Stát má právo zasahovat do jídelníčku školáků, řeší následky špatné stravy, říká expertka

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
1. 5. 2018 18:30
Pamlsková vyhláška splnila svůj účel. Byl to první krok směrem ke zlepšení stravování dětí, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz výživová poradkyně Ivana Bednářová Častvajová.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa/Thinkstock

Aktuálně.cz: Jak hodnotíte současnou "pamlskovou" vyhlášku, která začala platit loni v lednu? Je natolik přísná, že ve školách zavřela řadu bufetů a vyvolala kritiku od učitelů i odborníků.

Výživová poradkyně Ivana Bednářová Častvajová.
Výživová poradkyně Ivana Bednářová Častvajová. | Foto: Aktuálně.cz

Ivana Bednářová Častvajová: Pamlsková vyhláška vznikla úmyslně a záměr byl skutečně správný - nenabízet dětem ve školách potraviny s prázdnou energií a nacpané chemií, solí a tukem. Nevidím důvod, proč by si dítě mělo takové potraviny kupovat ve škole, kde se vyučují předměty, jako je biologie a výchova ke zdraví, kde je dítěti prezentován zdravý způsob života, stravování a jeho přímý vliv na zdraví.

Vážně splnila, co měla?

Pokud se budeme bavit o původním záměru, ano, to pamlsková vyhláška splnila. Byl to první krok směrem ke zlepšení stravování dětí. Samozřejmě narazila na pronajímatele kantýn, kteří zjistili, že málokterý výrobek, který koupí hotový ve velkoobchodech, přísné normy splní. Navíc chyběly znalosti o nutričních hodnotách, málokdo se ve vyhlášce vyznal. Proto teď stojíme před úpravami, které by měly zmírnit její restriktivní podobu. Určitě by ale nebylo moudré vyhlášku zrušit. 

Co by se mělo ve školních bufetech ke svačině tedy prodávat?

V ideálním případě by kantýna měla nabízet jen "zdravé" potraviny, vodu, ovoce, zeleninu, zakysané mléčné výrobky, z cukrovinek rozhodně ne čokolády, lízátka a bonbony. Nápoje se stévií nebo s opravdu malým množstvím cukru - rozhodně lepší varianta než s umělými sladidly. Svačiny s různými pomazánkami, které školy učíme dělat a které dětem chutnají.

Taková kantýna si ale na sebe nevydělá…

Možná máte pravdu. Ale školní kantýna by neměla vydělávat na dětech a škola by se měla snažit kantýnu podpořit v rámci výchovy ke zdraví. Což znamená kantýnu částečně dotovat a jít tímto příkladem - jen tak se dosáhne nějakého efektu. Děti se musejí naučit svačit zdravě a kdo by jim to měl lépe ukázat než právě škola.

Ministerstva zdravotnictví a školství nyní připravují zmírnění této vyhlášky, možná od září začne platit. Co byste do nového návrhu doporučovala?

Konkrétně mi třeba vadí, že byly automaticky vyloučeny výrobky se stévií (náhradním přírodním sladidlem), která byla hozena do stejného koše s ostatními umělými sladidly. Výrobci potravin, především nápojů, se snaží umělá sladidla nahrazovat přírodními, ale pamlsková vyhláška tuto snahu vůbec nedocenila. Dále by se měly upravit stávající nutriční požadavky s respektováním výživových doporučení, limity obsahu jednotlivých složek potravin by neměly být tak přísné.

V jakém stavu jsou stravovací návyky dětí a rodin?

Statistiky mluví za vše. V České republice je každé sedmé dítě obézní a každé čtvrté trpí nadváhou. Obecně platí, že u obézních rodičů má dítě 70procentní dispozice k obezitě, dítě s jedním obézním rodičem má dispozici 30-40 procent. Přístupy rodin jsou velmi různé. Setkáváme se často se dvěma extrémy. První je přehnaný přístup rodiny, kdy rodiče úzkostlivě sledují složení potravin, nakupují ve specializovaných obchodech a přísně hlídají stravování dětí. Druhý přístup je ignorace rodičů, kdy je stravování a nákup potravin ovlivněn akcemi a slevami a kdy je kvantita upřednostněna před kvalitou. Paradoxně oba přístupy mohou vygradovat u dítěte v poruchu příjmu potravy, v nadváhu nebo obezitu.

Co by podle vás bylo ideální?

Ideální je střed, selský rozum a snaha jít příkladem. Tahle cesta se vyplácí. Sama mám tři děti, vychovávány byly bez nutných zákazů či dožadování se za každou cenu konzumace něčeho, co momentálně nechtěly. Dnes sáhnou po kvalitě, a když připravují jídlo, tak zdravou formou. Dítě kopíruje životní styl rodičů, který obyčejně následuje i v dospělosti.

Měl by stát vůbec zasahovat do toho, co mají děti jíst?

Stát rozhodně nemůže suplovat rodinu, ale uvědomme si, kolik času denně dítě tráví ve škole. Denní režim je složen z pěti jídel a dvě z toho sní dítě ve škole, to je 45 procent. Tato procenta by rozhodně měla být vyplněna zdravou stravou. Škola je navíc vzdělávací instituce, kterou nám stát až na některé případy dává zadarmo. Stát by měl mít právo zasahovat do jídelníčku dětí, protože opět stát řeší následky špatné stravy v podobě nemocí a nemocniční péče.

Jak by měly děti ráno snídat? A co na svačinu, aby vydržely nápor ve škole?

Bylo by vhodné, aby jak ve snídani, tak i v dopolední svačině byl vyvážený poměr základních živin. Takže by se obě jídla měla skládat z nějakého pečiva nebo cereálií, namazaného rostlinným tukem nebo ořechovým máslem, s mléčným výrobkem, kvalitní šunkou nebo pomazánkou. Doplnit jídlo je dobré o kousek ovoce nebo zeleniny jako zdroje vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Nemělo by se zapomínat ani na pitný režim v podobě neslazených tekutin, například vody, čaje nebo mléčného nápoje.  

Vzrostla poté, co začala platit pamlsková vyhláška, poptávka po výživovém poradenství ze strany školských zařízení? S čím mají největší problém?

Ano, poptávka vzrostla i po výživovém poradenství pro děti a jejich rodiče, které mnohdy školy hradí odborníkům na výživu samy. Náš projekt se rozrostl s příchodem pamlskové vyhlášky o Zdravou kantýnu, kde pomáháme provozovatelům identifikovat sortiment i recepty svačin, které vyhlášku splňují. S tím mají největší problém.

Váš projekt Pestrá strava bez zbytečné chemie funguje už pátým rokem, kolik škol se už zapojilo?

Do projektu je zapojeno 350 škol po celé České republice, ve všech krajích máme výživové poradce a nutriční terapeuty. Projekt byl odstartován i na Slovensku, zatím se zapojilo 20 škol, ale předpokládáme, že to je jen začátek.

 

Právě se děje

Další zprávy