Stát pokukuje po ložiscích zlata. Jako léku na krize

Pavel Baroch
19. 8. 2012 12:10
Česká země skrývá stovky tun zlata v hodnotě více než 400 miliard korun
Cena zlata v krizi neklesla. Naopak.
Cena zlata v krizi neklesla. Naopak. | Foto: Archiv

Praha - Zlato a další drahé kovy by se pro Česko mohly stát lékem na globální finanční krize. Takovou úvahu přináší návrh státní surovinové politiky, který ministerstvo průmyslu odeslalo ostatním resortům a dalším úřadům k připomínkování.

Úřad ministra Martina Kuby připomíná, že na různých místech Česka se pod zemí nacházejí stovky tun zlata v hodnotě až 400 miliard korun.

Cena zlata a dalších cenných kovů přitom během globální finanční krize neklesla, na rozdíl například od ropy. Spíše se zvedala.

Zatímco na konci 90. let se cena pohybovala mezi 200 a 300 dolary za trojskou unci, v září 2009 překročila tisíc dolarů a o rok později se dokonce přiblížila až ke 2 tisícům dolarů.

"Využívání domácích rudních ložisek by bylo v období dluhových krizí i vysoce přínosné pro státní rozpočet," píše proto ministerstvo průmyslu v návrhu surovinové koncepce, který má Aktuálně.cz k dispozici.

Kašperské Hory patří k místům se zlatým ložiskem.
Kašperské Hory patří k místům se zlatým ložiskem. | Foto: Internetové stránky obce

Veřejnost těžbu odmítla

V dokumentu se zmiňují například zlatá ložiska u Kašperských Hor na Šumavě, v Mokrsku ve středním Povltaví nebo v Petráčkově hoře na Příbramsku.

Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha připomněl, že v 90. letech vyvolaly plány na průzkum a případnou těžbu zlata na různých místech republiky značný odpor okolních obcí, občanských iniciativ i velké části české veřejnosti kvůli rozsáhlým zásahům do přírody a krajiny.

"Nemyslím si, že se ministerstvu průmyslu podaří tuto věc prosadit," řekl Aktuálně.cz Kotecký. Nejvíce vyostřený byl spor v Kašperských Horách, kde zahraniční společnost zkoumala zlaté ložisko ze štoly Naděje.

Česko je výjimka, jinde se těží

Podle úřadu Martina Kuby patří Česko mezi zeměmi Evropské unie spíše mezi výjimky, když se tady žádné zlaté ložisko ani nezkoumá.

"Zlaté rudy se totiž při dodržování požadavků na ochranu životního prostředí těží ve Švédsku, Španělsku, Finsku, Řecku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. V těchto a i v jiných zemích EU se průzkumné práce na zlato běžně provádějí," uvádí se v návrhu surovinové politiky.

Dokument připomíná, že tuzemské zdroje zlata jsou schopny dlouhodobě pokrýt domácí spotřebu zlata, které se do Česka musí dovážet. Ministerstvo bere jako samozřejmost, že by se zlatá ložiska musela využít jen při "dodržování přísných požadavků ochrany životního prostředí".

Zákaz kyanidového loužení

Na druhou stranu Kubův úřad kritizuje ustanovení horního zákona, které nepovoluje při získávání zlata používat kyanidové loužení. Zákaz prudce jedovatého kyanidu prosadili do zákona začátkem tohoto století odpůrci těžby zlata.

Zlatý nuget.
Zlatý nuget. | Foto: Zlaté mince - numismatika

Podle ministerstva takový paragraf do zákona nepatří. "Je zřejmé, že toto ustanovení vylučující použití jediné účinné moderní úpravárenské metody zlatonosných rud automaticky nesystémově znemožňuje využití téměř všech evidovaných zásob zlatých rud," uvedlo ministerstvo.

Kubův úřad uvedl, že je nezbytné, aby se "přehodnocení potenciálu domácích rudních ložisek podle nových ekonomických podmínek stalo prioritou věcně odpovědných resortů ministerstva průmyslu a ministerstva životního prostředí", které v minulosti průzkum a případnou těžbu zlata a dalších vzácných kovů odmítalo.

Úřad ministra Tomáše Chalupy neříká k případnému průzkumu předem "ne", ani "ano".

"Na našem ministerstvu neexistuje a neexistovala doktrína, že průzkum žádného ložiska zlata nelze a priori povolit, tedy že nelze stanovit průzkumné území pro tyto účely. Neříkáme svévolně ano, či ne, vedeme v této věci správní řízení a na základě žádosti a průběhu řízení vydáváme finální rozhodnutí," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. 

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy