Spor o lyžování v Boleticích: Kraj couvl

Pavel Baroch
7. 2. 2006 0:00
Boletice - Jihočeský kraj slevil z plánu vybudovat velký lyžařský areál v přírodně cenné lokalitě vojenského prostoru. Uvnitř MAPA

Už nepožaduje, aby centrum zimních sportů vzniklo v okolí obce Chlum v severní části újezdu. Jeho pozornost se zaměřila na kopec Špičák na jižním okraji Boletic, nedaleko od Horní Plané u přehrady Lipno. ( Mapu najdete na konci článku )

Proti armáda i ochránci

Zdá se, že tato varianta bude přijatelnější pro vojáky i ochránce přírody.

Armáda dosud tvrdila, že by se předáním Chlumu do civilní správy výrazně omezily možnosti na vojenský výcvik v celých Boleticích. A ekologové zase varovali, že by sjezdovky a běžkařské tratě mohly zničit vzácné živočichy a rostliny, například orchideje.

"Rozhodli jsme se vyhovět potřebám armády, vyjít vstříc i orgánům ochrany přírody a vyhnout se oblasti Chlumu, který ochránci označují v boletickém prostoru za nejcennější," potvrdila mluvčí jihočeského kraje Maria Ptáčková.

Kraj přišel s myšlenkou vybudovat na sever od Lipna velké lyžařské středisko před třemi lety. Očekává od něj, že udrží v jižních Čechách více turistů i přes zimu, což by pomohlo rozvoji celého regionu.

S původně vytipovaným Chlumem ovšem kraj narazil u ministerstev obrany a životního prostředí. Do sporu o sjezdovky se proto dokonce vložil i prezident Václav Klaus, který na sjezdovkách rád tráví volné dny.

Původní nápad se však nelíbil ani mnohým obyvatelům žijícím ve vojenském újezdu Boletice. Obávali se toho, že by s odchodem armády přišli o práci. Nevěří, že by jim centrum zimních sportů poskytlo náhradu.

"Vydělají kšeftaři a my zůstaneme bez práce," řekl před časem jeden z obyvatel obce Polná na Šumavě, která leží uvnitř vojenského prostoru.

Špičák má větší šance

Nový návrh, že lyžařské středisko nevznikne na Chlumu, ale na Špičáku, se zalíbil i armádě. Minulý týden se nad tímto plánem sešel hejtman Zahradník s náčelníkem generálního štábu Pavlem Štefkou.#reklama

"Je to řešení, které umožňuje, aby vojenský újezd Boletice nadále fungoval pro vojenský výcvik," konstatoval mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Dodal, že ani pyrotechnický průzkum a případné vyčištění Špičáku od vojenské munice by neměly být tak náročné. U Špičáku se totiž střílelo pouze lehkými pěchotními zbraněmi, na rozdíl od těžké munice u Chlumu.

Armáda navíc nedávno oznámila, že okrajové části Boletic otevře turistům. "Věřím, že to není poslední vstřícný krok," reagoval hejtman Zahradník.

Kopec sjezdovka neohrozí

Nápad, aby lyžařský areál vzniknul na Špičáku, uvítala i Horní Planá, která od kopce leží jen asi tři kilometry.

"Slibujeme si od toho, že penzióny nebudou otevřeny jenom tři až čtyři měsíce přes léto. Dnes zavřou a propustí své zaměstnance, protože nemají turisty," řekl starosta Jiří Hůlka.

Alois Pavličko, ředitel Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava uvedl, že Špičák, který leží v třetí a čtvrté zóně chráněné oblasti, je přijatelnější variantou i z pohledu ochrany přírody: "Vrch tvoří z asi osmdesáti procent bývalé hospodářské lesy, které byly určeny k produkci dřeva."

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Karolíny Šůlové však její úřad stejně bude chtít jasnou studii, co projekt areálu na Špičáku s přírodou udělá.

Foto: Jiří Kropáček

 

Právě se děje

před 19 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy