Osm z deseti Čechů vnímá spory mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem ohledně účasti hlavy státu na mezinárodních jednáních jako problém. Vyplývá to z výsledků průzkumu Trendy Česka, který pro Českou televizi (ČT) zpracovala agentura Kantar.cz.
Více než polovina lidí si myslí, že účast prezidenta na mezinárodních akcích by měla být výsledkem společného rozhodnutí hlavy státu a kabinetu, uvedla ČT.
Mezi Pavlem a vládou trvá spor ohledně složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. „Jako závažnější problém to vnímají lidé starší 30 let a lidé s maturitou nebo vyšším vzděláním. Jako závažný problém pro vzájemné fungování vlády a prezidenta vnímají spory o účast prezidenta na mezinárodních akcích hlavně voliči všech opozičních stran, naopak na druhé straně vládní voliči vnímají tyto spory v menší míře, i když asi polovina z nich je pořád hodnotí jako závažný problém,“ řekla v ČT analytička Kantar.cz Nikola Stárková.
Podle čtvrtiny obyvatel by mělo být rozhodnutí na vládě, pětina si myslí, že by se měl prezident rozhodovat podle vlastního uvážení, uvedla ČT.
Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že by Pavel neměl být součástí delegace. Pavel, který se zúčastnil všech aliančních summitů od nástupu do funkce a v minulosti byl předsedou Vojenského výboru NATO, má připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí. O složení delegace rozhodne vláda 22. června.
Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) v neděli v debatě ČT uvedla, že prezidentovi nikdo v cestách nebrání. Delegaci podle ní bezesporu povede premiér Babiš, součástí budou ministři zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a obrany Jaromír Zůna (za SPD), o Pavlovi se rozhodne. Předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News uvedl, že s Pavlovou účastí na summitu nesouhlasí.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) považuje situaci za ostudu. „Místo toho, aby ČR plnila své závazky, dělala, co má kvůli vlastní bezpečnosti, vysílá do světa signál, že nevíme v polovině června, kdo nás bude reprezentovat na summitu,“ podotkl v ČT. Případnou kompetenční žalobu Schillerová označila za nesmysl.
Průzkum se uskutečnil na přelomu května a června a zúčastnilo se ho 1200 respondentů.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Novým britským ministrem financí se stal Healey, šéfem diplomacie Miliband
Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.
ODS Praha 1 nepředloží kvůli Dvořákovi kandidátku pro komunální volby
Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.
Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurečním Paramountem
Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.
ŽIVĚ Ruské útoky si vyžádaly dva mrtvé v Záporoží a šest mrtvých na zasažené turecké lodi
Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.
Nečekaný obrat. Ukrajinci přicházejí o jednu ze svých nejvěrnějších opor
Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.