Bývalý šéf správní rady VZP Běhounek zůstane místopředsedou, nahradí ho poslankyně za ANO Adámková

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 2. 2018 13:49
Správní rada největší pojišťovny má třicet členů. Deset nominuje vláda na návrh ministra zdravotnictví. Dvacet míst obsazuje sněmovna.
Věra Adámková.
Věra Adámková. | Foto: Martin Svozílek

Praha - Předsedkyní správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) byla zvolena šéfka zdravotního výboru sněmovny, poslankyně Věra Adámková (za ANO). Dosavadní šéf rady, hejtman a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD), bude místopředsedou. Dalším byl zvolen Bohuslav Svoboda (ODS). Ve správní radě je v současné době osm nominandů hnutí ANO a deset jmenovaných současnou vládou v demisi vedenou Andrejem Babišem (ANO). Odvolání ředitele Zdeňka Kabátka, kterého Babiš v minulosti kritizoval, podle vyjádření předsedkyně správní rady Adámkové není na pořadu dne.

"Správní rada může odvolat ředitele, ale nevidím teď nejmenšího důvodu. Bývalá správní rada skončila s tím, že ředitel zůstává," řekla novinářům Adámková. Kabátek, jemuž řádné funkční období končí v roce 2020, k tomu řekl, že se bude snažit správní řadu přesvědčit výsledky.

Správní rada největší pojišťovny má třicet členů. Deset nominuje vláda na návrh ministra zdravotnictví. Dvacet míst, která obsazuje sněmovna, si strany dělí podle poměrného zastoupení v dolní komoře. Nově jmenováni musí být do 90 dnů od ustavení sněmovny po volbách.

Vítězné hnutí ANO má v radě osm zástupců, Adámková, David Kasal, Pavel Plzák a Rostislav Vyzula v ní zasedali už v minulém období. ODS má tři zástupce, piráti a SPD po dvou a po jednom ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

"Část členů správní rady tam nemá podle zákona vůbec sedět. Jsou v konfliktu zájmů, protože vlastní ordinace nebo nemocnice," řekl ČTK člen rady Zdeněk Hřib (piráti). Týká se to podle něj několika kandidátů za ANO, ČSSD a ODS, protože mají s VZP smlouvy. Vzhledem k tomu, že na výzvu k rezignaci nereagovali, obrátí se piráti na jejich sněmovní kluby.

"Bylo by velice nešťastné, kdyby kvůli nelegitimnímu postavení řady členů správní rady mohla být její rozhodnutí zpochybněna, jako se tomu stalo v roce 2016 u Vojenské zdravotní pojišťovny," uvedl Hřib v tiskové zprávě. Pokud kluby své nominandy nezmění, chtějí piráti postupovat i právní cestou.

Kritizovaní místopředsedové správní rady Běhounek a Svoboda takový výklad zákona odmítají. "Změna zákona byla udělána právě proto, aby to umožňoval," řekl novinářům Běhounek. Střet zájmů se podle něj vztahuje jen na smlouvy s dodavateli. Kabátek i Adámková vyloučili, že by člen správní rady mohl jakkoliv zasahovat do smluvní politiky pojišťovny.

Správní rada jmenuje a odvolává ředitele, schvaluje návrh zdravotně pojistného plánu, účetní uzávěrky a výroční zprávy, schvaluje zásady smluvní politiky a objem úhrad poskytovatelům. Rozhoduje o nákupu nemovitostí v pořizovací ceně přes pět milionů korun či o využití prostředků rezervního fondu.

Největší kmotr českého zdravotnictví

Současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka premiér vlády v demisi Andrej Babiš (ANO) v minulosti kritizoval, označil ho v tiskové zprávě za kontroverzní osobu spojenou s "největším kmotrem českého zdravotnictví", někdejším náměstkem ministra zdravotnictví Markem Šnajdrem.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) chce v budoucnu správní radu VZP bez účasti poslanců, místo nich by v ní měli zasedat zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců. Připravuje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, hotova má být v roce 2019 a platit možná od roku 2020. Obsazováním rady se zabývá i Ústavní soud, ministr chce zákon upravit podle jeho verdiktu.

Piráti navrhují, aby bylo zrušeno deset míst obsazovaných vládou. Podle nich je v konfliktu zájmů i ministerstvo zdravotnictví, které vlastní nemocnice. "Nominace by měly probíhat dle námi připraveného nominačního zákona, který zamezí politickým trafikám," dodal místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák.

VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, má asi 5,9 milionu klientů. V letošním roce plánuje hospodařit se 183 miliardami korun, na zdravotní služby z nich vydá 160,6 miliardy. Ke konci loňského roku měla pojišťovna na účtech zůstatek 5,12 miliardy korun. "Podle výsledků lednových, loňského roku a predikcí pro letošní rok si troufnu říct, že bude VZP hospodařit s kladným saldem a posílí rezervy," uvedl ředitel Kabátek.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy