Stát utrácí miliardy za bezdomovectví. Výzkumníci ukázali, kde lze ušetřit

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Pokud stát dá člověku bez domova 100 tisíc korun, může v konečném důsledku ušetřit. Život lidí na ulici ho totiž vychází často dráž. Vyplývá to z nového výzkumu New Leaf Česko a Univerzity Karlovy. Výzkumníci zároveň upozorňují, že to má své podmínky.

Sociální experiment, do kterého se zapojilo 40 lidí bez domova, ukázal, že finanční podporu je třeba propojit s prací sociálního pracovníka.

„Nejde o to dát lidem peníze a očekávat, že tím problém zmizí. Peníze samy o sobě situaci nevyřeší. Dají však člověku šanci ji změnit, pokud je propojíme se sociální prací a nenecháme ho v tom samotného,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu New Leaf Česko Melanie Zajacová.

Je přitom klíčové, aby sociální pracovník nebyl zatížen byrokracií a měl prostor si s člověkem bez domova vytvořit skutečně lidský vztah.

Z výzkumu vyplývá, že tři měsíce života jednoho člověka na ulici vyjdou stát v průměru na téměř 50 tisíc korun z veřejných peněz. Za rok tak člověk bez domova reálně spotřebuje veřejné služby za 200 tisíc korun.

Nejdražší složkou přitom podle výzkumníků nejsou výdaje na sociální pracovníky, azylové domy nebo policii. Je to hospitalizace lidí bez domova v nemocnicích.

Vyplývá to z dat výzkumného týmu New Leaf Česko a Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která minulý týden jejich zástupci představili novinářům.

Nákladná hospitalizace

Lůžkovou péči během sledovaných tří měsíců využilo 17 procent ze 40 lidí bez domova, kteří se výzkumu účastnili. Nemocniční péče ale představovala 43 procent vynaložených veřejných nákladů na všech 40.

U hospitalizovaných lidí činil průměrný výdaj za tři měsíce 124 184 korun na osobu.

Výdaje jsou podle výzkumníků u lidí bez domova extrémně koncentrované. První desítka účastníků, která nejvíce čerpala pomoc, vytvořila 82 procent zdravotních nákladů a přes 50 procent všech veřejných nákladů na sledované bezdomovce.

Výsledky výzkumu boří stereotypy

Stereotypy	Výsledky výzkumu
„Všechny peníze hned utratí za alkohol a drogy.“	Data nepotvrdila vyšší výdaje za návykové látky. V prvním měsíci vzrostly hlavně výdaje za jídlo, bydlení a oblečení.
„Jsou to nemakačenka a nechtějí pracovat.“	Na začátku pracovala více než polovina účastníků. Po 12 měsících to bylo 80 procent ve skupině s financemi a 60 procent ve skupině se sociálním pracovníkem.
„Bezdomovci jsou na ulici dobrovolně a chtějí tam být.“	Bydlení si zajistilo 80 procent účastníků a po 12 měsících ho mělo 58 procent.
„Sociální práci může dělat kdokoli, hlavně když má to srdíčko.“	Významné zlepšení duševní pohody nastalo pouze u skupiny s exkluzivním sociálním pracovníkem. Část účastníků obnovila kontakt s rodinou a přáteli.

Zdroj: New Leaf Česko

Cílená podpora šetří

Cílená podpora této nejrizikovější skupiny podle výzkumníků přináší největší systémové úspory.

Intenzivní sociální práce veřejné náklady nezvyšuje, naopak u skupiny s výlučným sociálním pracovníkem byly veřejné náklady v průměru o 4878 korun nižší než u celé kontrolní skupiny.

U skupiny, která dostala peníze a sociální práci, klesly zdravotní náklady o 5231 korun na člověka, zatímco čerpání levnější sociální podpory vzrostlo o 3186 korun.

„Vidíme tak jasný přesun čerpání veřejných služeb od drahé lůžkové péče v nemocnicích k včasné a levnější sociální podpoře,“ dodala Zajacová.

11 tisíc lidí bez domova

Celkové náklady spojené s bezdomovectvím a bytovou nouzí podle dat z koncepce sociálního bydlení ČR ministerstva práce dosahují 8,2 miliardy korun ročně. Zahrnují zdravotnictví, záchranky, sociální služby, policii i vězeňství.

Podle oficiálních dat ministerstva práce za rok 2025 žije v ČR 11 641 lidí bez střechy nad hlavou.

Přímá spotřeba veřejných nákladů na ně činí 2,33 miliardy korun. Zbývajících 5,87 miliardy korun ročně podle Zajacové jde na systém a aparát, aby tito lidé přímou pomoc dostali.