, že člověk, který zastává funkci starosty a případně krajského radního a vykonává obě tyto funkce ke spokojenosti občanů, buďme za to rádi. Pokud je někdo, kdo nevykonává ani jednu funkci ke spokojenosti občanů, pak se ozvěme,“ řekl.

Zmrazení platů? Později

O změnách v odměňování politiků diskutovala vládní koalice už loni. Babišův kabinet v polovině prosince schválil novelu, která má zmrazit platy politiků do konce roku 2030. Podle návrhu měla platit od ledna letošního roku, už při jejím schvalování vládou však bylo kvůli legislativním lhůtám zřejmé, že termín není možné stihnout.

Platy vrcholných politiků a dalších činitelů proto od ledna vzrostly podle zákonných pravidel, a to zhruba o pět procent. Předseda sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura později zmiňoval záměr upravit parametry novely tak, že by se účinnost posunula na 1. července. Poslanci nicméně novelu dosud neprojednali ani v úvodním čtení.

Koaliční rada se nicméně shodla, že návrh začne sněmovna projednávat v září. „Dohodli jsme se, že ho zařadíme ještě před návrh zákona na zrušení poplatků České televizi, Českému rozhlasu, který je samozřejmě prioritou,“ uvedl Okamura.