Spolupráce s ďáblem, nebo poslední šance vzkřísit stranu? ČSSD štěpí názor na Babiše

Kateřina Frouzová Michal Polák Radek Bartoníček Kateřina Frouzová, Michal Polák, Radek Bartoníček
21. 5. 2018 5:30
Z ankety Aktuálně.cz mezi starosty, radními, poslanci i řadovými členy ČSSD plyne, že je strana rozdělená. Polovina sociálních demokratů odmítá jít do vlády a hnutím ANO a jejich trestně stíhaným premiérem Andrejem Babišem. Druhá půlka do koalice chce. V dotazníku se padesát členů postavilo proti spolupráci s ANO a čtyřicet sedm bylo pro vstup do kabinetu. Přečtěte si odpovědi vybraných respondentů.
Tomio Okamura a Radim Fiala z SPD.
Tomio Okamura a Radim Fiala z SPD. | Foto: Jakub Plíhal

Pro vládu. Ochrana demokracie před extremisty

Zdeněk Hadrovský (radní v Kutné Hoře): "Dlouho jsem byl v této otázce proti, ale když tak přemýšlím o tom, že by místo ČSSD mohlo být ve vládě SPD, tak to radši ne. Fašisty ve vládě nechci!"

Lenka Kadlecová (zastupitelka Liberce): "Účast ČSSD ve vládě s hnutím ANO 2011 je podle mě dnes poslední a jedinou příležitostí, jak pojistit demokratické hodnoty v naší republice s tím, že zabráníme uzavření spolupráce mezi ANO 2011, SPD a KSČM. Tedy podporuji vstup ČSSD do menšinové vlády s hnutím ANO 2011 vedené Andrejem Babišem."

 

Právě se děje

před 41 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy