reklama
 
 

Stát pokukuje po ložiscích zlata. Jako léku na krize

19. 8. 2012
Česká země skrývá stovky tun zlata v hodnotě více než 400 miliard korun

Praha - Zlato a další drahé kovy by se pro Česko mohly stát lékem na globální finanční krize. Takovou úvahu přináší návrh státní surovinové politiky, který ministerstvo průmyslu odeslalo ostatním resortům a dalším úřadům k připomínkování.

Úřad ministra Martina Kuby připomíná, že na různých místech Česka se pod zemí nacházejí stovky tun zlata v hodnotě až 400 miliard korun.

Cena zlata a dalších cenných kovů přitom během globální finanční krize neklesla, na rozdíl například od ropy. Spíše se zvedala.

Zatímco na konci 90. let se cena pohybovala mezi 200 a 300 dolary za trojskou unci, v září 2009 překročila tisíc dolarů a o rok později se dokonce přiblížila až ke 2 tisícům dolarů.

"Využívání domácích rudních ložisek by bylo v období dluhových krizí i vysoce přínosné pro státní rozpočet," píše proto ministerstvo průmyslu v návrhu surovinové koncepce, který má Aktuálně.cz k dispozici.

Veřejnost těžbu odmítla

V dokumentu se zmiňují například zlatá ložiska u Kašperských Hor na Šumavě, v Mokrsku ve středním Povltaví nebo v Petráčkově hoře na Příbramsku.

Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha připomněl, že v 90. letech vyvolaly plány na průzkum a případnou těžbu zlata na různých místech republiky značný odpor okolních obcí, občanských iniciativ i velké části české veřejnosti kvůli rozsáhlým zásahům do přírody a krajiny.

"Nemyslím si, že se ministerstvu průmyslu podaří tuto věc prosadit," řekl Aktuálně.cz Kotecký. Nejvíce vyostřený byl spor v Kašperských Horách, kde zahraniční společnost zkoumala zlaté ložisko ze štoly Naděje.

Česko je výjimka, jinde se těží

Podle úřadu Martina Kuby patří Česko mezi zeměmi Evropské unie spíše mezi výjimky, když se tady žádné zlaté ložisko ani nezkoumá.

"Zlaté rudy se totiž při dodržování požadavků na ochranu životního prostředí těží ve Švédsku, Španělsku, Finsku, Řecku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. V těchto a i v jiných zemích EU se průzkumné práce na zlato běžně provádějí," uvádí se v návrhu surovinové politiky.

Dokument připomíná, že tuzemské zdroje zlata jsou schopny dlouhodobě pokrýt domácí spotřebu zlata, které se do Česka musí dovážet. Ministerstvo bere jako samozřejmost, že by se zlatá ložiska musela využít jen při "dodržování přísných požadavků ochrany životního prostředí".

Zákaz kyanidového loužení

Na druhou stranu Kubův úřad kritizuje ustanovení horního zákona, které nepovoluje při získávání zlata používat kyanidové loužení. Zákaz prudce jedovatého kyanidu prosadili do zákona začátkem tohoto století odpůrci těžby zlata.

Podle ministerstva takový paragraf do zákona nepatří. "Je zřejmé, že toto ustanovení vylučující použití jediné účinné moderní úpravárenské metody zlatonosných rud automaticky nesystémově znemožňuje využití téměř všech evidovaných zásob zlatých rud," uvedlo ministerstvo.

Kubův úřad uvedl, že je nezbytné, aby se "přehodnocení potenciálu domácích rudních ložisek podle nových ekonomických podmínek stalo prioritou věcně odpovědných resortů ministerstva průmyslu a ministerstva životního prostředí", které v minulosti průzkum a případnou těžbu zlata a dalších vzácných kovů odmítalo.

Úřad ministra Tomáše Chalupy neříká k případnému průzkumu předem "ne", ani "ano".

"Na našem ministerstvu neexistuje a neexistovala doktrína, že průzkum žádného ložiska zlata nelze a priori povolit, tedy že nelze stanovit průzkumné území pro tyto účely. Neříkáme svévolně ano, či ne, vedeme v této věci správní řízení a na základě žádosti a průběhu řízení vydáváme finální rozhodnutí," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. 

autor: Pavel Baroch | 19. 8. 2012

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama