Když premiér Andrej Babiš odcházel z Pražského hradu, tušil, že přinejmenším dva jeho zákony narazí u prezidenta Petra Pavla. V jednom případě se mu nejspíše ulevilo, ve druhém ovšem došlo na to, co nechtěl – hlava státu vetovala zákon o státních zaměstnancích. Proč? Současná koalice chce prezidentovi mimo jiné sebrat jednu z pravomocí. Vládní tábor už ale vzkázal, co chce udělat: přehlasovat ho.
„Mluvili jsme o zákonech, které pan prezident dostane k… no, k vyjádření – to je asi nejlepší výraz,“ řekl neurčitě Babiš novinářům, kteří ho v pondělí po jednání s prezidentem vyhlíželi na hradním nádvoří. O chvíli později už byl ale konkrétnější.
„Vysvětloval jsem panu prezidentovi, že stavební zákon je opravdu revoluční záležitost. Informoval mě o tom, že měl jednání se svým týmem, o dotazech a připomínkách. Nabyl jsem dojmu, že s tím nebude mít problém,“ pokračoval předseda vlády, který zmínil, že obdobně hájil opětovné zavedení elektronické evidence tržeb (EET).
Na první pohled to vypadalo, že vládní tábor zakopal válečnou sekeru a oba státníci si nakonec vyjdou v mnohém vstříc. Ostatně na stejném tiskovém brífinku se nechal Babiš slyšet, že by si přál brzké setkání mezi motoristickým ministrem zahraničí Petrem Macinkou a prezidentem Pavlem. Příležitost mají tento pátek, než každý po vlastní ose odletí na Valné shromáždění OSN v New Yorku.
Premiér ale před novináři nezmínil jednu zásadní věc: prezident měl problém s klíčovým vládním návrhem — konkrétně s podobou zákona o státních zaměstnancích. Podle zdrojů Aktuálně.cz dal na schůzce Babišovi najevo, že ve vzduchu visí i prezidentské veto, což se ve čtvrtek nakonec potvrdilo. Na rozdíl od stavebního zákona a EET se tak zákon vrací zpět do Poslanecké sněmovny.
Proč „lex pomsta“ dostal stopku
Podle vládní koalice má legislativa usnadnit výměnu státních úředníků, zefektivnit veřejnou správu a připodobnit řadu svých pravidel zákoníku práce. Prezident ale vidí nemalá rizika – domnívá se, že zákon jde proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Reforma státní správy byla navíc přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse.
„Státní správa má být profesionální, neutrální a odolná vůči politickým tlakům. Evropská komise letos Česku výslovně doporučila lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Tento zákon dělá přesný opak. Nemohu se smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda,“ zdůvodnil ve čtvrtek Pavel své veto.
V zákoně nicméně jde také o prezidentovy pravomoci. Návrh, kterému se v politických kruzích říká „lex pomsta“, by totiž hlavě státu sebral možnost jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „To je něco, co prezidentovi svěřuje ústava. To nelze jen tak odebrat,“ vzkázal Pavel vládnímu táboru.
Zatímco u stavebního zákona a EET si Babiš mohl oddychnout, v případě zákona o státních zaměstnancích se stalo přesně to, co nechtěl. Premiér přitom podle informací pracovníků ze Strakovy akademie tušil, že si prezident nenechá jen tak sebrat jednu ze svých pravomocí.
Dojde na další ústavní žalobu?
A návrh postavil na nohy i představitele opozice. Tvrdí, že nový zákon oslabuje některé pojistky k ochraně profesionality a stability státní služby. Kritizují například zrušení nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky.
Zkrácení lhůty pro opakované pracovní hodnocení nebo zrušení systému hledání náhradního místa podle opozice usnadní vládnoucí garnituře zbavovat se nepohodlných úředníků. Zástupci vládní koalice už nicméně vzkázali, co mají v plánu — zkrátka přehlasují prezidentské veto.
„Ještě jsem se nestihla s podmínkami veta seznámit, nicméně na zákoně byla silná koaliční dohoda, je proto jisté, že veto přehlasujeme,“ avizovala ministryně financí Alena Schillerová. Její kolega z hnutí ANO a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka mluvil podobně. „Za tímto zákonem si stojíme a určitě ho přehlasujeme, máme na to dostatek hlasů,“ potvrdil.
Na obzoru se ale rýsuje ještě jeden možný problém pro Babišův kabinet – a má podobu další ústavní žaloby. „Piráti od začátku varovali, že novela rozbíjí pojistky, které mají chránit profesionální a nestrannou státní správu před politickými zásahy. Právě proto jsme proti ní vystupovali a právě proto jsme připravovali i podání k Ústavnímu soudu,“ potvrdil předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Prezident Petr Pavel, který nastoupil do úřadu v březnu 2023, doposud vetoval pět zákonů, počítaje i čtvrteční návrh. Ani v jednom z předchozích případů ale neuspěl, Poslanecká sněmovna ho vždy přehlasovala. S největší pravděpodobností tomu tak bude i u zákona „lex pomsta“.
Mohlo vám uniknout: Tady končí sranda! Macinka potřebuje „hrotit Hrad“, Babiš mu ale vmetl ultimátum
Sdílet
