Praha - Summit, který dnes začíná v Bruselu, dostal ještě před svým startem nálepku "kontroverzní".
Češi, jejichž jednání na unijní půdě v poslední době často kontroverze působilo, zůstanou tentokrát ve stínu. Po odmítnutí paktu EU o rozpočtové odpovědnosti nezaskočí český premiér Brusel ani svým NE bankovní unii a dalšímu prohlubování integrace.
Kromě velkých politických témat vystoupí Petr Nečas v Bruselu proti možným škrtům ve strukturálních fondech na období v letech 2014 - 2020. A to v době, kdy Česko má kvůli závažným nesrovnalostem zastavený příjem unijních peněz.
Lídři sedmadvacítky začínají ve čtvrtek jednat po druhé hodině odpoledne. Na stole mají například možnost EU měnit národní rozpočty nebo evropský centrální dohled nad bankami.
"Očekávám spíš diskusi na toto téma než 'dojití' k nějakým závěrům," konstatoval Nečas ve středu, den před svým odletem do Bruselu.
Evropu tak čekají další dva náročné dny, než summit v pátek skončí.
Dusno s bouřkami
Zatímco dřív sedmadvacítka řešila, jak se bránit krizi, nyní bude na rovinu mluvit o tom, jak krize změní evropskou integraci.
Bruselští novináři atmosféru na jednáních už teď přirovnávají k počasí v centru Unie: dusno s výskytem prudkých bouří ve večerních hodinách. To má v bruselském paláci Justus Lipsius dojít na nejrozporuplnější otázky.
O následujících měsících se mluví jako o éře unijní integrace, kdy se Evropa v podobě, jak se snažila fungovat poslední roky, může rozlomit. A to na skupiny zemí, které budou chtít integraci prohloubit, a země odmítající předat víc svých pravomocí do Bruselu.
Česko do tvrdého jádra nemíří. Deník Aktuálně.cz měl možnost nahlédnout do mandátu, s nímž premiér na unijní jednání vyráží. Jeho postoj k dalšímu politickému, rozpočtovému a bankovnímu stmelování Evropské unie je skeptický, především pokud by se nějaké takové kroky chtěly po Praze.
„Česká republika chápe, že eurozóna musí řešit problémy, jimž aktuálně čelí. Rovněž plně akceptuje, že naléhavá situace vyvolává na straně států eurozóny potřebu pokročit v některých oblastech integrace dále, než jak lze v rámci celé EU27," hodlá svým partnerům diplomaticky říct Nečas v Bruselu podle dokumentu.
Zároveň bude český premiér v nelehké pozici.
Pakt nechceme, transparentnost ano
Aniž by chtěl kývnout na některé novinky, které mají vyřešit především rozpory v představách o evropské budoucnosti mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a novým prezidentem Francie Francoisem Hollandem, bude znovu prosit své kolegy, aby si nic nedomlouvali „za zády" těch států, které neplatí eurem.
„Pro Českou republiku je klíčová transparentnost. Jelikož dnes už prakticky jakékoli rozhodnutí ovlivňuje všechny členy Unie a fungování vnitřního trhu, maximum rozhodování by se mělo odehrávat ve formátu EU27, a to i pokud jde o rozhodnutí o samotném způsobu fungování eurozóny. Zejména státy se závazkem přijmout euro by ke všem těmto diskusím měly být automaticky přizvávány. Jen za takové situace se tyto státy mohou cítit vázány tento pozměněný systém v budoucnosti akceptovat," hodlá česká delegace apelovat na své kolegy.
Otázka je, nakolik může být vyslyšen politik, který odmítl už fiskální pakt. A především tento svůj krok svým partnerům nevysvětlil zcela přesvědčivě.
Podobně nepříliš pevnou pozici bude mít Nečas i u jiného tématu, a tím jsou unijní fondy, s nimiž má Česká republika v poslední době vážné problémy. A v zásadě jsou nyní pozastavené jakékoli platby z EU.
V Bruselu se už také mluvilo o případu Davida Ratha, jehož spoluobvinění se budou zpovídat přímo z poškozování zájmů EU v souvislosti s eurodotacemi.
Neškrtejte fondy EU
Přesto chce Nečas vystoupit proti tomu, aby se v rámci úspor seškrtaly ve finančním rámci na roky 2014 - 2020 prostředky na tzv. kohezní politiku, tedy nástroje EU, které mají vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými regiony EU.
Jedním z klíčových nástrojů kohezní politiky jsou právě strukturální fondy.
„Pokud některá z unijních politik skrývá výrazný potenciál ke stimulaci prorůstových opatření, jedná se právě o kohezní politiku. Z této premisy je třeba vycházet při zvažování případných škrtů v návrhu víceletého finančního rámce," stojí v pozici české vlády, kterou kabinet schválil v úterý. Podle premiéra jednohlasně.
Shodly se na něm tedy jak ODS, tak TOP 09, přestože jejich pohled na evropskou politiku a českou roli v ní je diametrálně odlišný.
Otázku fondů přitom není nutné číst jako „sobecký zájem" Čechů. Mluví se o tom, že do pěti let by Česko mohlo být čistým plátcem do kasy Evropské unie.
