


Českou zahraniční politikou opět výrazně hýbe Čína. Navštívil ji šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) a na cestu tam se chystá ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Prezident Petr Pavel si už před časem vyžádal podklady k Okamurově cestě od ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), ty ale dosud neobdržel. O zahraniční politice pak chce Pavel mluvit i na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Okamura vyrazil na šestidenní návštěvu Číny letos 19. července. Už o den později si prezident Pavel podle Deníku N vyžádal od ministerstva zahraničí podklady, které resort před cestou poskytl předsedovi sněmovny. A to oficiálním dopisem, kdy současně Pavel žádal i o pozdější zprávu, kterou měl resort zpracovat po návratu Okamury.
Podle zjištění Aktuálně.cz pak prezident ani po zhruba měsíci a půl požadované dokumenty od resortu nezískal. Je proto možné, že bude chtít s premiérem na pondělní avizované schůzce mimo jiné řešit i tuto věc.

„Tématem jednání bude koordinace zahraniční politiky, zejména účast prezidenta na Valném shromáždění OSN, a další aktuální otázky,“ uvedl v prohlášení Hrad.
Premiér Andrej Babiš ale s ničím takovým nepočítá. „Nebudeme,“ napsal stručně na dotaz Aktuálně.cz, zda bude s Pavlem řešit návštěvy Okamury a Zůny v Číně či situaci kolem nedodání podkladů od resortu zahraničí.
Mezi ministrem zahraničí Macinkou a prezidentem pak došlo v létě kvůli Okamurově cestě k výměně dopisů. Šéf diplomacie Pavlovi napsal, že mu v jeho žádosti nevyhoví.
„Předseda Okamura jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů získal většinu podkladů prostřednictvím osobních brífinků s příslušnými pracovníky MZV (ale i dalších institucí) v rámci pravidelného procesu koordinace zahraniční politiky,“ citoval Deník N z odpovědi ministra zahraničí na Pavlovu žádost.
Macinka se pak odkazoval na to, že písemné dokumenty jsou osobně zpracované pro předsedu sněmovny. „Proto se domnívám, že před jejich poskytnutím třetí straně by bylo vhodné se nejprve dotázat pana předsedy Okamury, zda s tím explicitně souhlasí,“ stojí dále v ministrově odpovědi.
Šéf české diplomacie pak odmítl Pavlovi poslat i závěrečnou zprávu z Okamurovy cesty s odůvodněním, že na ni prezident nemá nárok.
Prezident tak podle dřívějšího vyjádření Hradu vzhledem k ministrově odpovědi nemá situaci za uzavřenou.
Vztahy mezi Pavlem a Macinkou jsou na bodu mrazu od chvíle, kdy prezident odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka do vlády. K vyhrocení situace pak došlo kvůli summitu NATO v Ankaře, kam Pavel chtěl jet, ale vláda mu odmítla vyhovět. Prezident se nakonec obrátil s žalobou na Ústavní soud, který jeho cestu posvětil předběžným opatřením. O samotné žalobě ale ještě soud nerozhodl.
Otázkou zůstává, co skutečně přinese Okamurova cesta do Číny. Předseda sněmovny mluvil o bezvízovém styku pro české občany, přímé letecké lince do Šanghaje či o znovunavázání obchodních vztahů.
Během své cesty po někdejší Říši středu se Okamura setkal se svými parlamentními protějšky, navštívil automobilku Zeekr nebo se prošel po Velké čínské zdi. A řešil také případ Čecha zadrženého v Číně.
Co se týče byznysových vztahů s Pekingem a možných investic, není to ještě tak dávno, kdy bývalý prezident Miloš Zeman sliboval mnohamiliardové investice z Číny. Těch se ale Česká republika nedočkala a zůstalo jen u očekávání. Vztahy s Pekingem pak ochladly za působení minulé vlády, kdy někteří představitelé tehdejších vládních stran včetně ústavních špiček létali na Tchaj-wan, což pevninská Čína nesla nelibě.
Do Číny se má příští týden vydat i ministr obrany Zůna. O jeho cestě informoval právě Okamura. „Jedná se o účast na jedné z největších každoročních světových mezinárodních bezpečnostních a obranných konferencí Siang-šan v Pekingu, které se účastní i delegace z USA a západní Evropy, NATO i EU,“ řekl předseda Sněmovny pro web Novinky.cz.
Zůna, který tento týden navštívil Jižní Koreu, by měl do Pekingu odletět z kraje příštího týdne. O tom svědčí i skutečnost, že nemá být přítomen na pravidelném jednání sněmovního obranného výboru. To nelibě nesou jak zástupci opozice, tak podle předsedy výboru Josefa Fleka (STAN) i někteří členové vládní koalice.
Česká kontrarozvědka BIS opakovaně ve svých výročních zprávách upozorňuje právě na Čínu jako na jedno ze zahraničních bezpečnostních rizik. Jenže to české představitele od cesty do Pekingu neodrazuje. Kromě Zůny chce asijského hegemona navštívit i Babiš s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (ANO) a podnikatelskou delegací.









Maďarští poslanci dnes odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala agentura AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.



Ústecký krajský soud v úterý poslal na 17 let za mříže muže, který zavraždil svého dvouapůlletého syna na ubytovně na Lounsku. Šestadvacetiletý muž u soudu prohlásil vinu, souhlasil s trestem. Rozsudek je pravomocný. Mladému muži hrozil až výjimečný trest. U soudu řekl, že nejde vysvětlit, proč to udělal. V době spáchání brutálního skutku byl opilý a měl v těle stopy po užití marihuany.



Ladovská zima s mrazem a zasněženými střechami se na Štědrý den koná málokdy – v prosinci totiž spolehlivě vítězí bláto a obleva známá už od sedmnáctého století. Pokud chceme k rozbalování dárků romantické závěje, existuje podle meteoroložky Dagmar Honsové jednoduché řešení: posunout Vánoce na konec ledna, kdy šance na sníh vyskočí na osmdesát procent.



Ruský prezident Vladimir Putin má větší zájem dohodnout se než hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj. V pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura DPA. Trump také na otázku dodržování jím oznámeného energetického příměří řekl, že jeho porušování vidí na obou stranách. Ukrajina od února 2022 čelí ruské invazi.