Dvakrát týdně se musí každý zaměstnanec otestovat na covid bez ohledu na to, zda je očkovaný nebo před časem onemocnění prodělal. Minulý týden firmy od pondělí do čtvrtka nahlásily celkem 17 682 pozitivních samotestů.
Někteří odborníci oslovení deníkem Aktuálně.cz se však domnívají, že by číslo vzhledem k vysokému počtu nakažených v populaci mělo být výrazně vyšší. V minulém týdnu se každý všední den odhalilo přes 20 tisíc lidí, kterým nákazu koronavirem potvrdil laboratorní odběr. Jen za úterý bylo 28 469 potvrzených nakažených, nejvíc od začátku pandemie.
K tomu je však ještě potřeba připočítat ty, co se nakazili opakovaně - ministerstvo zdravotnictví je eviduje odděleně jako podezření na reinfekce. Třeba za čtvrtek mělo opakované pozitivní testy přes 3600 lidí. Antigenní testy vzbuzují otázky i kvůli tomu, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv uvedl, že podle prvotních dat sice antigenní testy dokážou detekovat omikron, mohou však být méně citlivé.
To dokazují i zkušenosti některých nakažených, kterým vyšel antigenní test negativně, následný přesnější PCR test už ale ukázal pozitivní výsledek.
"Antigenní samotest jsem si udělal v neděli, protože jsem se potkal s pozitivními kamarády a chtěl jsem vědět, jak na tom jsem, než půjdu druhý den do práce. Test vyšel negativně. V pondělí odpoledne mi v práci začalo být špatně, večer jsem proto udělal druhý antigenní test a opět vyšel negativně," líčí pětadvacetiletý Pavel Šťastný. Následující den se stále necítil dobře, do práce proto nešel a k večeru si nechal udělat PCR test, který už vyšel pozitivně.
Podle vědeckého ředitele českého výrobce PCR testů Diana Biotechnologies Václava Navrátila může být nižší citlivost antigenních testů vůči omikronu způsobena tím, že u této varianty je viru v nosohltanu možná méně než v případě delty. "Zároveň může být test méně citlivý kvůli mutacím v proteinu, který rozeznává protilátka v antigenním testu, ale to se bude týkat pouze některých antigenních testů," říká Navrátil.
Výtěr z krku odborníci nedoporučují
Podle bývalého národního koordinátora testování a nyní člena poradního orgánu ministerstva zdravotnictví Mariána Hajdúcha ale nelze kvůli tomu provádět antigenní testy výtěrem z krku na místo nosu, jelikož to není dostatečně vyzkoušené. "Není správné jen tak vzít tyčinku a strčit ji místo nosu do krku. Musela by k tomu vzniknout validační studie a výrobce by musel testy uzpůsobit na výtěry z krku," říká Hajdúch.
Také podle Navrátila chybí data, která by ukazovala na to, že je více viru v ústech než v nosu. "V našich datech žádný rozdíl mezi deltou a omikronem v množství viru ve slinách nepozorujeme. Navíc antigenní testy právě ve slinách fungují typicky hůře," říká Navrátil.
Hlavní problém antigenního testování spočívá podle Navrátila v tom, že většina testů, které se na českém trhu prodávají, jsou nekvalitní a nespolehlivé a zachytí pouze zlomek infekcí.
"Ve Spojených státech je schválených pouze minimum antigenních testů. Tady se jich oproti tomu prodává několik set a nikdo nekontroluje jejich kvalitu. Většina jich je proto špatná. Jsou to většinou levné testy z Číny, které stojí třeba jen dvacet korun. Kvalitních testů je málo a jsou to typicky dražší, od velkých západních firem," vysvětluje Navrátil. Používání nekvalitních testů tak pokládá za kontraproduktivní, protože mnoho nakažených lidí dostane nesprávnou informaci, že nejsou infekční.
"Příliš snahy za nejistý výsledek"
Hajdúch zmiňuje, že aby byly antigenní testy co nejvíc užitečné, musely by se používat s větší frekvencí. A rovněž upozorňuje, že stát by měl vyžadovat jejich lepší kvalitu. "Ale to se neděje. Vede to k tomu, že máme relativně velmi nízký záchyt v preventivním plošném testování v zaměstnání ve srovnání s obrovskou virovou náloží v populaci, která je vlastně vůbec nejvyšší od začátku epidemie," upozorňuje Hajdúch.
Podle Navrátila by tak lidé měli myslet na to, že antigenní testy mají omezenou citlivost a že když někomu vyjde negativní test, ještě to neznamená, že covid nemá.
"A proto ani kvalitnější antigenní testy nejsou vhodné pro screeningové testování bezpříznakových jedinců," podotýká Navrátil. Jsou podle něj určené především pro lidi s příznaky v případech, kdy není k dispozici PCR test, nebo když je potřeba rychlý výsledek jako například při příjmu v nemocnici. "Lidé s příznaky mívají vyšší virovou nálož, proto u nich antigenní testy fungují lépe. To je jejich hlavní účel," dodává Navrátil.
Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že plošné antigenní testování bude stát týdně 200 až 500 milionů korun. Testování ve firmách dvakrát týdně tak Hajdúch pokládá za kompromis toho, co je z hlediska provozních nákladů proveditelné.
"Pokud v tuto chvíli nejsou antigenní testy řádně ukončeny, tedy pozitivní nejsou potvrzeni PCR testy, a pokud se neprodlouží izolace skutečně nakažených na deset dní, nemá bez toho testování velký smysl. Pak je lepší preventivně plošně netestovat ve firmách vůbec, protože to je logisticky i finančně nesmírně nákladné," dodává Hajdúch.
S vyhodnocením záchytů musíme počkat, říká Prokop
Sociolog Daniel Prokop však upozorňuje, že vlna omikronu se teprve rozjíždí a pozitivních záchytů bude přibývat. "Nevíme, kolik firem již začalo testovat, nebo jestli nenastalo nějaké zdržení v hlášení. Příští týden již mohou počty pozitivních zaměstnanců jít do desítek tisíc. Na vyhodnocení záchytů je tedy potřeba počkat," říká Prokop.
Podle něj mají antigenní testy větší smysl, čím je epidemie silnější. "Mají asi 99procentní specificitu. To znamená, že jedno procento pozitivních testů je falešně pozitivní. A tím, jak pandemie nabírá na síle, roste počet pozitivních, které testy dokážou zachytit. Takže nemá cenu testovat antigenně, když je málo nakažených. Má to ale smysl, když je hodně nakažených, protože pak je většina pozitivních výsledků skutečně pozitivních," vysvětluje Prokop.
V analýze na serveru Investigace.cz uvádí, že v situaci, kdy je v populaci jen velmi málo nakažených, může být každý druhý pozitivní antigenní test ve skutečnosti chybný. S tím, jak roste procento nakažených v populaci, se ale podíl falešně pozitivních testů zmenšuje.
To podle něj ukázala i praxe ve školách, kdy první kola antigenních testů odhalila relativně málo pozitivních a následné PCR testy jich potvrdily zhruba jen třetinu. "Teď záchyty ve školách výrazně rostou a potvrzeno bylo k 10. lednu už 60 procent pozitivních testů," uvádí Prokop.
"Má smysl zpomalovat vlnu omikronu z hlediska rozložení karantén a izolací, aby to nepoložilo ekonomiku, z hlediska zahlcení zdravotnictví a z hlediska toho, aby se co nejvíc lidí naočkovalo třetí dávkou. Proto si myslím, že testování v práci má smysl, aby tu vlnu zpomalilo," myslí si tak Prokop.
