Spor o renesanční zámek v Opočnu nekončí, Colloredo-Mansfeldová podala ústavní stížnost

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 5. 2017 9:07
Kristina Colloredo-Mansfeldová podala ústavní stížnost v dlouholetém sporu o renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku. Loni v dubnu justice památku pravomocně přiřkla státu. Spor o vydání trvá od roku 1991. Podle posledního verdiktu se neprokázaly podmínky pro navrácení majetku, například rasová perzekuce při jeho konfiskaci. Zámek zkonfiskovali Colloredo-Mansfeldům v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu.
Zámek Opočno na Rychnovsku
Zámek Opočno na Rychnovsku | Foto: czechtourism.com

Brno - Kristina Colloredo-Mansfeldová podala ústavní stížnost v letitém sporu o renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku. Justice památku loni v dubnu pravomocně přiřkla státu, letos v únoru verdikt potvrdil Nejvyšší soud. Podání stížnosti je patrné z justiční databáze, bude ji řešit soudce Radovan Suchánek.

Zámek zabavili šlechtě nacisté, po válce zůstal státu. Spor o vydání trvá od roku 1991. Podle posledního verdiktu se neprokázaly podmínky pro navrácení majetku, například rasová perzekuce při jeho konfiskaci. Námitkou, že za konfiskací stála informace o židovských předcích rodiny, se justice podle Nejvyššího soudu řádně zabývala.

Odvolací soud shledal nepravděpodobným, že by říšským úřadům byla informace o židovských předcích vůbec známa, stojí v usnesení NS. Důvody konfiskace byly podle verdiktu spíše politické, nacisté Colloredo-Mansfeldy pokládali za "rod ve smyslu rakousko-monarchistickém, jehož mladší členové se hlásí k české národnosti".

Odvolací soud také připomněl, že zákonodárce projevil vůli napravit jen některé křivdy vzniklé po únoru 1948. "Pro mě je to jasný, vrátit by mi to měli, to je fér," reagovala tehdy Colloredo-Mansfeldová.

Soudy se případem zabývaly opakovaně. Nejdříve žalobu zamítly, v roce 2000 Nejvyšší soud vrátil spor k novému projednání. Poté soudy rozhodly, že majetek má stát vydat a zámek spravovala Colloredo-Mansfeldová. V roce 2005 ale Ústavní soud verdikty zrušil a případ se znovu vrátil rychnovskému soudu, který rozhodl, že zámek má patřit státu, který objekt 10. dubna 2007 opět převzal do své péče.

Další projednávání začalo poté, co Ústavní soud vyhověl stížnosti Colloredo-Mansfeldové a uvedl, že listiny, které předložila, by pro ni mohly znamenat příznivější rozhodnutí. Následně obnovu řízení povolil rychnovský i hradecký soud, avšak padlo stejné rozhodnutí jako předtím.

Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu.

V jiné větvi sporu se Colloredo-Mansfeldová s bratrancem Jeromem Colloredo-Mannsfeldem domáhala vydání mobiliáře z Opočna. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v prosinci konstatoval, že české soudy porušily práva Colloredo-Mannsfelda na spravedlivé soudní řízení.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy