Státní maturity mohou nahradit přijímačky, říká rektor UK

Sandra Štefaniková Sandra Štefaniková
10. 5. 2014 15:08
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v rozhovoru popisuje své plány v nové funkci.
Rektor UK Tomáš Zima
Rektor UK Tomáš Zima | Foto: Sandra Štefaniková

PrahaStátní maturity mají podle nového rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy potenciál nahradit příjímací zkoušky na vysoké školy. 

"Například budeme-li znát, v jakých percentilech či kvartilech se studenti umísťují, můžeme říct, že všichni studenti, kteří vykonali maturitu v tom a tom oboru v nejvyšším kvartilu, budou přijati bez přijímacího řízení," říká Zima v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

Dodává ale, že státní maturity jako alternativa pro přijímací zkoušky jsou zatím hudba budoucnosti. 

Vedle nadcházejícího přijímacího řízení řeší Zima ve své nové funkci i další naléhavé problémy. Pražským vysokým školám opět hrozí, že budou při čerpání evropských peněz na výzkum oproti jiným českým vysokým školám znevýhodněny. Z celkových 90 miliard pro období 2014-2020 si mají mezi sebou rozdělit pouhých 9 miliard. 

"Já jsem optimista a věřím, že se tuto částku povede navýšit. Když se tak nestane, jsou dvě možnosti. Buď stát bude Prahu významně finančně podporovat, a tím bude rozdíly ve financování kompenzovat, pokud se tak nestane, bude se konkurenceschopnost České republiky zhoršovat," komentuje nerovnosti Zima. 

Aktuálně.cz: V květnu začne každoroční maraton přijímacích zkoušek. Jak by měly být zkoušky nastaveny, aby přijímací řízení bylo co nejobjektivnější?

Přijímací řízení na UK je velmi široké, protože zahrnuje celou řadu směrů. Jedná se o testy, pohovory, zkoumání dovedností nebo zručnosti. Jde o výkon daného jedince v daný den. Je proto třeba, aby byl obsah testů utajen v režimu přísné kontroly a různých variant. U pohovorů je třeba zajistit, aby komise byla složena ze zkušených pedagogů s praxí, kteří mají možnost během diskuse zjistit motivaci ke studiu a identifikovat co možná nejschopnější budoucí kolegyně a kolegy.  

A.cz: Populární jsou i přijímací zkoušky založené na testech všeobecných studijních předpokladů. Jste zastánce této formy přezkušování?

Ideální stav neexistuje. Jsou věci, které by měly být kombinované. Přijímací řízení není pouze o znalostech, nýbrž i o dovednostech, schopnostech a motivaci studenta. Jsou obory, kde více dominují znalostní předpoklady, a obory, kde naopak převažují dovednosti. To by mělo být v harmonii.

A.cz: Mnozí učitelé středních škol, kteří mají několikaletou praxi, chybí jim ale potřebný vysokoškolský titul, se do září tohoto roku musí minimálně zapsat na příslušnou vysokou školu. Připravuje se na to nějakým způsobem Karlova univerzita?

Byli jsme osloveni ministrem Chládkem, abychom navýšili počty studentů, kteří nám budou ministerstvem uhrazeni. V tuto chvíli jednáme s fakultami, které se podílí na výchově středoškolských učitelů, zda vypíšeme doplňující přijímací řízení, případně rozšíříme počty přijatých studentů. Takže žádosti ministerstva školství, stejně jako nejspíš i ostatní vysoké školy, vyhovíme.

A.cz: Budou v těchto případech dané jiné podmínky?

Podmínky musí být rovné. Nemůžeme měnit podmínky přijímacího řízení pro jeden segment.

A.cz: Minulý týden jste komentoval státní maturity. Ve stručnosti jste řekl, že až na výjimky nejsou pro české vysoké školy výsledky maturity u přijímacího řízení směrodatné. Proč tomu tak je?

Maturitní zkoušky probíhají na středních školách v květnu. Pakliže student vykoná maturitu 25. května a jde k přijímacímu řízení 5. června, nemůžeme tyto výsledky kvalitně zapracovat.

A.cz: Takže by maturity měly probíhat dřív?

Buď, nebo by se to muselo řešit nějakým technickým způsobem, který by maturity zohlednil. Já jsem pro to, aby výsledek středoškolského studia byl spíše jedním z bodů, který by se u přijímacího řízení měl brát v potaz. Neměl by ale představovat normativní parametr.

A.cz: Nemají přitom právě jednotné státní maturity potenciál nahradit přijímací zkoušky?

Státní maturity takový potenciál mají. Ohledně výsledků je třeba, aby po určitou dobu probíhaly shodně, a vysoké školy by měly znát, jakých výsledků studenti dosahují. Například budeme-li znát, v jakých percentilech či kvartilech se studenti umísťují, můžeme říct, že všichni studenti, kteří vykonali maturitu v tom a tom oboru v nejvyšším kvartilu, budou přijati bez přijímacího řízení. Je to ale spíše otázka do budoucnosti. Jsou samozřejmě země, kde se výsledky maturitních zkoušek nebo jejich části používají. U nás se prioritně nepoužívá hodnocení výkonu v jeden den, ale spíše se vychází ze studijního průměru, kterého žák dosahuje v průběhu studia. Na druhou stranu znám řadu studentů, kteří na gymnáziu nepatřili mezi výborné, ale velmi úspěšně vykonali přijímací řízení a zdárně vystudovali různé obory.

A.cz: V posledních letech bylo vytvořeno několik bakalářských oborů, díky nimž mohly školy navýšit počty studentů. Je žádoucí, aby ve společnosti měl co nejvyšší počet lidí vysokoškolské vzdělání?

Je to určité politikum. Já se domnívám, že v Česku jdeme trochu od extrému k extrému. Před sametovou revolucí získalo vysokoškolské vzdělání kolem deseti až patnácti procent obyvatelstva. V současné době jde kolem devadesáti procent maturantů studovat vysokou školu. Myslím si, že to je druhý extrém, se kterým se následně potýkají i zaměstnavatelé.

Pokud došlo k masifikaci vysokého školství, tak to na druhé straně musí vést i k poklesu kvality a úrovně vzdělání. Já se proto domnívám, a už se tak i děje, že by mělo dojít k poklesu počtu studentů na vysokých školách.

Naše strategie je snižovat počty bakalářských studentů, zaměřit se na magisterské programy, a to na dlouhé i navazující. Přičemž do navazujících magisterských oborů chceme získávat co nejkvalitnější studenty z jiných vysokých škol. Naší doménou potom mají být doktorská studia – nejen česká, ale i mezinárodní – s cílem získávat studenty ze zahraničí.

A.cz: Jedním z důvodů, proč univerzity přijímaly vysoký počet studentů, bylo i to, že financování je do značné míry přímo úměrné počtu studentů. Množství studentů na úkor kvality ale nejde navyšovat do nekonečna, navíc přichází na řadu demograficky slabé ročníky. To by logicky mělo vést k nižšímu počtu studentů, a tím pádem i k redukci financí. Máte již strategii, jak se s takovým problémem budete vypořádávat?

Jak jsem již zmínil, naší strategií je zaměření se na doktorská studia a získání většího počtu studentů do magisterských a doktorských programů ze zahraničí.

A.cz: Pražské vysoké školy, včetně Univerzity Karlovy, byly v minulosti oproti jiným českým vysokým školám finančně znevýhodněny. Měly svázané ruce při dosahování na podporu pro výzkum z evropských peněz. Ani nadcházející období 2014-2020 není z tohoto pohledu příliš optimistické. Na pražský výzkum by podle posledních zpráv mělo jít asi 9 z 90 miliard korun. Co by to pro UK znamenalo?

Jestliže se v Praze odehrává sedmdesát procent výzkumu a Praha dostane deset procent z částky na vzdělávání a vědu z prostředků EU, tak je to velká nespravedlivost. Politické garnitury v minulosti říkaly, že toto budou ze státního rozpočtu kompenzovat. Slova se ale rozešla s realitou.

Karolinum, Rektorát UK
Karolinum, Rektorát UK | Foto: Sandra Štefaniková

Minulé vlády situaci podcenily a vypadá to, že Česká republika v Bruselu špatně vyjednávala. Slovensku se totiž navýšení pro Bratislavu vyjednat podařilo. Současná vláda pro to činí maximum, ale negociační proces v Bruselu je již skoro na konci.

Já jsem optimista a věřím, že se tato částka povede navýšit. Když se tak nestane, jsou dvě možnosti. Buď stát bude Prahu významně finančně podporovat a tím bude rozdíly ve financování kompenzovat, pokud se tak nestane, bude se konkurenceschopnost České republiky zhoršovat.

A.cz: Kolik by Praha měla dostat v ideálním případě?

Já jsem vždy pro to, aby vše bylo spravedlivě děleno, ale to tak již stejně nebude. Naše vize je, aby se částka aspoň zdvojnásobila, hovoří se o 18 až 20 miliardách. Taková částka by aspoň pomohla dorovnat rozdíly. Na druhou stranu nechceme v Praze stavět obrovské megaprojekty, ale spíše rekonstruovat objekty, v nichž jsme, a investovat do lidí a do nových technologií.

A.cz: Kam je třeba v tuto chvíli nejvíce investovat? 

Projekty budou zaměřeny na mobilitu, internacionalizaci především v lidské rovině, dále zlepšení infrastruktury od podpůrných činností po rekonstrukci laboratoří, knihoven a studoven. Třetí důležitou oblastí je i nákup technologií pro špičkové výzkumné obory.   

A.cz: Do konce roku chce ministr školství vládě předložit návrh novely vysokoškolského zákona, spolupracuje ministerstvo na její tvorbě s vysokými školami?

Ano, spolupracuje s ním nejen Univerzita Karlova, ale i reprezentace vysokých škol, Česká konference rektorů (ČKR). Minulý týden se předsednictvo ČKR zabývalo návrhem, který připravilo ministerstvo, a máme k němu několik doplňků. Podle výsledků dosavadních jednání mezi ministerstvem školství a ČKR mám pocit, že mezi námi panuje poměrně vysoká míra shody u konkrétních oblastí.

A.cz: Jaké by měly být zásadní body vysokoškolského zákona?

Jedná se především o akreditace, technické záležitosti nebo vnitřní hodnotící systém.

A.cz: Jaká je vaše vize směřování univerzity během vašeho rektorského období?

Univerzita Karlova by měla úspěšně komunikovat uvnitř, vzájemně mezi sebou a také se společností navenek. Velký důraz chci klást na špičkový výzkum a na akreditace oborů v cizích jazycích. Univerzita bude moderní institucí, která si váží svých tradic a zároveň zvládá výzvy 21. století.

A.cz: Jaké jsou v současné chvíli nejslabší články univerzity?

Určitá nedobrá komunikace uvnitř univerzity, například z hlediska sdílení poznatků. V poslední době se to ale lepší. Dále je třeba bourat – někdy fiktivní – bariéry mezi studenty a učiteli, humanitními a přírodovědnými obory, bariéry mezi rektorátem a děkanáty. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vaclík pomohl Seville k výhře nad Levante čistým kontem

Fotbalisté Sevilly zvítězili v utkání 9. kola španělské ligy nad Levante 1:0. Čistým kontem k tomu přispěl český brankář Tomáš Vaclík.

Jediný gól utkání, ve kterém měla domácí Sevilla navrch, vstřelil čtyři minuty před koncem Luuk de Jong. Vaclík, na kterého šly čtyři střelecké pokusy, si připsal už čtvrtou nulu z devíti ligových startů.

San Sebastian po dvou ligových prohrách zvítězil nad Betisem Sevilla 3:1 a posunul se na čtvrté místo. Utkání však nezačal ideálně, od 12. minuty prohrával. Ještě do přestávky skóre otočil, po vlastní brance Javiho Garcíi z 22. minuty se o čtrnáct minut později trefil Willian José. Zisk tří bodů pro domácí stvrdil v 58. minutě Portu.

Athletic Bilbao pouze remizoval s Valladolidem 1:1. Za domácí pálil v 33. minutě Iňaki Williams, Valladolid vyrovnal v 71. minutě díky vlastnímu gólu Iňiga Martíneze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy