Správa státních hmotných rezerv nemá podle soudu tajit platy vedení

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 8. 2020 14:05
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je podle Nejvyššího správního soudu (NSS) povinna poskytnout na základě informačního zákona údaje o platech a odměnách vedoucích pracovníků. Požádala o ně provozovatelka webu Platy úředníků Kristýna Bašná. SSHR původně žádosti nevyhověla, rozhodnutí ale zrušil Městský soud v Praze. Jeho stanovisko zamítnutím kasační stížnosti potvrdila i nejvyšší instance.
Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.
Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. | Foto: ČTK

Jako jeden z důvodů pro odmítnutí žádosti o informace uváděla SSHR podporu, kterou webu poskytlo americké velvyslanectví v Praze. Podle kasační stížnosti jde o "cizí mocnost", která se tímto způsobem snažila vměšovat do zájmů a svrchovanosti ČR. SSHR také naznačila možnost, že po zjištění příjmů se cizí mocnosti budou snažit vedoucí pracovníky nalákat do svých služeb za vyšší finanční ohodnocení.

Podle NSS jde o ryze spekulativní argument. Soud zdůraznil, že při výběru lidí do vedoucích pozic musí být kladen důraz na jejich loajalitu a morální integritu, aby se se snadno nenechali "za jakýkoliv peníz zlákat k činnostem, které by byly v rozporu se zájmy ČR". "Osobní selhání jednotlivce samozřejmě vyloučit nelze, avšak nemůže být v tomto případě východiskem úvahy vedoucí k omezení práva veřejnosti na informace," stojí v rozhodnutí.

Bašná sdělila, že americká ambasáda podpořila vznik projektu, dále se v něm neangažuje ani finančně, ani jiným způsobem. V současné době projekt, na kterém pracuje společně s advokátem Pavlem Musilem, nečerpá žádnou dotaci nebo grant. Od ledna spolupracují s Hlídačem státu, který web podporuje.

Žadatelka konkrétně chtěla získat údaje o výši platů, odměn a jiných příjmů a benefitů v letech 2016 a 2017 pro předsedu SSHR, ředitele odborů a sekcí. SSHR poskytla jen údaj o platových třídách a doplnila, že odměňování je v souladu se zákonem.

V kasační stížnosti proti rozsudku městského soudu argumentovala SSHR třeba tím, že v době koronavirové krize také vedoucí pracovníci pomáhali s nočním vykládáním letadel se zdravotnickým materiálem. NSS uznal, že činnost vysoce postavených úředníků státních hmotných rezerv je důležitá služba vyžadující odbornou zdatnost, důkladné prověření a vysoké nasazení, a to zejména v krizových stavech.

"Tomu musí pochopitelně odpovídat i jejich finanční ohodnocení, jehož výše bude (jak lze předpokládat) jistě ze strany stěžovatelky (SSHR) podepřena odpovídajícím odůvodněním," stojí v rozhodnutí.

Nejde o jediný spor, který Bašná vede kvůli informacím o platech. Městský soud v Praze podle serveru SeznamZprávy vyhověl žalobě ve sporu s Kanceláří prezidenta republiky. Údaje o platech vedoucích představitelů za léta 2016 a 2017 má poskytnout do 30 dní. Původně Bašná neuspěla, avšak zastal se jí NSS. Letos v květnu uvedl, že jde o "modelovou či učebnicovou situaci", kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací nad ochranou soukromí.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Papež jmenoval 13 kardinálů, devět může volit jeho nástupce

Papež František v neděli oznámil, že jmenoval 13 nových kardinálů. Povýšeni do kardinálského stavu budou při slavnostní konsistoři ve Vatikánu 28. listopadu. Devíti z nich je méně než 80 let, takže se mohou stát členy konkláve, které po smrti nebo rezignaci nynější hlavy římskokatolické církve vybere příštího papeže, uvedla agentura Reuters.

Papež jména nových kardinálů překvapivě oznámil z okna své pracovny věřícím na Svatopetrském náměstí. Mezi jmenovanými kardinály je také washingtonský arcibiskup Wilton Gregory, který se tak stane prvním černošským prelátem s červenou čepičkou.

Kardinály se stanou také Ital působící dlouhodobě ve Vatikánu Raniero Cantalamessa, arcibiskup z rwandského Kigali Antoine Kambanda, arcibiskup José Feurte Advincula z Filipín nebo arcibiskup Celestino Aós ze Santiaga de Chile.

Devět nových volitelů papeže podle agentury Reuters pochází z celého světa a zvyšují pravděpodobnost, že i příští papež bude pokračovat v politice papeže Františka, který byl zvolen v roce 2013.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dvě osoby zemřely po autonehodě u Jasenné na Zlínsku, silnice je opět v provozu

Dvě oběti si vyžádala dopravní nehoda, která se stala dnes ráno u Jasenné na Zlínsku. Sdělila to zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku byla po dobu vyšetřování uzavřená, policisté v obou obcích odkláněli dopravu. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín kolem 05:30, silnice se opět motoristům otevřela před 13:00.

"Řidička osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic v levotočivé zatáčce zřejmě z důvodu vysoké rychlosti čelně narazila do stromu a s vozidlem skončila na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Při nehodě zahynula nejen řidička, ale také její spolujezdkyně. Totožnost obětí potvrdí až nařízená soudní pitva," uvedla Kozumplíková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy