Zemanova slova o Peroutkovi? Podobně kdysi postupovali komunisté, ukazuje nově objevená brožura

Jan Gazdík Jan Gazdík
11. 1. 2018 16:55
Výroky Miloše Zemana o Ferdinandu Peroutkovi a jeho obdivu k nacistům silně připomínají nově objevenou komunistickou brožuru "Fakta a cifry" z roku 1946, která měla slavného novináře maximálně očernit výroky vytrženými z kontextu.
Ferdinand Peroutka na archivním snímku.
Ferdinand Peroutka na archivním snímku. | Foto: ČTK

Praha - Rok? 1946. Styl? Předvolební brožura čs. komunistů s pečlivě vypsanými výroky vytrhanými z kontextu. Cíl? Slavný český novinář Ferdinand Peroutka, v té době jeden z největších komunistických nepřátel.

Nově objevená brožura "Fakta a cifry" z volebního roku 1946 ukazuje mimořádný rozsah komunistické kampaně proti přednímu českému novináři Ferdinandu Peroutkovi. Badatelé ji našli v knihovně Bohumila Šmerala v pražském sídle KSČM, v níž je uložena pozůstalost někdejších vlivných soudruhů.

Komunistická publikace Fakta a cifry
Komunistická publikace Fakta a cifry | Foto: Fakta a cifry, 1946, KSČ

Jde o první nalezený soubor Peroutkových citátů vytrhaných z kontextu, které čs. komunisté ihned po válce použili v propagandistické a dehonestační kampani proti slavnému novináři. Její vzdálenou ozvěnou je podle historiků i nejnovější spor současného prezidenta Miloše Zemana s Peroutkovou rodinou.

Český prezident ve svém projevu na konci ledna 2015 uvedl jako příklad "fascinace intelektuálů zrůdným učením" údajný článek Ferdinanda Peroutky s titulkem "Hitler je gentleman" v časopise Přítomnost před začátkem druhé světové války. Zemanův výrok vzbudil rozhořčení mezi historiky a částí veřejnosti, kteří tvrdili, že Peroutka takový text nikdy nenapsal, a vyzvali českého prezidenta k omluvě.  

"Jde o velmi podobné stereotypy či podobný mechanismus. Jenomže komunisty pečlivě zpracovaná 'Fakta a cifry' z roku 1946 teď dávají jednoznačnou odpověď, že žádná taková stať nikdy neexistovala," soudí historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Dali si hodně práce a nic nenašli

Ferdinand Peroutka se stal už bezprostředně po skončení druhé světové války jako vlivný prvorepublikový novinář pro komunisty jedním z nejvíce nenáviděných mužů. Jejich zášť se ještě vystupňovala, když emigrant Peroutka stál u zrodu účinného nástroje zahraniční politiky USA - Rádia Svobodná Evropa.

KSČ proto proti němu spustila cílenou a mimořádně rozsáhlou diskreditační kampaň. "Tento aparát prošel stovky Peroutkových článků, aby jeho citáty a úvahy vytrhával z kontextu mnohem rozsáhlejších textů, ale i z doby, kdy byly napsány," říká historik Petr Blažek.

"Dali si hodně velkou práci s rešerší jeho novinových statí. Ti, kteří sestavovali 'Fakta a cifry', se Peroutkovým dílem probírali mimořádně pečlivě a metodicky. A nezaměřili se jen na texty z let 1938 a 1939. Použili i Peroutkovy texty z 20. let minulého století, v nichž se zasazoval o integraci sudetských Němců do československé společnosti," připomíná historik.

Peroutka například krátce po vzniku Československa v roce 1921 argumentoval, že pokud má mít nový stát šanci na přežití, pokud chce být demokratickým, musí vytvořit i sudetským Němcům takové podmínky, aby se jim v Československu lépe žilo. Aby pak i oni podporovali novou republiku v lepších časech.

Foto: Fakta a cifry, 1946, KSČ

Komunisté z toho v brožuře čtenářům manipulativně podsouvají, že Peroutka byl příznivcem nacistů. Jenže v době, kdy žádná nacistická strana neexistovala. Historik Petr Blažek považuje "Fakta a cifry" za ukázku mimořádně sofistikované komunistické propagandy a její schopnosti očerňovat protivníky.

Ale také za důkaz, že kdyby Ferdinand Peroutka opravdu napsal článek Hitler je gentleman - jak tvrdí současný český prezident Miloš Zeman -, tak by ho komunisté velice rychle našli a proti nenáviděnému novináři rádi použili už po válce.

Zeman vs. Peroutka

"Prezident Miloš Zeman nebyl určitě čtenářem 'Faktů a cifer', určených agitátorům a referentům komunistické strany. Argumentuje ale, bohužel, stejně jako oni. V roce 1947 vyšla například o Peroutkovi kniha Gustava Bareše, jednoho z hlavních ideologů Komunistické strany Československa. A ten v ní Peroutku dehonestoval stejnými citáty, které nalezneme ve 'Faktech a cifrách'," tvrdí historik Blažek.

Co byla komunistická "Fakta a cifry"?
Autor fotografie: Fakta a cifry, 1946, KSČ

Co byla komunistická "Fakta a cifry"?

  • Jde o interní tisky, které byly určeny agitátorům a referentům Komunistické strany Československa, aby věděli, jak argumentovat v předvolební kampani v roce 1946.  
  • Hlavním obsahem periodika jsou dobové citáty z článků, které měly dokládat nepřátelské postoje představitelů pravicových politických stran anebo známých osob, které je podporují. Měly také potvrdit správnost cesty KSČ a připomenout její zásluhy v boji proti nacismu.
  • Účelově vybrané texty pocházejí z 20. let minulého století krátce po vzniku Československa a pak z období let 1938 až 1945. Ty, které by mohly být pro komunisty nepříjemné, jsou naopak zamlčovány.
  • Spojenectví nacistů a komunistů během fungování paktu Ribbentrop-Molotov v letech 1939 až 1941 je ve "Faktech a cifrách" úplně pominuto. Stejně jako skutečnost, že lidé komunisty označovaní jako stoupenci nacistického Německa byli v době války vězněni a jen náhodou přežili. Vězeň nacistů Ferdinand Peroutka se ve "Faktech a cifrách" objevuje až do čísla pět velmi často (většinou jde o jeho články z let 1938 až 1939). Čísla šest a sedm už jen rekapitulují výsledky volební kampaně z roku 1946.

"Tehdy i nyní šlo o stereotypy, při nichž jsou vytrhávány citáty z článků a kdy vznikají titulky, které, tak jako v roce 1946, nikdy neexistovaly. K očernění Ferdinanda Peroutky se hodilo či lidem se podsouvalo doslova cokoliv," dodává. 

Hned první citát ve 'Faktech a cifrách' z Peroutkova článku pochází z Přítomnosti 25. ledna 1939 s návodným pokynem, jak je nutné Peroutkova slova vykládat. V tomto případě s titulkem "Ferdinand Peroutka píše o Hitlerovi". "Je třeba hodnotit jeho (Hitlerovu - pozn. red.) schopnost pohledu do budoucna spíše vysoko, rozhodně výše než třeba slabý a prostý pohled p. Chamberlainův… že on se ukázal větším mistrem dramatických situací než ti, kdo stáli proti němu," zní Peroutkův citát v komunistické brožuře. 

"A tahle hodnotící věta vytržená z rozsáhlejšího textu má snad svědčit o Peroutkově podléhání Hitlerovi či jeho vyzdvihování?" ptá se Blažek. Komunistický agitátor nebo propagandista ale úspěšně vytváří jednoduchý obraz: Peroutka chválí Hitlera jako největšího státníka své doby. 

Na protilehlé straně komunistické brožury je otištěna fotokopie mimořádně kolaborantského Českého slova s velkým portrétem Hitlera a titulkem "Na nové cestě národa". Už tímto výběrem, jehož forma se pravidelně ve "Faktech a cifrách" opakuje, je podle Blažka novinář Peroutka manipulativně řazen k nejvíce kolaborujícím žurnalistům z období protektorátu.

Jen o pár stránek dále je slavný novinář ve stejném období (11. ledna 1939 - pozn. red.) vykreslen jako odpůrce Sovětského svazu. Tedy člověk, který proti sovětským soudruhům vystupoval a útočil už před válkou. Peroutka ale v článku "O kvalitě Rudé armády" jen realisticky poukazoval na její tehdejší bídnou úroveň.

Vězeň nacismu, a je jím fascinován? diví se historici

Se skutečností, že i přes maximální snahu komunistické propagandy není možné Ferdinanda Peroutku spojovat s obdivem k nacismu, souhlasí i přední znalci Peroutkova díla.

Podle Josefa Tomeše z Masarykova ústavu svědčí o Peroutkově postoji k Hitlerovi i nacismu jeho publicistika z 30. let, angažovanost v boji na obranu republiky i téměř šestileté věznění v koncentračním táboře Buchenwald, v němž se ocitl jako potenciální nepřítel nacistické říše už počátkem září 1939.

"Jako vězněný odmítl i nabídky nacistů, aby se stal šéfredaktorem protektorátní Přítomnosti, přestože to znamenalo návrat do koncentračního tábora a mohlo to znamenat i jeho smrt," tvrdí Tomeš. S článkem "Hitler je gentleman" se v Peroutkově publicistice v letech 1937 až 1939 nesetkal, třebaže ji detailně procházel. "Obvinění Peroutky ze sympatií k Hitlerovi je nespravedlivé," uzavírá Tomeš.

"Pokud byl někdo u nás ve věci protinacistického zápasu tím, čemu se později začalo říkat opinion leader, byl to právě Peroutka. Podle jeho textů se ve vztahu k nacistům (a zejména proti nim!) utvářely postoje nejširší veřejnosti. Z nacistických záznamů koneckonců jasně vyplývá, že byl pro ně člověkem, který stojí na opačné straně barikády. Proto ho také věznili v Buchenwaldu," dodává Peroutkův životopisec Pavel Kosatík. 

Prezident Zeman: Stojím si za tím 

Přestože nebyl údajný článek "Hitler je gentleman" dodnes nalezen a česká prezidentská kancelář se za něj musí podle rok starého rozhodnutí soudu omluvit (což dosud neučinila), prezident Zeman si za svým výrokem stojí. 

Říká, že Peroutkův článek "Hitler je gentleman" na vlastní oči četl. "Věřím, že se jednou najde," zopakoval podle serveru iRozhlas v říjnu 2017 studentům několika chomutovských středních škol.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček už ale článek nehledá. "Čekáme na verdikt Nejvyššího soudu (Hrad i Peroutkova vnučka Kaslová se k němu odvolali - pozn. red.). "Ale jsem velmi spokojen s rozhodnutím soudu, který již proběhl. Moje práce nebyla zbytečná, protože se mi podařilo objevit celou řadu mnohem více problematických článků Ferdinanda Peroutky, které byly publikovány od mnichovské dohody až do konce léta 1939," uvedl Ovčáček pro Český rozhlas Olomouc.

"Vždy tu byli lidé, podle nichž byl Peroutka jedním z největších vyvrhelů této země," komentuje nový nález historiků i tři roky trvající soudní tahanici novinářova vnučka Terezie Kaslová. Také ona připomíná, že článek "Hitler je gentleman" se ani přes stotisícovou odměnu vyhlášenou Hradem dodnes nenašel.

"NAD NESPRAVEDLIVÝM OSOČENÍM  DĚDEČKA NEMOHU MÁVNOUT RUKOU," ŘÍKÁ V ROZHOVORU PRO DVTV PEROUTKOVA VNUČKA TEREZIE KASLOVÁ. 

Překvapila mě rychlost rozhodnutí Nejvyššího soudu. Doufám, že to platí i pro smrtelníky, ne jen pro Kancelář prezidenta republiky, říká Kaslová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy