Kovy prodáme, ale je třeba nová koncepce státních rezerv, shodla se bezpečností rada

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 12. 2019 11:32
Stát chce do 31. března 2020 připravit novou koncepci pro nakládání se státními hmotnými rezervami. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) však zopakoval, že platí, že stát chce příští rok prodat ze zásob kovy za 600 milionů korun. O zásobách v pondělí jednala Bezpečnostní rada státu.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka musí být dostatečně zabezpečeno to, aby se výroba například v obranném průmyslu zcela nezastavila, kdyby nastala krizová situace.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka musí být dostatečně zabezpečeno to, aby se výroba například v obranném průmyslu zcela nezastavila, kdyby nastala krizová situace. | Foto: Reuters

"Jsme bytostně přesvědčeni, že správa hmotných rezerv je spravována v posledních letech už víceméně pouze úředně a účetně, nikoliv s ohledem na to, co potřebujeme v rámci hrozeb v 21. století. Ať už technologických, kybernetických nebo prostě jakýkoliv, třeba vojenských konfliktů," řekl Havlíček.

Bezpečnostní rada státu podle něj potvrdila, že koncept držení kovů ve státních rezervách je překonaný, a souhlasila s tím, že první část současné struktury kovů bude prodána už příští rok. Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr dříve uvedl, že v rezervách jsou nyní uskladněny měď, hliník, nikl, olovo a zinek.

"Správa státních hmotných rezerv nerozhoduje, co bychom měli mít v českých rezervách. Jednotlivá ministerstva aktualizují každé dva roky své krizové plány a na základě toho pak nakupujeme nebo prodáváme požadované zásoby," dodal Švagr.

S prodejem současných kovů podle Havlíčka souhlasí i ministerstvo obrany. "Ministerstvu obrany jde o to, že pakliže by nastala nějaká kritická situace, jestli máme dostatečně zabezpečeno to, aby se výroba například v obranném průmyslu úplně zcela nezastavila. Pokud my toto potvrdíme a zvládneme, například na bázi jiných moderních kovů, slitin nebo jiných položek, které s tím jsou spojeny, tak s tím nebude žádný problém," uvedl ministr.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) připomněl, že nepadlo definitivní rozhodnutí o prodeji části zásob. "Ministerstvo obrany dostalo za úkol zpracovat analýzu potřeby barevných kovů pro případnou výrobu munice a dalších výrobků. Není to o tom, že bychom dneska rozhodli o nějakém masivním prodeji. Chceme to dále zkoumat a současně jednotlivé resorty včetně ministerstva vnitra předloží svoji představu o tom, jak mají být státní hmotné rezervy koncipovány. To znamená, co tam chybí, co by mělo být doplněno. Asi největší debata se očekává s resortem zemědělství ohledně potravin," řekl předseda ČSSD.

Současné zásoby kovů by podle něj mohly nahradit například kovy na bázi lithia. "Bavili jsme se také o jaderném palivu, řeší se třeba tantal, nebo úplně jiné položky například v oblasti potravinářství nebo zemědělství," sdělil. Na zásobách kovů je podle něj vidět, jak stát podcenil strategický pohled na strukturu zásob.

Po dnešním jednání připomněl, že rada dává pouze doporučení, záležitost podle něj probere na nejbližším jednání vláda, ale ne v pondělí. Dalších 1,6 miliardy korun chce stát získat z prodeje kovů v roce 2021. "Stojíme si za tím. Připravovaná koncepce ukáže, co za to budeme nakupovat," podotkl Havlíček.

Komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin, schraňuje Správa státních hmotných rezerv. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásoby například ropy, leteckého petroleje, potravin a léků. Právě struktura uchovávaných léků se má podle Havlíčka změnit také. Kvalitní a v dostatečném množství jsou podle něj naopak například provizorní mosty pro případ přírodních katastrof.

Část zásob by podle něj nemusel schraňovat sám stát, ale u domluvených partnerů, kteří by je v případě potřeby zpracovávali. "Ministerstvo průmyslu a obchodu musí být koordinátorem, a to i produktovým," řekl ministr.

Možné odvolání předsedy Správy státních hmotných rezerv Švagra podle něj na pořadu dne není. "Není to nic osobního, je to spíš o tom, že si musíme jasně vytyčit pozice, kdo má hrát jakou roli," uvedl Havlíček. "O tom, co v zásobách bude, nerozhoduje pan Švagr, ale jednotlivé resorty, které musí někdo koordinovat," dodal.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy