Spor v justici. Jak přísně trestat lidi bez řidičáku?

Tomáš Fránek
13. 9. 2013 15:30
Nejvyšší státní zástupce chce přísnější posuzování jízdy bez řidičského průkazu.
Foto: Radek Pecák

Brno - Mají být lidé, kteří i po uplynutí trestu spočívajícího v zabavení řidičského průkazu jezdí na silnicích dál bez průkazu, trestáni jenom pokutou, nebo mohou být odsouzeni i k pobytu ve vězení?

Právě tento spor musí nyní vyřešit špičky tuzemské justice.

Dva senáty Nejvyššího soudu se totiž na tvrdosti potrestání za jízdu bez řidičského průkazu neshodly. Nejvyšší státní zástupce přitom požaduje pro takové počínání přísnější trestání podle trestního zákoníku.

Celý spor se dá nejlépe dokumentovat na případu, kvůli kterému se nejvyšší žalobce obrátil na soudce Nejvyššího soudu. Jde o muže z jihu Moravy, kterému byl za dvanáct trestných bodů na rok odebrán řidičský průkaz.

Jel s dodávkou bez řidičáku

Muž ale ani po uplynutí ročního trestu zpět o vydání průkazu nepožádal a řídil znovu bez něj. Policie muže chytila, když jel na Blanensku s dodávkou.

Okresní soud v Blansku rozhodl o tom, že se muž dopustil přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, a za to ho odsoudil na pět měsíců vězení s podmíněným odkladem na šestnáct měsíců. Na stejnou dobu také soud muži zakázal řídit auto.

Krajský soud v Brně ale rozhodl jinak a trest zmírnil. Podle soudců si muž totiž už původní roční trest odpykal a nemohl tak - i když jel bez řidičského průkazu - vykonávat žádnou úřady zakázanou činnost. A tak se muž dopustil jen přestupku, za který hrozí pokuta a opětovné zabavení řidičského průkazu.

S tím ale nesouhlasil nejvyšší státní zástupce. Podle něj i přesto, že si muž už odpykal roční trest, další jízdou bez řidičského průkazu dělal činnost, kterou mu úřady zakázaly.

„Řidič, který trest či sankci spočívající v zákazu řízení motorových vozidel již vykonal, ale zároveň ještě neprokázal zákonem stanovenou odbornou a zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění, a přesto motorové vozidlo řídí, naplňuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání," uvedl žalobce v dovolání.

Máme rozdílný názor

Žalobce se odvolal i na verdikt Nejvyššího soudu z roku 2012, který se v podobném případu vyslovil pro přísnější trestání. Podle soudců dle novely trestního zákoníku platného od prosince 2011 se mohou řidiči dopustit zakázaného jednání kdykoliv v budoucnu a ne jenom v době, kdy jim běží trest.

S tím ale nyní nesouhlasí jiný senát Nejvyššího soudu, který řeší právě případ z Blanska. Podle názoru soudců už nemohou lidé, kteří si odpykali trest, naplnit skutkovou podstatu přečinu, a to ani v případech, že nedostali řidičský průkaz zpět. „Je zřejmé, že povinnost plnit podmínky z takového rozhodnutí končí vypršením doby jednoho roku," uvedli soudci.

Podle nich tak muž z Blanska měl být trestán za přestupek. „Po uplynutí zákonné lhůty skončila i povinnost plnit podmínky jiného orgánu státní moci, jímž byl zákaz řídit motorová vozidla vysloven, a nemůže být za takové situace naplněna skutková podstata přečinu," rozhodli soudci.

Protože jde o podstatnou rozdílnost v názorech dvou senátů Nejvyššího soudu, tak spor musí rozhodnout velký senát trestního kolegia. Jeho stanovisko bude závazné i pro všechny podobné případy.

 

Právě se děje

Další zprávy