Soukromé základní školy si stěžují, že nedostanou příspěvky. Postupujeme podle zákona, tvrdí stát

Kateřina Frouzová Kateřina Frouzová
8. 2. 2017 19:42
Vznikající soukromé základní školy mají potíže získat povolení ministerstva. To chce podle společnosti EDUin omezovat množství nových neveřejných škol. Ministerstvo oponuje a argumentuje tím, že pouze zjišťuje, zda žádost o registraci splňuje zákon a města nové školy opravdu potřebují.
(ilustrační foto)
(ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha – Velká města hledají volná místa pro budoucí prvňáky často jen s potížemi, třeba ve Zlíně přestavovali na třídu byt školníka. Problémy regionů by mohl částečně řešit soukromý sektor, jehož zapojením by obce ušetřily část nákladů na výstavbu nových škol nebo rozšiřování těch stávajících. Ministerstvo školství však s registrací nových soukromých základních škol otálí, nebo jejich žádosti rovnou zamítá.

Zakladatele soukromých vzdělávacích zařízení přístup rozčiluje, protože se k nim z úřadu dostávají signály, že ministerstvo letos nové školy povolovat nechce. "Ministerstvo omezuje schvalování nových žádostí o založení neveřejné školy," upozornil mluvčí společnosti EDUin Bohumil Kartous.

Opírá se o informace, které získal od škol z několika českých regionů – ty buď už dostaly od ministerstva zamítavé stanovisko, nebo se obávají, že ho v nejbližších dnech dostanou.

"Rozhodnutí ministerstva jde v inkriminovaných případech proti zájmu krajů a obcí, které založení nových škol vyjádřily podporu," upozornil Kartous. Je přesvědčený, že místo zakazování by ministerstvo mělo zkoumat, proč rodiče nad veřejným školstvím preferují soukromá zařízení.

Ministerstvo však oponuje a tvrdí, že se nesnaží soukromé instituce omezovat. Jen zkoumá kapacity tříd v daných oblastech a zjišťuje, zda města nová místa skutečně potřebují. "Od listopadu 2015 jsem povolila vznik čtyřiceti dvou neveřejných škol. Naposledy v lednu církevní gymnázium v Praze a navýšení kapacity školy PORG," uvedla ministryně školství Kateřina Valachová. Její úřad označil informace soukromých škol za nepravdivé.

"Ministerstvo rozhoduje o vzniku nových škol výlučně na základě školského zákona, kde jsou stanovena kritéria, podle kterých se žádost posuzuje," napsala mluvčí resortu Jarmila Balážová. Podle ní se při rozhodování hledí i na naplněnost a hustotu stávající sítě škol. Mezi nejčastějšími důvody zamítnutí žádostí jmenuje nedoložení potřebných dokladů nebo to, že soukromá škola nezapadá do dlouhodobého plánu rozvoje vzdělávání v daném kraji. 

Kapacity jsou dostatečné, ale...

Přestože soukromé školy mohou fungovat i bez zařazení do registru, v praxi by byl takový podnik velmi komplikovaný. Zařízení vedená v registru totiž mají nárok na státní příspěvky, ta ostatní nikoli.

"Školné tak bude vyšší. My ještě nejsme rozhodnutí, zda do toho za těchto okolností půjdeme. Musíme to probrat s rodiči," uvedla Petra Chovancová, která chtěla v září nedaleko Blanska otevřít soukromou základní školu Prožitkem a mezitím již dostala negativní rozhodnutí ministerstva.

A důvod? Stávající kapacity tříd jsou prý dostatečné. To je sice podle blanského městského úřadu pravda, ale radnice přesto vznik školy podporovala. "Chtěli jsme poskytnout rodičům větší výběr, chybí škola, která by nabízela ucelené alternativní vzdělávání. Dnešní doba by měla rodičům nabízet spoustu možností," myslí si vedoucí odboru školství blanenské radnice Petra Skotáková.

Argument opřený o kapacity místních škol ji zaskočil. Chovancová totiž chtěla v prvním roce otevřít jen jednu třídu pro šestnáct dětí, další žáky by nabírala s dalšími roky. "Jen v Blansku máme necelých 1900 žáků, šestnáct dětí je úplně marginální číslo," poznamenala Skotáková.

Problémy s umístěním prvňáků

S obdobnou situací se potýkají také ve Zlíně a Vrchlabí. Ze Zlína dorazily na ministerstvo dvě žádosti. Odpověď zatím nepřišla, ale Petra Sakáčová, která tu plánuje otevřít malou alternativní školu, se obává zamítnutí. Stejně jako jiní zakladatelé škol totiž dostává různými cestami od ministerstva signály, že bude mít smůlu.

"Rozhodnutí mělo přijít v lednu, ale ještě ho nemáme," řekla Sakáčová. "Ve Zlíně je přitom problém umístit všechny prvňáky. Jedna základní škola například přestavovala byt školníka, aby měla kam dát první třídu," argumentovala.

Ministerstvo by mělo rozhodovat o dalších žádostech v pátek. Od verdiktu se bude odvíjet i školné a logicky také zájem rodičů. Linda Zelenková, která by ráda ve Vrchlabí otevřela soukromou Přátelskou školu, spočítala školné se státním příspěvkem na asi dva a půl tisíce korun měsíčně. "Bez příspěvku jsme minimálně na pěti tisících korunách," uvedla Zelenková. I její projekt má podporu města.

V roce 2016 bylo na dotacích pro soukromé školství vyplaceno celkem 4,5 miliardy korun. V zemi je 180 soukromých základních škol. Od předloňského listopadu stát zaregistroval 42 nových soukromých základních škol z celkem padesáti tří žádostí. 

 

Právě se děje

Další zprávy