Stát vydal řádu maltézských rytířů část pozemků v Březiněvsi

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 11. 2015 15:53
Stát vydal v rámci majetkového vyrovnání s církvemi řádu maltézských rytířů část pozemků v pražské městské části Březiněves včetně ploch, na kterých stojí obecní majetek či se plánují stavby. Pozemkový úřad ale také další pozemky v obci kvůli tomu, že jsou zastavěné či se na nich plánuje stavba Pražského silničního okruhu, odmítl vydat.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Simona Holecová

Praha - Stát vydal v rámci majetkového vyrovnání s církvemi řádu maltézských rytířů část pozemků v pražské městské části Březiněves včetně ploch, na kterých obec plánuje stavět třeba školu.

Pozemkový úřad ale také další pozemky v obci kvůli tomu, že jsou zastavěné či se na nich plánuje stavba Pražského silničního okruhu, odmítl vydat. O nárok na některé pozemky se řád soudí.

Jde o pozemky, které patří hlavnímu městu, a které tedy podle zákona vydány být nemohou. Řád se žalobou domáhá jejich převodu na stát, který by je pak mohl vydat; některé pozemky mají duplicitní vlastnictví.

U těch pozemkový úřad přerušil řízení o vydání a čeká na rozhodnutí soudu, jde o 46 hektarů.

"Rozhodnutí SPÚ není pozitivní zprávou jen pro náš řád, ale současně také pro Březiněves. Dalšímu rozvoji této obce nyní nestojí v cestě žádná právní nejistota. Suverénní řád maltézských rytířů je připraven na konstruktivní spolupráci se zástupci této obce," řekl Johannes Lobkowicz, kancléř českého velkopřevorství.

"Jsme hospitálním řádem se zvláštním posláním pomáhat chudým a nemocným. Naše pole působnosti vidíme i do budoucna především v těch oblastech, kam státem poskytovaná sociální péče nedosáhne," doplnil.

Starosta: s tím jsme nepočítali

Starosta Březiněvsi Jiří Haramul (ANO) soudí, že rozhodnutí úřadu bude mít obrovský vliv na rozvoj městské části. "Když jsme před deseti lety tvořili územní plán, nepočítali jsme s tím, že by byla prolomena hranice 25. února 1948," řekl.

Restituční nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 byl podle úřadu ale splněn. Nemovitosti byly řádu zabaveny rozhodnutím ze dne 24. února 1948, přičemž rozhodné období pro restituci začíná 25. únorem; rozhodnutí ale podle úřadu nabylo právní moci až 5. března 1948, tedy spadá do rozhodného období.

Na vydaných pozemcích radnice plánovala postavit školu a školku. S řádem chce jednat o jejich odprodeji. "Nevíme ale, jakou částku si budou chtít za ty pozemky říct," uvedl Haramul.

Podle Haramula se řád maltézských rytířů s Březiněvsí a Prahou o pozemky dříve i soudil a oba dva spory prohrál. "Ani ve snu nás proto nenapadlo, že by pozemky mohly být předmětem vydání," dodal.

Deset hektarů nedostanou

Obec není účastníkem řízení, nemá zatím přesné informace, které pozemky úřad vydal. Podle starosty proto nemá ani žádnou možnost se vydání pozemků bránit.

Maltézský řád požádal v rámci vyrovnání se státem o 180 hektarů v pražských čtvrtích Březiněves a Ďáblice.

"Pozemkový úřad rozhodl k dnešnímu dni o 126 hektarech, z toho u 24 hektarů řízení zastavil a pozemky nevydal, neboť jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob," uvedla Ivana Procházková ze Státního pozemkového úřadu.

Krajský pozemkový úřad pro hlavní město Prahu 27. listopadu rozhodl o vydání 46 hektarů pozemků v Březiněvsi včetně historického dvora maltézským rytířům. Zároveň rozhodl o tom, že řádu nevydá deset hektarů pozemků "z důvodu jejich zastavěnosti a potřebě pro budoucí výstavbu veřejně prospěšných dopravních staveb", zejména Pražského silničního okruhu.

Naopak pozemkový úřad musel maltézským rytířům vydat část pozemku, na kterém se plánuje výstavba školy a školky. Jde o stavby veřejného vybavení a zákon o majetkovém vyrovnání vydání pozemků pro stavby takového charakteru ukládá. Zákon nepřipouští pouze vydávání pozemků potřebných pro dopravní nebo technické stavby, což škola není, uvádí úřad.

Rozhodne se ještě o Ďáblicích

Pozemkový úřad v Praze ještě musí rozhodnout o 54 hektarech státní půdy v Březiněvsi a Ďáblicích. Přibližně šest hektarů z toho zůstane blokováno na veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, jako je čistírna odpadních vod či Pražský silniční okruh. O tomto zbytku pozemků úřad prý rozhodne v horizontu týdnů.

Pozemkový úřad uvádí, že maltézští rytíři vlastnili téměř celou ves Březiněves už od 15. století. Vlastnictví je doloženo zápisy v Zemských deskách a Pozemkových knihách. Restituční nárok dle zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 byl podle úřadu splněn.

Nemovitosti byly řádu zabaveny rozhodnutím ze dne 24. února 1948, přičemž rozhodné období pro restituci začíná 25. únorem; rozhodnutí ale podle úřadu nabylo právní moci až 5. března, tedy spadá do rozhodného období.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy