Státu se nedaří dosáhnout na miliony z kauzy Promopro, sám musí platit za předražené předsednictví

Marek Pokorný Marek Pokorný
16. 8. 2018 20:03
Úřad vlády stále nedostal zpět 135 milionů korun, které rakouské soudy zablokovaly už před sedmi lety. Tuzemský Nejvyšší soud navíc zrušil kvůli formálním chybám rozhodnutí soudů, podle nichž se stát mohl zahojit i rozprodejem majetku odsouzených.
Obžalovaní v kauze Promopro - zleva tři osvobození státní úředníci, vpravo majitel Promopro Jaroslav Veselý, který dostal devítiletý trest vězení.
Obžalovaní v kauze Promopro - zleva tři osvobození státní úředníci, vpravo majitel Promopro Jaroslav Veselý, který dostal devítiletý trest vězení. | Foto: ČTK

Praha - Loni v lednu Vrchní soud v Praze uzavřel kauzu Promopro, když poslal pravomocně do vězení devět lidí, kteří připravili stát při zajišťování českého předsednictví v Evropské unii nejméně o 388 milionů korun. V rozsudku jim také přikázal uhradit škodu, respektive vydat peníze z neoprávněného obohacení.

V samotném vymáhání škody je už ale stát mnohem méně úspěšný. Úřad vlády, který je v případu jako poškozený, podle informací Aktuálně.cz zatím nedostal ani korunu. To i přesto, že soudy již před lety zablokovaly nejméně 135 milionů korun, které jeden z odsouzených poslal na zahraniční účty. A stejně tak soudy obstavily nemovitosti za desítky milionů korun.

Uvedených 135 milionů již sedmým rokem leží na účtu společnosti Deeside Service ve vídeňské pobočce rakouské Vontobel bank, k němuž měl přístup jeden z odsouzených Libor Veverka. Právě převod této sumy spolu s neobvykle vysokými zůstatky Promopro na tuzemských účtech odstartoval zájem Finančního analytického úřadu, který dal podnět k zablokování peněz. Jenže ty se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (UZSVM) zatím nepodařilo získat zpět.

Obdobné řízení se nevedlo

Vydání peněz komplikuje právě to, že jsou v cizině, a vše tak musí projít složitou úřední procedurou. "Obdobné řízení se mezi Českou republikou a Rakouskem ještě nikdy nevedlo, takže nejde o žádný běžný postup," vysvětluje mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.

Právě Městský soud v Praze, který trestní rozsudek vynesl, kvůli tomu spolu s ministerstvem spravedlnosti jedná s Eurojustem - orgánem EU pro justiční spolupráci - a rakouskými soudy. "V současnosti řešíme s vídeňským soudem, na základě jakého právního titulu budou tyto finanční prostředky České republice vydány," říká Puci, podle níž by mohly peníze dorazit na přelomu roku.

"V každém případě finanční prostředky jsou na předmětném účtu zajištěny nyní až do května 2019 (každý rok bylo zajištění prodlužováno) a do rozhodnutí o jejich vydání s nimi nikdo nemůže nakládat," dodala.

Je tu ale ještě jedna možnost, a to odškodnění přímo z majetku odsouzených. Není přitom malý - jen například majitel Promopra Jaroslav Veselý má luxusní vilu v Ohrobci u Prahy v hodnotě desítek milionů korun, pozemky na Benešovsku či byt v Praze.

Vrchní soud loni v lednu navíc pravomocně rozhodl, že odsouzení mají uhradit 370 milionů korun. Nejvíce - 193 milionů - musí uhradit právě Veselý spolu s Vlastimilem Maxou, jehož firma NWCD ve skutečnosti organizaci předsednictví zajišťovala.

Nesprávná verze rozsudku

Jenže rozprodej vázne. Soudy sice již rozhodly o tom, že na nemovitosti i účty může být zřízeno soudcovské zástavní právo, a mohou tak být prodány v exekuci, ale Nejvyšší soud tato rozhodnutí zrušil kvůli formálním vadám.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových totiž k žádosti o blokaci majetku připojil zkrácené znění rozsudku z ústního vyhlášení. V něm chybělo nejen odůvodnění rozsudku, ale také detailní data o obžalovaných včetně jejich adres nebo to, kteří soudci verdikt vynesli.

Zatímco prvoinstančním i odvolacím soudům to k obstavení majetku stačilo, protože mělo i doložku právní moci a vykonatelnosti, Nejvyšší soud to po dovolání Veselého označil za nedostatečné.

Podle něj totiž musí být dokumenty v žádosti o exekuci formálně bezchybné. "Neobsahuje-li soudní rozhodnutí veškeré zákonem stanovené formální náležitosti, nelze na jeho základě nařídit výkon rozhodnutí ani tehdy, když je opatřeno doložkou právní moci a vykonatelnosti," uvedl Nejvyšší soud, když rozhodnutí soudů o zajištění majetku Veselého zrušil.

Rychlost soudů neovlivníme

Sám mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka tvrdí, že úřad se snaží co nejlépe hájit zájmy státu. Vypracování písemného rozsudku s odůvodněním totiž vrchnímu soudu trvalo osm měsíců, a tak použili zkrácenou verzi bez odůvodnění z lednového ústního vyhlášení.

"Na podkladě těchto návrhů všechny okresní a krajské soudy výkon rozhodnutí nařídily," poukazuje Ležatka. "ÚZSVM postupuje v řízeních s péčí řádného hospodáře, avšak může postupovat pouze s podklady, které má aktuálně k dispozici, přičemž nemůže ovlivňovat rychlost soudů při vyhotovování soudních rozhodnutí," dodává s tím, že zástavní práva tak jsou zřizována opětovně.

Mezitím soud paradoxně rozhodl o tom, že musí zaplatit sám Úřad vlády. Do státního rozpočtu poputuje 551 milionů korun za porušení rozpočtové kázně právě kvůli tomu, že platil předraženou audiovizuální techniku na zajištění předsednictví. Proti platebnímu výměru finančního úřadu se Úřad vlády odvolal k soudu, ale neúspěšně. Nyní čeká, jak dopadne kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy