


Ještě před pár týdny to vypadalo na další kolo války mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Pak Petr Pavel a Petr Macinka odletěli do New Yorku – každý po svém. A právě v nejslavnějším americkém městě se mezi prezidentem a ministrem zahraničí začalo něco měnit. Usedli ke společné snídani, koordinovali svá jednání a nakonec došlo i na nečekané pochvaly. Vydrží to ale i po návratu?

Od našeho zpravodaje v New Yorku - Ještě před odletem to na žádné velké usmíření nevypadalo. Prezident Petr Pavel vyrazil do New Yorku vládním speciálem z pražských Kbel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zvolil komerční linku. Oba přitom mířili na stejné místo, ve stejnou dobu a navíc bydleli i ve stejném hotelu.
Mohlo to vypadat jako další pokračování měsíců válčení mezi Motoristy a Pražským hradem. Spor se vyhrotil natolik, že chvílemi působil dojmem, jako by snad nikdy neměl skončit.
Jenže New York přinesl překvapivou změnu. Pavel s Macinkou se během pobytu několikrát potkali. Podle informací Aktuálně.cz spolu dokonce nejméně dvakrát snídali a probírali konkrétní zahraničněpolitické kroky. Macinka v úterý první konverzaci označil za konstruktivní.
Prezident o společných schůzkách mluvil před novináři. Třeba když vysvětloval české rozhodnutí týkající se identifikace ruských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím, s kterým přišel právě Macinka.
„My jsme se o tom teď bavili shodou okolností s ministrem zahraničí při snídani. Já to považuji za naprosto správný krok,“ řekl Pavel.
Macinka ostatně už během cesty v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že do New Yorku s prezidentem nepřijel pokračovat v domácí válce.



„Já si myslím, že kohabitaci jsme nechali doma. Tady jsme v zahraničí a tady reprezentujeme Českou republiku,“ řekl ministr.
A právě tak to několik dní skutečně vypadalo. Macinka mj. přišel na prezidentův projev na Valném shromáždění OSN a celý si ho vyslechl. Prezident v něm ostře kritizoval Rusko, mluvil o odpovědnosti velmocí, reformě OSN a české kandidatuře na nestálé členství v Radě bezpečnosti.
Ministr přitom tentokrát neseděl někde stranou ani Pavlův projev nedoprovázel domácími politickými komentáři, jako tomu bylo třeba v Poslanecké sněmovně. Naopak.
Později ho dokonce veřejně pochválil. V rozhovoru pro Seznam Zprávy ocenil zejména Pavlovu pasáž o mezinárodních pravidlech, která mají zavazovat i státy dostatečně silné na to, aby je mohly porušovat.
„Takže v tomto smyslu prezident uhodil hřebíček na hlavičku,“ řekl Macinka. Ještě před několika měsíci by podobná věta z úst šéfa Motoristů směrem k hlavě státu působila poněkud nečekaně.
Zajímavé bylo i samotné zákulisí. Oba muži sice cestovali do Spojených států odděleně a měli vlastní program, při nejdůležitějších momentech české delegace ale fungovali společně.
Zažehnal se tak scénář, kterého se mnoho lidí obávalo, tj. že se budou opakovat podivné scénky ze summitu NATO v Ankaře, kdy se oba politici ani nepotkali.
V New Yorku přitom poprvé seděli ve stejné místnosti při projevu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, poté byli společně v sále OSN a Macinka zůstal na místě i během Pavlova středečního vystoupení. Prezident navíc opakovaně zdůrazňoval, že spolu s ministrem komunikuje.

„Dveře ke koordinaci jsou stále otevřené,“ řekl Pavel už před odletem. V New Yorku pak popisoval spolupráci s Macinkou jako běžnou koordinaci, kterou považuje za standard.
A nebyla to jen společenská konverzace, ale i konkrétní cíle za českou diplomacii. Jedním z témat byla česká kandidatura na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN pro roky 2032 a 2033. Pavel i Macinka si podle ministra rozdělili, které země budou oslovovat a kde může být užitečnější jeden nebo druhý.
„Já domácí politiku v zahraničí nikdy nehraji,“ vysvětloval Macinka Aktuálně.cz.
A prezident? Ten podle něj v New Yorku dostával podklady od ministerstva zahraničí ke svým bilaterálním schůzkám. Tedy přesně to, co by při fungování české zahraniční politiky mělo být poměrně normální.
Jenže po předchozích měsících se normálnost stala vlastně docela překvapivou novinkou.
Na konci americké cesty už přitom oba politici mluvili prakticky stejně. Pavel na posledním brífinku před odletem do Prahy řekl, že způsob, jakým se s Macinkou během cesty setkávali a jednali, považoval za standard – tedy za něco, jak by to podle něj mělo běžně vypadat.
A pak přišla dokonce i určitá pochvala. „Z mé strany takhle otevřený prostor byl od samého počátku. Já jsem rád, že i ministr zahraničí to vzal naprosto pragmaticky tak, jak bychom asi měli komunikovat,“ dodal prezident.
Podle něj přitom nešlo jen o společné snídaně a zdvořilostní rozhovory. Probírali českou pozici na různých jednáních a Pavel dal jasně najevo, co by chtěl i do budoucna – aby čeští představitelé „pokud možno, mluvili jedním hlasem a naši pozici spíše posilovali, než oslabovali“. A právě v tom vidí smysl pragmatické komunikace i po návratu domů.

Macinka přitom po návratu říká něco podobného. Nedlouho po příletu v Partii CNN Prima NEWS řekl, že Černínský palác a Hrad by měly ve společném postupu pokračovat.
„Pokud se nám tam něco podařilo docela úspěšně rozehrát, tak si myslím, že by asi stálo za to, abychom v tom společně pokračovali,“ uvedl šéf diplomacie.
Jestli se ale newyorské příměří přenese i do Prahy, zůstává zatím nejasné. Média se Macinky v New Yorku ptala, zda je po návratu v plánu schůzka s prezidentem.
V pozadí byla i slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který už před cestou naznačoval, že by se měl Macinka s Petrem Pavlem potkat. Macinka pak v rozhovoru pro Český rozhlas připustil, že se schůzce nebrání. „Když svolá, tak asi přijdu. Proč bych nepřišel?“ řekl.
Zároveň ale nenaznačoval, že by domácí spor zmizel. Ministr připomněl, že určité politické soupeření pokračuje – např. kolem prezidentského veta zákona o státních zaměstnancích.
Na otázku Aktuálně.cz, zda už tedy dochází k nějakému tání tzv. kohabitace, reagoval s nadsázkou. „To nevím. Třeba tím posledním prezidentovým vetem tak spíš leckoho zamrazilo, než aby roztálo.“
„To je něco jiného než ty politicky rozdílné postoje,“ dodal Macinka po návratu s odkazem na domácí spory. V tom je možná celé americké „tání“ nejzajímavější. Pavel a Macinka nevidí svět stejně. Nezmizely jejich spory kolem Filipa Turka, domácí politiky nebo kompetencí prezidenta a vlády.
Mohou ale alespoň začít koordinovat zahraniční politiku. V USA zkrátka byli ten týden prezident a ministr zahraničí, kteří potřebovali společně zastupovat Česko. Ačkoliv se to před pár týdny ještě zdálo téměř nemožné, zatím to fungovalo.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Valné shromáždění soudců polského ústavního soudu ve středu zbavilo imunity muže, kterého polská opozice považuje za předsedu tohoto soudu, píše agentura Reuters. Na konci října ústavní soud oznámil, že jeho nejdéle sloužící soudkyně Anna Korwinová-Piotrowská pozastavila výkon funkce předsedovi Bogdanu Świenczkowskému a že vedení soudu se ujímá ona.



Příprava výstavby dvou jaderných bloků v Dukovanech pod taktovkou jihokorejské firmy KHNP už má běžet na plno. Jednat o projektu vyjel přímo do Jižní Koreje před několika dny exministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Vicepremiéra a Vlčkova nástupce Karla Havlíčka (ANO) cesta zaskočila, deníku Aktuálně.cz řekl, že se o tom dozvěděl až od KHNP a že Vlček podle něj způsobil rozpaky na korejské straně.



Hokejisté Pardubic porazili v odvetě osmifinále play off Ligy mistrů finský tým SaiPa Lappeenranta 5:2 a po výhře 3:2 na soupeřově ledě postoupili jako jediný český klub do čtvrtfinále.



Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli střely do protivzdušných systémů Patriot ze svých zásob. Tyto střely by podle něj neměly zůstávat ve skladech, ale měly by pomoci chránit životy Ukrajinců před ruskými vzdušnými útoky. Řekl to na úvod jednání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDSG) v sídle NATO, které svolaly Británie a Německo.