Praha - Jak v době migrační krize a teroristických útoků lépe ochránit členské státy a jejich obyvatele, budou v Praze řešit zástupci Evropské komise, NATO i jednotlivých států EU. Do metropole se na pozvání české vlády sjedou 9. června.
Jak zajistit bezpečnost občanů, je teď jedním z klíčových témat v evropských zemích, což prokázal i nedávný útok v Londýně. "Doufám, že pražský summit bude v debatě o společné bezpečnosti v Evropě přelomem," řekl Aktuálně.cz předseda vlády Bohuslav Sobotka. "Evropa se během migrační krize stala symbolem nestability a rizika. A já bych byl rád, aby za pár let společná evropská spolupráce přispěla k tomu, že lidé budou vnímat Evropu jako další garanci své vlastní bezpečnosti," doufá premiér.
Na summit v paláci Žofín dorazí spolu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a ministři obrany několika členských zemí. "Budeme debatovat o vztahu Evropa - NATO. Budeme mluvit o tom, jak posílit spolupráci v oblasti evropského obranného výzkumu a vývoje, obranného průmyslu. A mluvit budeme i o tom, jak zařídit, aby v budoucnu bylo jednodušší nasadit v případě potřeby společné evropské jednotky," popsal premiér.
Téma lepšího zajištění bezpečnosti uvnitř i vně unie otevřeli premiéři a prezidenti členských států sedmadvacítky - už bez zástupců Británie - loni v září v Bratislavě. A v Praze by teď měly padnout první konkrétní návrhy.
I když se od pražského summitu nečekají žádná oficiální usnesení, chce na jeho základě Evropská komise připravit změny unijní legislativy. Na Žofíně pak promluví i představitelé NATO, obranného průmyslu, diplomaté, lidé ze soukromého sektoru i akademici a také zástupci evropských think-tanků.
Dotknout by se mohli i otázky společné evropské armády. Žádný zásadní posun v této oblasti ale podle Sobotky v Praze nenastane: "Společná evropská armáda je dlouhodobá vize. Já bych se jí vůbec nebránil, ale ještě je k ní dlouhý kus cesty, abychom na tohle téma našli v Evropě společnou řeč," řekl.
Důležité podle českého premiéra bude vyjasnit pomyslnou konkurenci evropské armády a NATO. "Určitě nejde o alternativu teritoriální obrany Evropy. Ale je to něco, co může zvýšit naše kapacity a naši schopnost řešit bezpečnostní incidenty v bezprostředním okolí Evropy nebo jejích hranicích, ačkoliv to nebude spadat pod příslušné články NATO," myslí si Sobotka.
Myšlenka, aby Evropa založila vlastní armádu, nabrala na síle po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Německý týdeník Der Spiegel citoval německého důstojníka NATO, podle kterého je poprvé na stole reálná hrozba odchodu Spojených států z Aliance. Evropská armáda by v takovém případě mohla plnit roli "plánu B". Projekt má podporu třeba v Německu a ve Francii. Naopak Velká Británie ji odmítala, podle ní by oslabovala právě Severoatlantickou alianci. Po brexitu tak jednotná evropská armáda ztratí nejvýraznějšího kritika.
