Běženci zůstanou za mřížemi, žaloby jim nemá kdo psát

Jan Hejl Jan Hejl
10. 8. 2015 5:14
Soud zadrženým uprchlíkům otevřel dveře k propuštění. Neziskové organizace, které jim sepisují žaloby na jednání českých úřadů, však varují: Nestačíme poskytnout právní poradenství všem.
Detenční tábor pro běžence ve Vyšních Lhotách.
Detenční tábor pro běžence ve Vyšních Lhotách. | Foto: Jakub Plíhal

Praha – Několik stovek migrantů, které české úřady drží za zdmi detenčního tábora v Bělé-Jezové, se ocitlo v paradoxní situaci. Ačkoliv rozsudek ústeckého krajského soudu, který zakazuje policii zadržovat běžence kvůli riziku útěku, může vést k jejich propuštění, na svobodu se často nedostanou. Žalobu na počínání cizinecké policie jim nemá kdo napsat.

Jak dříve upozornilo Aktuálně.cz, na konci června dotekly poslední peníze z evropských fondů, prostřednictvím kterých ministerstvo vnitra přerozdělovalo peníze zpravidla neziskovým organizacím. Ty pak zajišťovaly právní poradenství zadrženým uprchlíkům – radily jim, jaká mají práva a sepisovaly žaloby na zadržení.

V kontextu možného precedentního rozsudku ústeckého soudu se tak migranti spravedlnosti často nemohou domoci. "Tito lidé jsou omezováni na osobní svobodě, a to jsou vždy ty nejzranitelnější skupiny. Aby se mohli zadržení cizinci efektivně bránit, musí mít přístup k právní pomoci, a to teď za dnešní situace není možné," vysvětluje Jiřina Neumannová z Asociace pro právní otázky imigrace, která uprchlíkům radí s právními záležitostmi.

Neumannová také upozorňuje, že mnoho z žalob, které zadrženým cizincům podala její nezisková organizace, u soudu uspělo. Podle ní soudy ruší rozhodnutí o zadržení "velmi často", a pouští tedy cizince na svobodu. Jenže zdaleka ne všichni běženci držení v detenčním zařízení v Bělé mají šanci rozhodnutí českých úřadů soudně napadnout.

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), další z neziskovek, která běžencům radí s právní tematikou, kvůli výpadku peněz z evropských fondů do Bělé téměř přestala jezdit. Areál, kde jsou drženy více než čtyři stovky cizinců, jejich právníci navštěvují jen občas.

"Žaloby v podstatě nemá kdo psát. My tam sice jezdíme, ale jen zřídka a navíc zejména na vlastní náklady," říká Tereza Bártová z OPU a dodává, že při červencové návštěvě areálu mělo zájem o právní rady asi 60 běženců. Právníci však stihli poradit jen zhruba polovině z nich.

Pracovníci Asociace pro právní otázky imigrace zařízení v Bělé-Jezové navštěvují jako jediní pravidelně, zhruba co dva týdny. "Není možné se všemi těmi lidmi mluvit a pomoc jim. Teď bude otevřeno navíc další detenční zařízení," potvrzuje Jiřina Neumannová slova Bártové.

Dezinformace i vzpoura, kterou řešili těžkooděnci

Dlouhodobě jen těžko udržitelný stav s nedostupností právní pomoci by mohla vrátit do normálu mimořádná finanční injekce ministerstva vnitra. Ta by v případě schválení mohla nahradit – alespoň pro OPU – už měsíc chybějící evropské peníze. "My v současné chvíli zkoumáme, ve kterých případech bychom mohli vypsat nějaké mimořádné dotační tituly pro zajištění bezplatného právního poradenství u těch osob, kde toto zajistit máme," sdělila Pavla Novotná z ministerského odboru azylové a migrační politiky.

Nalezení peněz na právní poradenství z jiného zdroje než evropských fondů by zástupci neziskových organizací, kteří uprchlíkům pomáhají, samozřejmě uvítali. "Ministerstvo vnitra by mělo zajistit přístup zajištěných lidí k právní pomoci, což vyplývá z evropského práva. Je vlastně jedno, jestli zaplatí advokáta, který tam bude jezdit, nebo neziskovou organizaci," řekla už dříve Magda Faltová, šéfka Sdružení pro integraci a migraci.

Chovancův úřad dříve na dotaz Aktuálně.cz rezolutně odmítl, že by výpadek evropských peněz způsobila liknavost ministerstva. "Při zahájení realizace fondu AMIF došlo k určitému zpoždění, které však v žádném případě nebylo zaviněno ministerstvem vnitra," vzkázala mluvčí ministerstva vnitra Petra Kučerová.

Jiřina Neumannová z Asociace pro právní otázky imigrace varuje, že atmosféra v zařízení není vůbec dobrá. Podle ní běženci nemají dostatek informací a ani často nevědí, proč by měli na rozhodnutí o zajištění podávat žalobu. "Dost často se bojí, že podaná žaloba jim prodlouží pobyt v Bělé, což je dezinformace, která se mezi cizinci šíří. A další dny v táboře jsou pro každého noční můrou. Všichni se odtamtud snaží rychle dostat," popisuje Neumannová.

Na přelomu června a července se běženci v zařízení dokonce vzbouřili. Po návštěvě ministra vnitra Milana Chovance se dožadovali propuštění a navrácení mobilních telefonů, které jim ostraha areálu zabavila. Ministr ale všechny jejich požadavky zamítl. Cizinci rozbíjeli okna a další vybavení objektu. Na místo policie povolala dokonce těžkooděnce, které ze vzduchu jistil policejní vrtulník.

Obava je namístě, ale je typické, že největší strach z muslimů a běženců je z celé EU u nás, kde těch muslimů máme nejméně, říká kněz Halík. Přijmout všechny lidi bez rozdílu ale podle něj také nejde. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy