Praha - Stát už nechce, aby "jeho" společnost ČEZ přidávala do elektrárenských kotlů spolu s uhlím také štěpku, slámu nebo energetické plodiny.
Návrh nového zákona o obnovitelných zdrojích, který připravuje ministerstvo průmyslu, počítá s tím, že za pět už stát nebude zvýhodňovat výkupní cenu proudu z elektráren, kde se spoluspaluje uhlí a právě biomasa.
Společnost ČEZ v současnosti přidává biomasu do tradičního paliva v uhelných elektrárnách v Tisové nebo Poříčí.
"V případě elektřiny vyrobené společně z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, pokud nejde o vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, podpora podle dosavadních právních předpisů trvá do 31. prosince 2015," uvádí se v poslední verzi nového zákona, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
Mluvčí ministerstva průmyslu Pavel Vlček tento návrh zdůvodnil tím, že stát chce "lépe a efektivněji využít potenciál biomasy pro vysokoúčinné zdroje".
Souboj stát versus ČEZ
Nový zákon by podle ministerských představ měl platit od ledna příštího roku, čtyři roky před předpokládaným koncem výhodných výkupních cen ze spoluspalování.
"Úprava pravidel pro podporu spalování biomasy začne platit až po roce 2015. Toto přechodné období zajistí, že české podnikatelské prostředí v oblasti energetiky zůstane přehledné a předvídatelné tak, aby všichni podnikatelé v tomto sektoru - včetně společnosti ČEZ - měli čas se na nová pravidla připravit," řekl Aktuálně.cz mluvčí Vlček.
Šéf ČEZu Martin Roman už ovšem začal lobbovat proti tomuto paragrafu připravovaného zákona. Na nedávném jednání sněmovního podvýboru pro energetiku se snažil přesvědčit poslance, jak je spoluspalování uhlí a biomasy výhodné ekonomicky i ekologicky.
"Je důležité legislativně zakotvit podporu levného a ekologického spoluspalování, které je nyní nastaveno tak, že by mělo skončit," uvedl Roman podle zápisu ze zmíněného jednání.
Pomoc pro malé výtopny
Podle sdružení Biom, které se věnuje právě biomase, by nový zákon měl pomoci především malým výtopnám ve vesnicích, které při kupování biomasy nemohou konkurovat velkým firmám, jako je ČEZ.
Do potíží se sháněním dřevní štěpky se dostaly například šumavské Hartmanice, na jejichž obecní kotel na biomasu je připojeno na 90 procent domácností.
"Malých výtopen, které mají problémy sehnat palivo, je ale více," řekl Aktuálně.cz Jan Habart ze sdružení Biom.
Roman: Malé kotle nejsou tak dobré
Podle Martina Romana ovšem spalování biomasy v malých kotlích má spoustu nevýhod, není tak dokonalé a je neekonomické - výše podpory u malých kotlů je až 36násobně vyšší než u spoluspalování ve velkých zdrojích.
"U spaluspalování se pohybují ceny mezi 10 a zhruba 1300 korunami, u čistého spalování je to přibližně 1600 až 3600 korun za megawatthodinu," konstatoval Roman podle zápisu z jednání poslaneckého podvýboru pro energetiku.
Ať se zakáže jen část biomasy
Janu Habartovi ze sdružení Biom se návrh té části nového zákona, která se týká společného spalování uhlí a biomasy, také moc nezamlouvá. Tvrdí, že by stát měl v tomto případě diferencovat různé typy biomasy.
Podle Habarta by podpora pro spoluspalování měla skončit v případě dřevní štěpky, slámy i odpadu například z výroby papíru.
Ovšem u cíleného pěstování energetických plodin by podpora měla zatím zůstat. Také proto, že zde má Česko největší potenciál rozvoje a zemědělci, kteří se rozhodnou pro pěstování biomasy, potřebují mít zajištěný odbyt.
Ministerstvo průmyslu uvedlo, že se nový zákon ještě může změnit a ještě ho nedostala ani legislativní rada vlády.
Společnost ČEZ uvedla, že bez ohledu na přípravu nového zákona o obnovitelných zdrojích dlouhodobě počítá se zvyšováním podílu čisté biomasy ve svých provozech. Například elektrárna v Hodoníně spaluje od prosince 2009 v jednom bloku výhradně biomasu.
ČEZ testuje přechod na čistou biomasu rovněž v Tisové, Poříčí, Dvoře Králové a ve Vítkovicích.
