Srovnání prezidentů: Češi řekli, kdo byl nejlepší. Jedna volba může překvapit

Václavu Havlovi se nikdo nevyrovná. Alespoň to tak vypadá podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM/MARK, která zkoumala, jak hodnotí Češi porevoluční prezidenty.

Na druhém místě se s odstupem umístil Václav Klaus, blízce následovaný současnou hlavou státu Petrem Pavlem. Poslední pozici obsadil Miloš Zeman, který si navíc od posledního měření mírně pohoršil.

Vnímání prezidentů se nicméně výrazně liší podle věku respondentů. Svůj vliv ovšem hraje i dosažené vzdělání, socioekonomické postavení nebo voličské preference.

Výzkum zároveň ukázal, že pokud někdo vnímá pozitivně Václava Havla, je velmi vysoká šance, že vnímá pozitivně i Petra Pavla. To platí i naopak.

Kdo byl nejoblíbenější

První český prezident se dlouhodobě těší vysoké oblibě a pozitivnímu hodnocení jeho úřadu. Dominuje především u lidí s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním.

Vyhrává u všech věkových skupin, přičemž mladí lidé ve větší míře zmiňují jeho obranu lidských práv a občanskou angažovanost. Mnozí z nich si ho v úřadu nepamatují, jsou si ale vědomi jeho odkazu.

Václav Klaus je napříč sociodemografickým spektrem hodnocen nejvyrovnaněji, jeho obliba mezi Čechy nicméně roste s věkem.

Nejhůře hodnocený je mladou generací, přičemž téměř třetina z nich by mu připsala za jeho zásluhy 4. místo. Většina společnosti by mu však ve srovnání s ostatními českými prezidenty přisoudila předposlední příčku.

Miloš Zeman, stejně jako současný prezident, je nejvíce polarizující. V nadprůměrné oblibě ho mají především lidé bez maturity. Velmi pozitivně ho hodnotí také Češi ve věku 60 let a více. Naopak nejvíce neoblíbený je u věkové skupiny 30 až 44 let.

Petr Pavel má celkově pozitivnější hodnocení od lidí mladších třiceti let, vysokoškolsky vzdělaných a vyšších příjmových skupin. Dále ho lépe hodnotí voliči parlamentní opozice, konkrétně ODS, Starostů, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Naopak starší respondenti se přiklání spíše k negativnímu hodnocení.

Více než polovina Čechů ve věku přesahujícím 60 let ho zařadila na poslední místo.

Co jde prezidentovi nejlépe

U současného prezidenta průzkum sledoval také to, jak lidé hodnotí jeho dosavadní působení ve funkci. Ukázalo se, že si Češi chválí především jeho způsob vystupování na veřejnosti. Oceňují pravidelné výjezdy mezi lidi a také reprezentaci a obhajobu českých zájmů v zahraničí.

Lepší hodnocení získal i za využívání prezidentských pravomocí. To může souviset s tím, že se Pavel poměrně rychle zorientoval ve funkcích a agendě prezidenta, a to navzdory tomu, že na rozdíl od jeho předchůdců neměl předchozí politickou zkušenost.

Prostor pro zlepšení vidí Češi především ve sjednocování společnosti či řešení sporů na české politické scéně. Do tohoto hodnocení se může promítat spor Pavla s vládou Andreje Babiše ohledně účasti na summitu NATO, kdy podal Pavel kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.

Vláda s účastí prezidenta nepočítala, po předběžném opatření Ústavního soudu ho ale musela do delegace zařadit a prezident se tak červencového summitu mohl zúčastnit. O samotné žalobě soud zatím nerozhodl.

Pavel má však napjaté vztahy také s Motoristy, přičemž spor eskaloval kvůli nejmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.

„Petr Pavel neprovádí politiku jako reality show, což sice neprodukuje vlnu euforie, ale zároveň to nezpůsobuje prudké pády. Jeho stabilní čísla jsou výsledkem politiky nízkého napětí. Stal se pro své voliče srozumitelnou konstantou, která v čase prostě drží kurz,“ vysvětluje Jan Burianec z agentury STEM/MARK.