Hrozí epidemie srdečního selhání, varují kardiologové. I kvůli dražším potravinám

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
6. 12. 2022 17:24
Jedním z důsledků ekonomické krize a zdražování může být i výrazný nárůst lidí se srdečním selháním, upozorňují kardiologové. V roce 2030 může být takto nemocných až 450 tisíc Čechů. A to kvůli snaze šetřit na sportovních aktivitách nebo na kvalitních potravinách. Důvodem je i stres, který lidé pociťují z nastalé situace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Šestašedesátiletý Vladimír Kolář je třetím rokem na vozíku, protože nemá nohu. K amputaci vedla jeho životospráva, už od mládí kouřil desítky cigaret denně, pravidelně pil alkohol a nezdravě se stravoval. Také má genetickou dispozici cévních onemocnění v rodině. Ischemická choroba neboli postupné ucpávání krevního oběhu zasáhla i jeho srdce, kterému hrozilo selhání.

"Musel jsem rychle do nemocnice, srdce mi pracovalo asi na dvacet procent. Kdyby mě tam dcera nedostala, už bych tu nebyl," popisuje bývalý řezník. V nemocnici strávil několik měsíců a nyní je odkázaný na pravidelné užívání léků. "Mimo jiné trpím srdeční arytmií. Mám nepravidelný srdeční rytmus, takže bych mohl mít například cévní mozkovou příhodu. Proto musím denně užívat léky na ředění krve. Nesmím je ani jednou vynechat," říká Kolář.

Zatímco infarkt je známý strašák, o srdečním selháním panuje menší povědomí. Příznaky nejsou tolik nápadné a lidé se často domnívají, že je pociťují kvůli vysokému věku, proto je dlouho neřeší. Srdeční selhání nastává, když srdce nedokáže správně fungovat, nepumpuje krev do zbytku těla, jak by mělo. Ta se proto hromadí, kde nemá, a jinde naopak chybí. 

"Často i někteří lékaři zaměňují srdeční selhání, infarkt myokardu nebo srdeční zástavu. Srdeční selhání je důsledek srdečního onemocnění, který vede k tomu, že pacientovo srdce nestíhá pokrývat jeho potřeby. Člověk začne být unavený, dýchavičný, nevýkonný, není schopný se o sebe postarat, objevují se otoky končetin a nakonec srdce může selhat úplně. Je to vleklý stav a pro pacienta znamená ztrátu kvality života," vysvětluje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. 

Přibývá starých, obézních i diabetiků 

Lidí, kteří trpí srdečním selháním, v posledních letech přibývá. V roce 2018 jich bylo zhruba 300 tisíc. Ve skutečnosti to však může být mnohem víc, protože zdaleka ne všechny případy lékaři odhalí.

Jedním z důvodů byla pandemie covidu, kdy se někteří lidé báli jet do nemocnice a přecházeli příznaky. Nemocnice a lékaři také kvůli přetížení odkládali veškerou neakutní péči a odrazovali pacienty od návštěvy. 

"Také ale stárne populace, přibývá obézních, diabetiků a máme obrovské procento lidí s vysokým krevním tlakem. Část jde také na vrub tomu, že jsme úspěšní v diagnostice," přidává další důvody Linhart.

Odborníci očekávají, že nemocných bude nadále přibývat. Kardiologové odhadují, že i kvůli ekonomické krizi postihne v roce 2030 srdeční selhání na 450 tisíc Čechů. I kvůli tomu, že lidé budou šetřit, kupovat nezdravé potraviny a nebudou tolik sportovat. Tím pádem ztloustnou a dojde k větší zátěži oběhové soustavy. 

"Jakékoliv zhoršení socioekonomických podmínek velmi souvisí s výskytem kardiovaskulárních chorob. Škrty, které lidé dělají v okamžiku krize, jdou na vrub jejich komfortu a ten souvisí s tím, jak jsme zdraví. Když sportujete, máte čas na rekreaci, můžete si dopřát lepší jídlo, máte radost ze života, stárnutí probíhá úplně jinak," podotýká Linhart.

Každý infarkt vede k poškození srdce

Jednou z častých příčin srdečního selhání je prodělání infarktu. Dále je to podle Národního zdravotnického informačního portálu také vysoký krevní tlak, cukrovka, záněty srdečního svalu, nadměrná konzumace alkoholu nebo drog, srdeční arytmie, vrozené srdeční vady nebo genetické dispozice. 

Přestože se lékařům podaří většinu pacientů s infarktem zachránit, okamžitá úmrtnost po infarktu je jen necelých šest procent, každý infarkt vede k poškození srdce. Postupně se může zhoršovat až do srdečního selhání. "Dříve více pacientů umíralo na infarkt. Dnes ho přežijí, ale s vysokým rizikem rozvoje srdečního selhání," říká předseda České asociace srdečního selhání Filip Málek.

Je proto důležité, aby se lidé s infarktem do nemocnice dostali co nejrychleji. Důležitá je podle předsedy České asociace akutní kardiologie Petra Ošťádala každá minuta.

"Srdeční buňky začínají neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny. Čím později se začne infarkt léčit, tím méně buněk se podaří zachránit a tím větší je pravděpodobnost následného selhávání srdeční pumpy," upozorňuje Ošťádal.

Přibližně desetina pacientů má pokročilou fázi onemocnění, a potřebovali by tak mechanickou srdeční podporu nebo transplantaci srdce. Takovou pomoc dostane však jen zlomek pacientů, zhruba 200 ročně. "Hlavní rozhodující faktor je takzvaný biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let," vysvětluje zástupce přednosty a vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a transplantační péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně Jan Krejčí.

Srdeční selhání je přitom typicky nemocí lidí nad 70 let. "U starších lidí, u kterých se většinou pokročilé srdeční selhání objevuje, se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče," dodává Krejčí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy