Žalobce žádá v kauze sportovních dotací pro Peltu trest 9 let vězení a 25 milionů

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 10. 2021 12:11
Státní zástupce v úterý navrhl pro obžalované v kauze rozdělování sportovních dotací na ministerstvu školství tresty od pěti do deseti let vězení, peněžité tresty a také zákazy činnosti. Nejdelší odnětí svobody žádá pro bývalou náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou. Pro někdejšího šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu chce devět let vězení a peněžitý trest 25 milionů korun.
Miroslav Pelta.
Miroslav Pelta. | Foto: ČTK

Pro šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu pět let vězení a dvoumilionový trest.

Obžaloba tvrdí, že Kratochvílová ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch Peltovy Fotbalové asociace ČR (FAČR) a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Obžalované jsou i obě zmíněné organizace, exředitel ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza a generální sekretář ČUS Jan Boháč. Kvůli případu rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve FAČR vzdal z vazby.

„Mám za to, že provedené dokazování potvrdilo důvodnost podané obžaloby. Obžalovaní Kratochvílová a Bříza jako úřední osoby odpovědné za rozdělování dotačních prostředků zvýhodňovali konkrétní žadatele o dotace na základě požadavků obžalovaných Pelty, Jansty a Boháče,“ prohlásil státní zástupce Ondřej Trčka ve své závěrečné řeči u pražského městského soudu.

Odmítl tvrzení Kratochvílové, že Peltu s Janstou jí přidělila ke komunikaci Valachová. „Nikdy nezastávali funkci poradců, ministryně o tom neměla žádné povědomí,“ uvedl s odkazem na svědeckou výpověď Valachové. "Obžalovaní Pelta s Janstou nebyli jakkoliv oprávněni vstupovat do běžícího dotačního řízení, a to ani vzhledem k jejich členství v Národní radě pro sport,“ pokračoval. Dodal, že jiní členové rady - na rozdíl od dvojice obžalovaných mužů - interní informace o rozdělování peněz nedostávali a výsledky se dověděli z webu ministerstva až po ukončení dotačního řízení.

Neveřejné informace si obžalovaní podle Trčky předávali konspirativně, snažili se je neřešit v telefonních hovorech a navenek předstírali, že nic nevědí.

"Hodnocení důkazní situace od státního zástupce je zcela mimo realitu," reagoval na dotaz Jansta. "Už roky se snažíme vysvětlovat, že naše kroky v rámci dotačních procesů byly naprosto oprávněné a legitimní a měly pouze napravit deformace v rozběhnutém dotačním řízení bez pravidel," dodal.

Trčka klade obžalovaným za vinu pokus o zneužití pravomoci úřední osoby, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Peltovi navíc podplacení a Kratochvílové přijetí úplatku, což se týká mimo jiné bytu v centru Prahy, který poskytl Pelta své milence Kratochvílové a který odposlouchávala policie.

„Je třeba odmítnout snahu vylíčit obžalované jako oběti špatného stavu na ministerstvu, který tam rozhodně panoval. Situace na odboru sportu mohla přispět k vytvoření takových podmínek, že byla využita k páchání trestné činnosti. Selhávala řídící a kontrolní činnost, ta ale byla v pravomoci Kratochvílové a Břízy,“ podotkl státní zástupce. Ministerstvo se po obžalovaných domáhá náhrady škody ve výši 1,116 miliardy korun.

Pro všechny obžalované žádá Trčka pětileté zákazy činnosti - někdejším státním úředníkům chce zamezit pracovat ve státní službě, sportovním funkcionářům zase působit ve statutárních orgánech spolků. Po ČUS i FAČR zase chce, aby zveřejnily odsuzující rozsudek ve třech celostátních tištěných médiích.

Fotbalové asociaci Kratochvílová podle obžaloby na úkor dalších žadatelů o dotace zajistila navýšení státní podpory o 19,8 milionu korun, ČUS dostala navíc 11,5 milionu korun. Kratochvílová s Peltou údajně nezákonně ovlivnili rozdělení dalších nejméně 454 milionů ze státního rozpočtu, když se domluvili na tom, kterým dalším 21 konkrétním žadatelům ministerstvo poskytne dotace v programu "Podpora materiálně technické základny sportu".

 

Právě se děje

Další zprávy