Španělské "jedovaté" biookurky pomáhají českým farmářům

Pavel Baroch
14. 6. 2011 19:45
Některé obchody ovšem hlásí pokles prodeje bioproduktů o desítky procent
Do české kuchyně české biookurky...
Do české kuchyně české biookurky... | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Většina biookurek, které nabízí obchodní řetězec Billa, pochází z českých polí. A to je podle ředitele supermarketů Petra Dupala důvod, proč aféra se španělskými okurkami, na nichž několik dní leželo obvinění ze šíření smrtelné nákazy v Evropě, neměla vliv na prodej biookurek v tomto řetězci.

Dupal uvedl, že zatímco u konvenčně pěstovaných okurek poklesl během aféry jejich prodej o pět až sedm procent, u biookurek zůstal na stejné úrovni.

"Pseudoaféra s okurkami přivodila to, že se čeští spotřebitelé začali více dívat, co kupují," řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Rád by kauzu s nákazou E. coli více využil pro podporu českých zemědělců.

Okurky můžeme pěstovat u Znojma

Podle Veleby je nesmysl, aby se okurky vozily desítky hodin kamiony ze vzdálenosti více než 2,5 tisíce kilometrů, když se mohou znovu začít pěstovat na Znojemsku, které je od Prahy 200 kilometrů. Proto se chce dohodnout se Zelinářskou unií na akcích na podporu českých plodin.

Aférou se španělskými okurkami neutrpěla ani společnost PRO-BIO, jedna z největších tuzemských firem zaměřených na bioprodukty. Kromě vlastní produkce je PRO-BIO i velkoobchodníkem s výrobky s označením "bio" a rovněž dodavatelem obchodního řetězce Tesco.

Foto: Veronika Skálová

"Letos máme větší tržby než loni, takže na nás se aféra se španělskými okurkami pravděpodobně neprojevila," odpověděl na otázku Aktuálně.cz Robert Langer z PRO-BIO.

Na aféru doplatil Country Life

Na kauzu naopak doplatila společnost Country Life, která "smrtící" španělské okurky v Česku distribuovala.

Ačkoli se nebezpečná bakterie v české zásilce nepotvrdila a experti záhy vyloučili, že by okurky byly přenašečem nebezpečné E. coli, klesl v jeho prodejnách zájem o biopotraviny o 12 procent a o biozeleninu dokonce o 30 procent.

V restauracích společnosti Country Life byl pokles také třetinu a v e-shopu společnosti Country Life, který zeleninu ani nenabízí, to bylo dokonce o 35 procent.

Pokles zájmu zákazníků zaznamenal i pražský obchod Rozmarýna, kde tržby klesly zhruba o pětinu. V královéhradeckém obchodu Bazalka se snížil zájem o biozeleninu zhruba o třetinu.

Nebojte se bioplodin

Jiří Urban z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského uvedl, že české biokurky a další bioprodukty jsou sledované a bezpečné. A pokud se u ekozemědělců objeví nějaká závada, jde o chyby víceméně formálního charakteru.

"Těch kontrol je až moc," konstatoval Josef Pulíček z biofarmy Pěnčín v Libereckém kraji, která se specializuje na pěstování ovcí a koz a výrobu mléčných výrobků.

Foto: Albert

Hnůj pouze do půdy

Jiří Urban, který patří mezi přední české experty v oblasti biopotravin, například odmítl, že ekologické zemědělství je rizikové, protože využívá k hnojení takzvaná statková hnojiva, tedy chlévský hnůj. Tato informace se objevila i v době, kdy byly španělské biookurky na seznamu "jedovatých" produktů.

Podle Urbana se hnůj používá nejen v ekologickém, ale i konvenčním zemědělství. Hnojí se ovšem do půdy, nikoli přímo na plodinu, což by ani nemělo smysl. Organický dusík, aby byl pro rostlinu využitelný, se musí v půdě nejprve mineralizovat na formy, které jsou pro plodiny přijatelné.

"Podle našich zkušeností se inspektoři s rizikovým používáním statkových hnojiv ekozemědělci nesetkali. Navíc je každý ekozemědělec ještě jednou ročně kontrolován privátní certifikační organizací, která má pověření ministerstva zemědělství," uvedl Urban.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Policie chce postavit nový hangár pro vrtulníky za 800 milionů

Policie chce nechat postavit na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni nový hangár pro vrtulníky a drony za 800 milionů korun. V pondělním vydání to píše deník E15.

Stavba by mohla začít v roce 2023 a trvala by asi dva roky. Policie podle deníku nyní provozuje devět vrtulníků EC-135 a šest vrtulníků Bell­ 412. Stávající ruzyňský hangár pro policejní vrtulníky je starý více než 100 let a během své existence byl podle policie jen částečně upraven. Policie má ještě druhý hangár, a to na letišti Brno-Tuřany.

Zdroj: ČTK
Další zprávy