Spor o bývalá Jaselská kasárna v Brně graduje. Developer žaluje město, chce téměř půl miliardy

Vojtěch Kubát
3. 4. 2017 16:28
Brněnský magistrát čelí žalobě za nezákonné ukončení smlouvy se společností Kliminvest. Ta chtěla na místě bývalých Jaselských kasáren v centru města postavit bytové domy a kanceláře. Kliminvest si pozemky pronajal a provedl demolici chátrajících budov. Tehdejší primátor Onderka ale následně smlouvu jednostranně zrušil. Stavební firma se s městem soudí už podruhé. První žalobu odvrátilo před třemi lety nynější vedení města, když se chtělo s Kliminvestem dohodnout mimosoudně.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Lenka Malá, Konec nudy v Brně

Brno - Developerská společnost Kliminvest zažalovala brněnský magistrát. Po městu chce uhradit 360 milionů korun jako škodu za zmařený stavební projekt, jenž měl vyrůst pozemcích dřívějších Jaselských kasáren, plus úroky. Celkem tak společnost žádá 480 milionů. Spor přitom míří k soudu už podruhé.

"Společnost Kliminvest se několik let snažila o dohodu s magistrátem města Brna, ale přes všechny snahy a mnoho jednání se kvůli neochotě města nepodařilo dospět k žádnému kompromisu," uvedla pro Hospodářské noviny tisková mluvčí společnosti Martina Voráčková.

Kliminvest chtěl na místě chátrajících kasáren postavit nové byty a kanceláře. V roce 2006 proto podepsal s vedením města smlouvu o pronájmu pozemků, jež měl po dokončení projektu zpětně vykoupit. Součástí smlouvy byla i demolice chátrajících kasárna a následná dekontaminace území na náklady investora, což Kliminvest dodržel.

O dva roky později ale tehdejší primátor Roman Onderka (ČSSD) smlouvu jednostranně zrušil. Důvodem prý bylo otálení developera se zahájením výstavby, čímž mělo být původní ujednání porušeno. Jenomže Onderkovi výpověď smlouvy neschválilo zastupitelstvo.

Podle výkladu Kliminvestu tak smlouva dál platila. Na magistrát, který pozemky blokoval, proto podal žalobu. Soud následně vydal předběžné opatření, jež Brnu bránilo území bývalých kasáren pronajmout nebo prodat někomu jinému.

Soud se táhl až doku 2014, kdy nový primátor z vládnoucího hnutí ANO Petr Vokřál oznámil, že se Kliminvestem pokusí dohodnout mimosoudně. Ke shodě ale nedošlo.

"Jednali jsme poslední rok a půl, ale město nečekaně jednání letos v lednu přerušilo, údajně na základě právního rozboru. Ještě v únoru nám zástupci města tvrdili, že zájem o dohodu mají, ale aktivitu k dohodě nevyvíjí žádnou," popisuje Voráčková. "Zpětně to na nás působí tak, že město hrálo o čas, aby byla promlčena žaloba o náhradu škody z nezákonně vypovězené smlouvy," dodává.

Podle brněnského náměstka Richarda Mrázka (ANO), který má spor na starost, nemohlo město přistoupit na dohodu s Kliminvestem proto, že obsahovala i pozemky, jež nebyly součástí původní nájemní smlouvy. Ta navíc s koncem roku 2014 přestala platit, a tak magistrát přestal mít důvod k dalšímu jednání.

"Dopustili bychom se velké chyby. Proto je pro nás důležité, aby soud rozhodl, jestli výpověď smlouvy byla platná," doplnil už letos v lednu Mrázek s tím, že případ se s velkou pravděpodobností vrátí k městskému soudu v Brně.

To se nakonec stalo na začátku minulého týdne, kdy Kliminvest znovu magistrát zažaloval. Chce od něj proplatit náklady na demolici Jaselských kasáren, ušlý zisk a náhrady za zhodnocení pozemků. Podle tiskové zprávy, kterou společnost v pondělí vydala, dosahuje celková částka i s úrokem z čtyřletého prodlení 480 milionů korun, přičemž každý další rok se částka může navyšovat o dalších 40 milionů.

"O podání žaloby společností Kliminvest není město Brno informováno. Záležitost proto nemohu podrobněji okomentovat. Trvání smlouvy se společností Kliminvest uplynulo a ani jedna ze stran nepožádala o její prodloužení. Nelze tedy řešit narovnání u smlouvy, která již skončila," reagoval za magistrát v pondělí Mrázek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy