Ostrava - Nový zákon o dávkách v hmotné nouzi, který má přinutit dlouhodobě nezaměstnané k práci, dopadl na asi dvacet procent příjemců příspěvků na živobytí.
Lidem, kteří si nenašli alespoň krátkodobou práci, stát tuto dávku snížil z víc jak tří tisíc korun na existenční minimum - což jsou asi dva tisíce.
V červenci, od kdy se začal nový zákon uplatňovat v praxi, stát díky tomu ušetřil zhruba dvacet milionů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že v červenci 2009 se snížil příspěvek na živobytí více než čtyřiadvaceti tisícům lidí.
"Zatímco v červnu 2009 byly náklady na tyto dávky téměř dvě stě milionů korun, v červenci to bylo asi sto osmdesát milionů," informovala Aktuálně.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.
Tato úspora je však například podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové vykoupena nespravedlností vůči lidem, kteří veřejnou či dobrovolnickou službu nemají kde vykonat.
Podle novely zákona a o dávkách pomoci v hmotné nouzi si musí příjemce příspěvku na živobytí poté, co půl roku nevykonával žádnou alespoň krátkodobou práci nebo veřejně prospěšné práce pro obec, odpracovat nejméně dvacet hodin za měsíc.
Pracovat musí zadarmo, a to ve veřejné službě pro obec nebo dobrovolnické službě, což zajišťují nestátní neziskové organizace.
Háček je v tom, že místa pro vykonání veřejné nebo dobrovolnické pro všechny nestačí. Obce nemají povinnost veřejnou službu zřizovat, neziskové organizace si své dobrovolníky vybírají.
Veřejná či dobrovolnická služba není pro všechny
"V řadě případů jsou pracovní příležitosti nedostupné, takže lidé zákonnou podmínku objektivně nemohou splnit," uvedla Jitka Seitlová.
"Například v Ostravě, kde je necelých čtyři tisíce příjemců dávek v hmotné nouzi, je veřejná služba asi jen pro pět procent z nich," uvedl předseda ostravského občanského sdružení Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan.
Dodal, že z novely zákona jsou nešťastni příjemci dávek, kteří mnohdy chtějí službu vykonat, avšak nemají kde, neziskovky i obce, které zajišťování služby především zatěžuje.
"Kapacita míst pro dobrovolnickou službu nestačí. Uspokojíme zhruba padesát procent žadatelů. Zájem lidí o dobrovolnickou službu přitom stále roste," řekla Aktuálně.cz Ivona Štovíčková z občanského sdružení S.T.O.P. v Ostravě, které má akreditaci na zprostředkování dobrovolnické služby.
Bohumín veřejnou službu odmítá zřídit
Některé obce ze zásady odmítají zřídit veřejnou službu, protože se jim tato novela zákona nelíbí. "Je to k ničemu," je přesvědčený například starosta Bohumína a senátor za ČSSD Petr Vícha.
"Je to neefektivní. Obce mají zajistit nářadí, zázemí, kontrolu, přitom dvacet hodin práce měsíčně je směšně málo," uvedl Vícha. Zdůraznil, že město zaměstnává asi sto lidí na veřejně prospěšné práce. "Nedávno jsme počet míst navýšili o dvacet," dodal.
Dvacet hodin měsíčně si dlouhodobě nezaměstnaní z Bohumína mohou odpracovat také prostřednictvím tamní Charity. "Charita udělala na dobrovolnickou službu výběrové řízení. Pozvala všech dvě stě příjemců dávek. Přišlo jich však jen šedesát," dodal Vícha.
Dopady novely narušují ústavní práva
U dobrovolnické služby je ještě jeden problém, který některé zájemce předem vyřazuje - dobrovolníci musí mít čistý trestní rejstřík.
Zástupkyně obmudsmana míní, že právní důsledky novely jsou velmi vážné. "Dopady narušují ústavní práva na pomoc v hmotné nouzi k zajištění základních životních podmínek," uvedla.
Upozornila, že mezi dlouhodobě nezaměstnanými je i vysoké procento lidí se zdravotním postižením, kteří jsou při výběru práce omezeni.
Podle Seitlové je mezi lidmi, kterým v červenci kvůli nevykonání veřejné či dobrovolné sužby klesly dávky na existenční minimum, rovněž téměř patnáct set lidí, kteří pobírali zvýšený příspěvek na dietní stravování.
Miministerstvo provede analýzu nového systému
Ombudsmanova kancelář, ve které si mnozí lidé stěžují na nespravedlivost nového zákona, žádá o úpravu zákona tak, aby odpovídal reálné situaci.
Případné změny však rozhodně nelze čekat v brzké době. "Ministerstvo o novele jednalo s kanceláří ombudsmana. Dohodli jsme se zatím, že situaci zanalyzujeme a bude-li to třeba, dojde by k úpravě zákona," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Na hodnocení systému je však podle ní ještě velmi brzy.
