Praha - Tři dny před koncem roku 1989 - 29. prosince - se někdejší disident Václav Havel stal po dlouhých desetiletích prvním demokratickým prezidentem.
Byl to zároveň i den, kdy Státní bezpečnost vydalo v tomto roce poslední denní hlášení o situaci v Československu. Pro StB jakoby se zvolením Havla, někdejšího nepřítele číslo jedna, nic nezměnilo.
"Na sídlišti Vítězný únor v Českých Budějovicích vysokoškolští studenti aktivizují místní obyvatele, aby přispěli k odstranění sochy K.Gottwalda. Na té je již přivázáno lano a na podstavci jsou nalepeny plakáty s nápisy Jak ještě dlouho? a Dne 29. 12. po 16,45 hodin," uvádí se ve svodce StB z 29. prosince 1989.
Denní situační zprávy bezpečnosti z roku 1989 vydal Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek.
Vyhoďte kádrovačku, žádala OF
Bez ohledu na reálnou situaci v zemi, kdy KSČ de facto přišla o svou moc, Státní bezpečnost dále shromažďovala "významné" události o náladách obyvatelstva z celé republiky.
"Občanské fórum ve Výzkumném ústavu stavebních a zemních strojů v Brně vytváří nátlak na ředitele, aby byli propuštěni náměstkyně ředitele pro kádrovou a personální práci, bývalý předseda ZO KSČ a manželka příslušníka StB, u níž se odvolávají na skutečnost, že její manžel je jedním z těch, kteří v uplynulém období působili represívně proti bojovníkům za svobodu," uvádí se v denním hlášení StB.
Čs. občané čůrají na rakouskou zem
Bezpečnost se po otevření hranic všímala i československo-rakouských vztahů, kam vyráželi Češi i Slováci na nákupy.
"V Rakousku vzrůstá averze vůči čs. občanům. Tato skutečnost je dána především finanční situací našich občanů a z toho plynoucích krádeží ve Vídni i ostatních městech Dolního Rakouska. Obyvatelé Vídně jsou roztrpčeni situací v dopravě - nemožností zaparkovat svá auta, nocováním čs. občanů v osobních automobilech a prováděním osobní potřeby v jejich blízkosti atd." upozorňovala československá bezpečnost.
"Z neutěšené finanční situace a minimálního devizového vybavení našich občanů vyplývá snaha získat rakouskou měnu prodejem čs. měny v bankách (vývoz je prováděn v neuvěřitelném množství) a směnným obchodem s rakouskými příslušníky, kteří situaci často zneužívají a za velice levně získanou čs. měnu skupují v ČSSR následně zboží, zejména potraviny, ale i obuv a textil. Takto je hrubým způsobem poškozována ekonomika ČSSR."
Čuba jen slibuje, ale dluží stovky milionů
Zpráva StB z 29. prosince 1989 upozornila i na situaci v JZD Slušovice a jejího předsedu Františka Čubu. Jeho družstvo patřilo za socialismu k prominentním podnikům.
"JZD Agrokombinát Slušovice má v současné době asi 248 milionů Kčs dluh na odvodech na daních. Tato situace byla umožněna především značnou podporou JZD ze strany bývalých vedoucích představitelů KSČ," konstatovala bezpečnost.
"Stále více je vznášena kritika vůči vedení JZD, především předsedovi Čubovi, který v současné době hodlá vystoupit z KSČ a přejít do Čs. strany zemědělské. Je mu vytýkáno, že má stále nové nápady a rychle zapomíná na ty staré," napsala bezpečnost před dvaceti lety.
