Staník z SPD jako asistent končí. Má moc práce, exces ve sněmovně za tím není, tvrdí jeho šéf

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
27. 11. 2017 21:11
Tajemník SPD Jaroslav Staník, který podle svědků posílal ve sněmovním klubu Židy, Romy a homosexuály do plynu, končí jako asistent poslance Jaroslava Holíka. Ten však popírá, že by spolupráci se Staníkem ukončil právě kvůli tomuto incidentu.
Tajemník klubu SPD Jaroslav Staník skončí jako poslanecký asistent Jaroslava Holíka. Ten nicméně soudí, že kauza jeho výroků je přibarvená.
Tajemník klubu SPD Jaroslav Staník skončí jako poslanecký asistent Jaroslava Holíka. Ten nicméně soudí, že kauza jeho výroků je přibarvená. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Vlivný muž SPD Jaroslav Staník, který podle svědků koncem října posílal ve sněmovní restauraci Židy, Romy a homosexuály do plynu, sice nepřišel o post tajemníka hnutí, skončil ale jako asistent poslance Jaroslava Holíka. Ten však popírá, že by spolupráci se Staníkem ukončil právě kvůli jeho výstupu, který Aktuálně.cz popsalo několik svědků.

"Pan Staník je tajemníkem našeho hnutí, maká od rána do večera, neměl by na práci asistenta čas," říká poslanec.

S postem asistenta je spojená i finanční odměna. Pětačtyřicet tisíc, které poslanec na asistenty má, rozděloval Holík mezi Staníka a regionální asistentku tak, že rozdíl podle jeho slov "nebyl velký". Lze tedy soudit, že Staník dostával dvacet tisíc nebo o něco málo víc.

"Pro mě bude výhoda v tom, že nebudu muset odpovídat na otázky na věc, která z veliké části byla přibarvená," podotkl ještě Holík s tím, že se snažil dopátrat výroků i u personálu sněmovní restaurace, kde se incident stal.

Ovšem marně. "Něco tam zaznělo, ale ta rasistická hesla neslyšeli," tvrdí. A dodává, že Staníka zná asi šest let a za tu dobu od něj žádné rasistické výroky neslyšel.

Holík tvrdí, že mu rasistické výroky nepotvrdila ani ministryně Michaela Marksová-Tominová, jíž se na Staníkův exces ptal. "Myslím, že je to trochu uměle rozmazávané, s paní ministryní jsem mluvil, došlo tam k trošku nešťastnému slovnímu spojení, kdy ji nazval Marxovou-Engelsovou, ale to, že tam došlo k rasistickým útokům, víceméně dementovala," řekl Holík.

Ministryně Marksová už před časem uvedla, že přímo u výroků o zplynování Židů a Romů nebyla, mluvili o nich jiní lidé, například exposlanci Marek Černoch či Martin Lank.

Na dotaz, zda se s Holíkem následně potkala a zda "dementovala" tvrzení o rasistických útocích, Marksová deníku Aktuálně.cz odepsala, že se s poslancem SPD potkala ve sněmovně víceméně náhodou. A že mu řekla, že šéf hnutí Tomio Okamura ve svém vyjádření ke kauze, v němž se Staníka zastává, lže.

Poté, co se zpráva o incidentu objevila, totiž Okamura vyrukoval se zcela opačným líčením. Uvedl, že Marksová byla podnapilá, neunesla situaci a díky "souběhu alkoholu a frustrace ze ztráty funkce" vypouštěla "trapná a sprostá obvinění".

Pro Staníka se nic zásadního nemění ani ohledně přístupu do sněmovny a k poslancům, protože vstup do budovy má zajištěný z titulu tajemníka klubu SPD. Na dotazy Aktuálně.cz stran ukončení práce poslaneckého asistenta neodpověděl.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy