Kromě žaloby bývalého výkonného ředitele Ředitelství silnic a dálnic Michala Haly, který chce od státu odškodné ve dvou žalobách přes 110 milionů korun (původně chtěl přes 160 milionů), začal soud nyní řešit také případ podnikatele Jiřího Neužila, jenž na uvedených obchodech vydělal. Neužil požaduje kompenzaci ve výši téměř dvaceti milionů korun. Polovinu z toho činí ušlý zisk za sedm měsíců ve vazbě - jeho měsíční příjem jako jednatele firmy, která postavila čerpací stanici, byl údajně 1,2 milionu korun.
Neužil byl již dříve odsouzen kvůli obchodům se státem - před dvaceti lety se podílel na tunelování bývalého svazáckého majetku (viz box).
Patnáct milionů a byt v Harrachově
Velký zátah kvůli zakázkám na Ředitelství silnic a dálnic se uskutečnil tři dny před Vánocemi 2011. Policie tehdy zatkla Neužila spolu se třemi pracovníky ŘSD. Kromě výkonného ředitele Michala Haly byl obviněn i Halův předchůdce Petr Laušman a právník ŘSD Robert Wolf. Státní instituci podle obvinění připravili nejméně o tři sta milionů korun při pronájmu odpočívadel na dálnici D1. Všichni skončili ve vazbě, Neužil v ní strávil skoro sedm měsíců.
Pracovníci ŘSD pronajali dvě odpočívky Neužilově firmě Monstera, která na nich vybudovala čerpací stanice a pak je s velkým ziskem pronajala dál. Policisté i žalobce byli přesvědčeni, že kdyby ŘSD stanice vybudovalo a pronajalo samo, mohlo vydělat 337 milionů korun. To byla tedy údajně způsobená škoda.
Dva utajení svědci, vystupující pod jmény Lukáš Svoboda a Markéta Syrová, totiž policii řekli, že vše byla předem domluvená akce, za kterou stály úplatky. První ze svědků byl pracovník advokátní kanceláře, která pracovala pro ŘSD, druhým zase zaměstnankyně ŘSD. Oba popsali, že za podpis uvedené smlouvy Neužil poskytl Laušmanovi byt v Harrachově a podepsal mu směnky na patnáct milionů korun, Hala pak měl dostat dva miliony.
Vytunelovaná CKM
V dubnu 1999 se stát rozhodl prodat bývalou Cestovní kancelář mládeže (CKM). Kupcem byla společnost Eurobad Jiřího Neužila, který zaplatil čtyři miliony. Společnost, která vlastnila tři lukrativní hotely v Praze, Karlových Varech a Harrachově, převzal i se 160milionovým dluhem. Neužil všechny hotely okamžitě převedl na další společnosti a z CKM zbyla předlužená slupka, která skončila bez majetku v konkurzu. Neužil skončil před soudem, ovšem odnesl si jen symbolický trest: za maření konkurzu, protože odmítl předat konkurznímu správci účetnictví podniku, které by mohlo pomoci k úspěšnějšímu vymáhání vytunelovaného majetku, dostal v březnu 2002 trestním příkazem podmíněný roční trest vězení. Státní zástupce ani on sám se proti němu tehdy neodvolali.
Jenže při řízení se zhroutily hlavní důkazy - právníci Haly a Laušmana doložili, že samo ŘSD nemohlo uvedené čerpací stanice vybudovat, neboť to nemělo jako předmět své činnosti. A jako příspěvková organizace státu může dělat jen to, co mu je vymezeno zřizovací listinou.
Nepoužitelní svědci
Hlavně však ztroskotala obě svědectví. Brzy se - i chybou vyšetřovatelů, kteří její jméno prozradili - ukázalo, že svědkyní z ŘSD je Petra K. Ta však své předchozí svědectví pod pravým jménem odmítla potvrdit. Navíc její původní výslech nebyl procesně použitelný, protože u něj nebyl přítomen soudce.
Svoboda pak byl ve skutečnosti vedoucí zaměstnanec advokátní kanceláře Michal Souček, jehož svědectví bylo nepoužitelné z důvodu zachování mlčenlivosti. "Výslech byl nezákonný z důvodu porušení mlčenlivosti a nemůže se k němu přihlížet," konstatovala státní zástupkyně Jana Jahodová.
V červenci 2012 tak soud Neužila propustil z vazby, státní zástupkyně zastavila jeho trestní stíhání a poukázala zároveň na nestandardní postupy policie. "Vyvstaly pochybnosti o nestranném vyšetřování věci," konstatovala Jahodová v usnesení o zastavení Neužilova stíhání. O tři roky později zastavila žalobkyně i stíhání zbylých obviněných.
Jeden z vyšetřovatelů, Rostislav Kotrč, skončil později před soudem za to, že prozradil jméno utajované svědkyně. Soud ho však nakonec osvobodil s tím, že se jednalo maximálně o přestupek. A státní zástupkyně poukázala i na to, že nestandardně v případě postupovali i další tři policisté - jenže jejich možná kázeňská či trestní odpovědnost byla promlčena.
Dostal půl milionu, chce dvacet
Ministerstvo sice Neužilovi za nezákonné stíhání a vazbu zaplatilo odškodné takřka půl milionu korun, ale podle Neužilova právníka Jana Schramhausera je to příliš malá suma.
"Nerozporujeme, že mu majetková újma vznikla, ale již zaplacená suma a poskytnutá omluva je přiměřená," uvedla Magdalena Hubálková z Úřadu státu pro zastupování ve věcech majetkových, který ministerstvo zastupuje.
Neužil totiž dostal sto padesát tisíc korun jako odškodné za nezákonné stíhání a za každý den vazby pak dalších patnáct set korun. On sám však požaduje 19,6 milionu korun - za odškodnění nemajetkové újmy a nezákonné stíhání spojené s vazbou chce 10,3 milionu korun a dalších 8,2 milionu pak jako ušlou mzdu - jako jednatel firmy Monstera bral totiž podle svých slov plat 1,2 milionu korun měsíčně. Více než milion korun pak chce ještě doplatit na náklady svých právníků.
Jak zástupkyni žalovaného státu, tak soudkyni Soňu Burešovou výše ušlé mzdy překvapila. "Je na žalobci, aby prokázal, že tento zisk měl před vzetím do vazby a že mu firma tak vysokou odměnu za funkci jednatele skutečně vyplácela," uvedla Hubálková.
"Chápu, že ta suma působí jako velmi vysoká, ale souvisí s transakcí, kterou budeme prokazovat," uvedl Schramhauser, podle něhož měl Neužil pro majitele firmy (těmi jsou anonymní vlastníci skrytí za offshorové firmy) vybudované čerpací stanice převést na nové vlastníky. Že takové peníze měsíčně bral, může podle právníka doložit i doklady ze zdravotní pojišťovny o odvodech pojistného.
Doložte újmu, vyzvala advokáta soudkyně
Soud nakonec jednání odročil na polovinu dubna, kdy má Neužil předložit všechny důkazy, od nichž požadované odškodnění odvozuje. Soud také vyzval Schramhausera, ať přesně doloží, jak došel k sumě 10,3 milionu, kterou chtějí jako odškodnění za způsobenou újmu. Nejvyšší soud totiž požaduje, aby se doložila porovnáním s obdobnými případy.
"Těžko najdeme případ, který by byl podobný, ale judikatura mi ukládá takové srovnání po vás požadovat," uvedla Burešová.
