Státu se nedaří zastavit bujení neonacismu, míní expert

Markéta Chaloupská
12. 6. 2009 17:15
Politolog Jan Charvát popsal radikální pravicové skupiny. "Pravý" neonacista byl aspoň jednou v cele, říká v rozhovoru
Ilustrační snímek: Pochod extremistů v Praze loni na jaře
Ilustrační snímek: Pochod extremistů v Praze loni na jaře | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Policisté tento týden provedli nejrozsáhlejší akci proti pravicovým radikálům za posledních deset let. Pozatýkali deset představitelů zakázaného hnutí Národní odpor.

Nezůstalo to bez odezvy. Kromě toho, že mají teď neonacisté téměř na každý den naplánován protest, do médií prosákly informace, že  kvůli zátahu musely dostat děti ministra vnitra Martina Peciny a premiéra Jana Fischera ochranku.

A je to teprve začátek. Odborník na extremismus a politolog Jan Charvát, který redakci poskytl obsáhlý rozhovor, tvrdí, že v policejní síti dosud neskončily nejvetší ryby. "Možným důvodem by mohlo být to, že policie neví, jakým způsobem by měla zasáhnout proti oněm 'velkým rybám'. Že nemá dostatek důkazů, aby jim organizování násilných akcí dokázala. Podle mého názoru je to ale logika kupeckých počtů a nemůže vést v dlouhodobém horizontu k zabrzdění neonacistické scény," říká Jan Charvát.

De facto tak lze tvrdit, že policisté svým způsobem varovali neonacistické špičky.

"Policie zabavovala počítače, materiály a teď je budou zkoumat. To samozřejmě došlo těm 'velkým rybám', a pokud měly doma nějaké materiály, které by je mohly ohrozit, tak už je nemají. Jakmile ti lidé zjistili, že došlo k takto velké plošné akci, tak se jich okamžitě zbavili," míní.

Na druhé straně - neonacistická scéna podle něj může být oslabená, protože koncerty jsou významným dorozumívacím prostředkem v pravém bloku.

A.cz: Proč podle vás policie zakročila až teď a nevytáhla proti neonacistům už dříve? Přeci jen se tu rasistické koncerty pořádají už dost dlouho.

Z dostupných informací víme, že se tento zásah připravoval poměrně velmi dlouho, takže to asi nešlo uspěchat. Obecně lze ale říct, že poslední zásah takovéhoto charakteru proběhl v roce 1999 v Plzni. Z tohoto pohledu by se dalo říct, že delší dobu policie nedělala to, co dělat měla.

Jinak je to ale nejspíš dáno tím, že máme novou vládu, novou koncepci boje proti extremismu a navíc je problém extremismu v poslední době velmi medializovaný.

Bully Boys, neonáckové z USA

A.cz: Mluví se o tom, že akce může souviset s loňským neonacistickým koncertem v Ochozi u Brna.

Ta možnost tu samozřejmě je. Nicméně spíš bych si myslel, že za spuštěním té akce je koncert, který teprve bude. Na koncertu Den Svobody 2, který má podle všeho proběhnout pod záštitou Dělnické strany, má dokonce vystoupit americká kapela Bully Boys, což je otevřeně neonacistická kapela z USA. Umím si proto představit, že se policie za této situace zaměřila se na organizátory a na lidi z jejich okolí. Jiný aktuální důvod zatím nevidím.

A.cz: Do jaké míry podle vás může policejní zásah pomoci ministerstvu vnitra zakázat Dělnickou stranu?

To by mohlo pomoci v případě, že zadrželi neonacisty, kteří jsou přímo napojeni na Dělnickou stranu. To se ale nezdá. Spíše se zdá, že jde o lidi, kteří sice Dělnické straně pomáhají, ale nejsou přímo jejími členy.

A.cz: Víme, že z velké části byli zatčeni pořadatele rasistických koncertů a hudebníci neonacistických skupin. Jakou roli vlastně hrají na neonacistické scéně hudební kapely?

Dva transparenty, několik černých vlajek a skandování "Svobodu projevu!", to bylo vše.
Dva transparenty, několik černých vlajek a skandování "Svobodu projevu!", to bylo vše. | Foto: Ondřej Besperát

Obecně platí, že velká část neonacistů moc nečte. Nejsou pro ně důležité propracované argumenty a tištěné materiály. Mnohem důležitější než tištěné slovo jsou pro ně vizuální vjemy - jako jsou obrázky nebo právě hudba. Hudební kapely jsou ty, které v praxi formulují jejich ideologii a které ji zároveň rozšiřují dál. V současnosti pomalu přebírá tuto roli i internet, nicméně i přesto kapely hrají v rámci neonacistické scény velmi významnou roli.

Je to logika kupeckých počtů

A.cz: Přesto nejde o organizátory násilných akcí a špičky pravicového bloku. Vidíte nějaký důvod, proč policie nezasáhla proti  největším rybám?

To já opravdu nevím, to se musíte ptát policie. Z logiky věci a pohledu vnějšího pozorovatele to moc smysl nedává. Možným důvodem by mohlo být to, že policie neví, jakým způsobem by měla zasáhnout proti oněm "velkým rybám". Že nemá dostatek důkazů, aby jim organizování násilných akcí dokázala. Podle mého názoru je to ale logika kupeckých počtů a nemůže vést v dlouhodobém horiznotu k zabrzdění neonacistické scény.

Vidím zde navíc ještě jeden problém. Policie teď  zabavovala počítače, materiály a teď je budou zkoumat. To samozřejmě došlo těm "velkým rybám" a  pokud měly doma nějaké materiály, které by je mohly ohrozit, tak už je nemají. Jakmile ti lidé zjistili, že došlo k takto velké plošné akci, tak se jich okamžitě zbavili.

A.cz: Obáváte se toho, že neonacisté mohou úterní policejní razie nějak využít?

Mezi nimi funguje přesvědčení, že pokud jste skutečným aktivistou, tak se dříve či později ve vězení dostanete. To je pro ně důkaz toho, že svou práci děláte dobře. Že jste skutečně nacionální socialista a revolucionář, že bojujete za svou rasu, a že systém -sionistický samozřejmě - se vám mstí. Ve vnitřní hierarchii neonacistického hnutí pak poskočíte o několik stupňů výše.

U řady z nich se z velké části míjí účinkem i samotné odsouzení. Lidé, kteří byli odsouzeni, se po svém návratu okamžitě vrací do neonacistické scény. Příkladem je Tomáš Kebza, který má za sebou několik stíhání a nyní nastupuje k třetímu trestu do vězení a nic to nemění na jeho chování.

Zajistit bezpečí obyvatel přijelo do Přerova celkem asi sedm set policistů. Těžkooděnce vedení policie povolalo ze tří krajů.
Zajistit bezpečí obyvatel přijelo do Přerova celkem asi sedm set policistů. Těžkooděnce vedení policie povolalo ze tří krajů. | Foto: Petr Sznapka

Mezi neonacisty je deset procent konfidentů

A.cz: V poslední době se hodně mluví o Filipu Vávrovi, jedné z nejvýraznějších postav extrémní pravice, který se mimo jiné do širšího povědomí dostal kvůli organizaci návštěvy exšéfa Ku-Klux-Klanu Davida Duka v Česku. Jaké je vlastně jeho postavení na neonacistické scéně? 

Vávra patří dlouhodobě ke schopných organizátorům. Lidem s vizí. Na druhé straně patří k lidem, kteří nejsou schopni vnímat realitu, pohybuje se velmi výrazně ve světě svých snů. Spousta neonacistů o něm říká, že je to naviní romantik.

Problém mu působí hlavně to, že není charismatický. On velmi dobře působí na mladší ročníky, ale se staršími má problém. Proto se hodně obklopuje mladou generací.

A nyní, se na něj část neonacistů dívá negativně kvůli jeho prohlášení při policejní razii. Řekl, že ti lidé byli zadrženi kvůli pořádání koncertů. Dal jim tím svým způsobem ránu do zad, protože oni mohli argumentovat, že žádné koncerty nepořádají a nepořádali.

Jeho pozici mu komplikuje také to, že byl v minulosti obviněn z toho, že policejní konfident. Nikdy se neprokázalo, že není.

A.cz: A je Filip Vávra policejní konfident?

Na to, jak je aktivní a co všechno organizoval, tak nebyl v posledních letech stíhán, což není úplně normální. Navíc  by policie nepochybně o člověka jeho formátu velmi stála. Odpoveď na to ale může dát jen policie a ta jí samozřejmě nedá. Pokud by se totiž prokázalao, že je Vávra policejním konfidentem, uškodilo by to v první řadě právě policii.

A.cz: Vávra se nechal několikrát slyšet, například den před návštěvou Davida Duka v Česku, že ví, že se ho policie chystá zatknout. Tentokrát zase řekl, že o policejní razii věděl předem. Myslíte si, že to mluví pravdu nebo si jen vymýšlí, aby se zviditelnil?

Hrdina co nehajluje
Hrdina co nehajluje | Foto: Ludvík Hradilek

Těžko říct, jestli to má reálný základ. Je možných několik variant. Ta první je, že má informátora v policii. To je ale spíš nereálné, protože by o tom tak veřejně nemluvil. Druhá varianta je, že se snaží mlžit a žádné informace nemá. Problém je v tom, že třeba o zatčení Duka věděl den předem. Tak to buď to šikovně odhadl, nebo to skutečně věděl. Varianta tři je, že je opravdu policejním konfidentem. A informace, které má, ho mají vyvýšit v očích jeho neonacistických kolegů. Hlavně těch méně inteligentních.

A.cz: A jsou mezi extremními pravičáky udavači? Existuje nějaká statistika?

Nepochybně. 

Policie sama udává, že zhruba deset procent neonacistů jsou informátoři. O tom čísle by se ale dalo polemizovat. V momentě, kdy to policie řekne, tak ví, co to mezi neonacisty způsobí. Může to třeba vést až k paralyzování toho hnutí.

Na druhou stranu je zřejmé, že informátory má, neboť by se nikdy nedostala k těm informacím, které má.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy