Teď už Karlův most vydrží jakoukoliv velkou vodu, říká jeho správce

ČTK ČTK
9. 7. 2017 20:30
Karlův most slaví 660 let od zahájení výstavby. Podle správce vydrží jakoukoli velkou vodu. Ta se dříve sice mohla dostat pod mostní pilíře, ovšem od poslední obnovy, která proběhla v roce 1890, jsou pilíře pevně spojené se skálou
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Viktor Vondra

Praha - Karlův most podle jeho správce Jana Zemánka vydrží jakoukoliv velkou vodu. Dříve se voda mohla dostat pod mostní pilíře, od obnovy po povodni z roku 1890 jsou však pilíře pevně spojené se skálou.

Novinářům to Zemánek, který je zároveň vedoucím oddělení mostů Technické správy komunikací, řekl v neděli u příležitosti 660 let od zahájení výstavby mostu.

"Dnes je most připraven na jakoukoliv vodu jakékoliv rychlosti, protože všechny pilíře v řece jsou zabezpečeny tak, že jsou spojeny se skalnatým podložím," vysvětlil Zemánek.

Pilíře jsou podle něj natolik masivní, že je voda nemůže poškodit. Před tím je voda podemlela, neboť most byl založený jen 2,2 metru pode dnem. Proč to bylo tak mělce, historikové nevědí.

Most poškodila zejména povodeň v roce 1890. Materiál splavený z Vltavy a Berounky se nakupil u Kampy a ucpal jednu třetinu řeky. Hlavní proudnice proto vedla jinudy. "Voda rozebrala dno do hloubky šesti metrů. Pilíře se pootočily a strhly klenbu," vysvětlil Zemánek.

Při následující opravě se v jámách šest metrů pode dnem našly i zbytky vorů, které voda sebrala na Výtoni. Bylo třeba obnovit pátý a šestý pilíř. A aby lépe odolávaly vodě, byly zúženy a nově jsou v nich duté prostory.

Do dna byly zakotvené pomocí speciálních potápěčských zvonů používaných ve stavebnictví, takzvaných kesonů. Ty obsahují vzduch, takže v nich je možné pracovat pod vodou bez dýchacích přístrojů. Vlastní vahou klesá keson do vykopané stavební jámy a dělníci uvnitř něj odkopávají podloží. Nakonec se zvon vyplní betonem a stanou se součástí mostního pilíře.

Velká povodeň poškodila Karlův most už v roce 1432, kdy přišel o sedm pilířů z 16. Opravoval se přes 70 let. Potom přišla devastující povodeň v roce 1890, takže po dva roky sloužila jen provizorní lávka.

Povodně v posledních letech Karlův most nepoškodily. V roce 2002 v metropoli velká voda napáchala škody za 27 miliard korun. Voda zatopila desítku čtvrtí, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Pod vodou skončily stanice metra, část zoo, voda poškodila řadu staveb a památek. Pod některými protipovodňovými hrazeními přitom voda prosakovala, v Holešovicích či Karlíně tato hrazení dokonce vůbec nebyla.

O 11 let později Vltava zaplavila Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu Prahy část Troje a Císařského ostrova. Pod vodou bylo přes šest desítek komunikací. Potíže nadělaly menší toky, zejména potoky Botič, Rokytka a Šárecký potok. Škody se odhadují na 2,2 miliardy korun.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Schodek rozpočtu vzrostl od ledna o více než 54 miliard korun

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 86,1 miliardy korun z lednových 31,5 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší únorový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci února, tedy ještě před propuknutím pandemie, vykázal rozpočet schodek 27,4 miliardy korun. Tehdy to bylo také nejhorší únorové číslo od roku 1993.

Prohloubení deficitu je podle ministerstva financí výsledkem dopadů pandemie, což vedlo k poklesu daňových příjmů způsobenému mimo jiné snížením daní a zrušením superhrubé mzdy, změnou rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a obcí a pokračující podporou ekonomiky.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Sarkozy musí na rok do vězení. Je vinen z korupce, rozhodl francouzský soud

Pařížský soud v pondělí uznal francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z korupce a obchodování s vlivem a uložil mu tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně. Šestašedesátiletý Sarkozy je podle agentury Reuters druhým francouzským prezidentem usvědčeným z korupce v novodobé historii země.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Juška, Svoboda a Švábíková přijdou o halové ME

Tři čeští atleti přijdou o halové mistrovství Evropy, které začne ve čtvrtek v Toruni. Ze zdravotních důvodů nepojedou do Polska někdejší šampioni Petr Svoboda a Radek Juška ani tyčkařka Amálie Švábíková. Česká výprava bude mít 23 závodníků, řekl dnes novinářům při on-line tiskové konferenci reprezentační šéftrenér Jan Netscher.

Halový mistr Evropy v běhu na 60 metrů překážek z roku 2011 Svoboda, kterému zranění už v minulosti výrazně narušila kariéru, se potýká s bolavou achilovkou. Nejlepší český dálkař Juška, šampion z HME v Praze 2015, je nachlazený. "Vypadli nám dva matadoři, to je razantní oslabení výpravy," konstatoval Netscher.

Se Švábíkovou mluvil půl hodiny před tiskovkou. "Zkoušela poslední trénink a bolavá záda jí neumožní odcestovat," řekl šéftrenér.

Díky tomu bude mít v Toruni osobního trenéra čtvrtkařka Lada Vondrová, jejíž kouč Jaroslav Jón zaplní uvolněné místo po trenéru Švábkové Pavlu Beranovi.

Další zprávy