Praha - Spolky národnostních menšin, které působí na území obcí alespoň pět let, nejspíš budou moci nově požádat o dvojjazyčné pojmenování ulic. Počítá s tím novela zákona o obcích, kterou v pátek Sněmovna posunula do závěrečného kola schvalování.
Norma má dát také ministerstvu vnitra právo rozhodovat o územních sporech mezi obcemi, které vznikly například slučováním nebo rozdělováním.
Tyto spory se podle poslance ČSSD Jiřího Petrů aktuálně týkají tří desítek obcí, z toho šesti středočeských a dvou v jižních Čechách a na Vysočině. Nyní se na urovnání územních sporů musejí dohodnout dotčené obce, což je v některých případech obtížné.
Dvojjazyčné nápisy mají obce podle platného zákona provést v případě, že se podle posledního sčítání lidu k cizí národnosti přihlásilo alespoň deset procent obyvatel obce, kteří musí o název v dalším jazyce požádat příslušný výbor a jejich návrh musí schválit obecní zastupitelstvo.
Novela zákona počítá s tím, že by nově bylo povinné zavést označení v jazyce národnostní menšiny i v případě, že o to požádá spolek, který zastupuje zájmy menšiny. Nová by také byla povinnost dvojjazyčných názvů v případě, že v obci žilo alespoň deset procent občanů národnostní menšiny podle dvou posledních sčítání lidu.
V Česku jsou nápisy s dvojjazyčnými názvy obcí hlavně ve Slezsku, kde žije významná polská menšina. České i polské názvy ulic jsou například v Českém Těšíně na Karvinsku.
Novela má dát obcím i krajům výslovně možnost ocenit "významné životní události" svých občanů. Pokud by ale například obec chtěla gratulaci k výročí narozenin uveřejnit v místních novinách či rozhlase, byl by k tomu s ohledem na ochranu osobních údajů nutný souhlas občana, jehož se gratulace týká.
