Na výplatní pásce za loňský únor našel soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Roman Buchal o 10 800 korun méně, než měl dostat. Mohla za to čerstvě schválená vládní novela zákona o platech ústavních činitelů. Parlament ji tehdy podpořil kvůli úsporám ve státním rozpočtu. Podle Buchala však novela prošla v rozporu se zákonem.
Na Poslaneckou sněmovnu a Senát proto podal k ústeckému okresnímu soudu žalobu, jíž se domáhal vrácení peněz. Současně v ní požádal, aby okresní instance postoupila jeho podání jako podnět k Ústavnímu soudu. Předseda okresu Martin Chládek jeho prosbě vyhověl.
Jak zjistilo Aktuálně.cz, Ústavní soud už se začal stížností zabývat. Projedná ji plénum. Soudcem zpravodajem je Jiří Zemánek, který v lednu vyzval vládu coby možného vedlejšího účastníka sporu k vyjádření. Koaliční kabinet Petra Fialy svůj postoj projedná na středečním zasedání. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun navrhuje Ústavnímu soudu doporučit, aby stížnost zamítl.
"Nebyly ekonomické a společenské předpoklady"
"Zákonná úprava, na základě které byl plat za dotčené období vyměřen, je v rozporu s ústavním pořádkem," uvedl pro Aktuálně.cz ústecký soudce Chládek. Protiústavnost podle něj spočívá v tom, že novela prošla ve stavu legislativní nouze. Pro tento postup však jeho z pohledu nebyly splněny podmínky.
Parlament novelu schválil na základě návrhu vlády. V návrhu ale chyběla ekonomická analýza, proč je nutné ke snížení platů v justici přistoupit. "Nebyly dány společenské a ekonomické předpoklady pro takový postup zákonodárce k mimořádné úpravě výpočtu platů soudců," dodal Chládek.
Základní plat soudců se určuje na základě automatického výpočtu. Jde o trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, která se vyplácela v předminulém roce. Díky tomu loni v lednu činil 106 986 korun za měsíc. Po zásahu parlamentu klesl od února na 100 872 korun.
"Automatický výpočet je stanovený právě proto, aby do toho z populistických důvodů nezasahovali politici. Aby se justice nestala součástí politického boje. Ale tady se do toho zasáhlo dokonce zpětně, když v lednu naskočil nový plat a od února se zase odebral. Má to ústavní rozměr," řekl Aktuálně.cz předseda Soudcovské unie ČR Libor Vávra.
Úspora 400 milionů ze 400 miliard
Novelu přijatou ve stavu legislativní nouze vnímá Chládek jako zásah do nezávislosti soudců. Na jejich platech se díky ní ušetřilo 403 milionů korun. Schodek státního rozpočtu přitom ke konci listopadu 2021 činil 401 miliard, úspora v justici proto podle něj byla zanedbatelná.
Zároveň poukazuje na nerovný přístup v odměňování ve státní sféře. Zatímco platy soudců klesly, náklady na provoz Úřadu vlády se ve schváleném rozpočtu pro rok 2022 naopak zvýšily z jedné miliardy na 1,532 miliardy korun. Navíc se zvedl příjem vojáků, zdravotníků či učitelů.
Politická reprezentace novelu prezentovala jako zmrazení platů. Soudců se ale dotklo podruhé. Kvůli úsporám při zvládání covidové pandemie už v roce 2021 pobírali totožnou částku jako v roce 2020. Reálně jim tedy loni zásahem parlamentu klesly platy o šest procent.
Navrhuje se odmítnutí stížnosti
Vláda stížnost odmítá. Jakou argumentaci ale zvolí, není jasné. "Navrhuje se, aby vláda vstoupila do řízení u Ústavního soudu v postavení vedlejšího účastníka řízení a navrhla, aby Ústavní soud předmětný návrh zamítl," stojí v připraveném usnesení. Předmětným návrhem se míní Chládkova stížnost. Usnesení kabinet projedná ve středu, Aktuálně.cz jeho text získalo.
Protože dokument připravil Michal Šalomoun, ministr pro legislativu, je prakticky jisté, že ho vláda schválí. Materiál vychází ze stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti. Všechna tři žádají, aby se vláda do sporu u Ústavního soudu vložila.
Šalomounova mluvčí Jana Taušová vysvětluje, že argumentace zazní až u konstitučního tribunálu. "Bude vycházet zejména z dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech platů soudců a ze skutečnosti, že až na výjimky vláda od ledna 2022 nezvyšovala platové tarify zaměstnancům vypláceným z veřejných rozpočtů," naznačila.
"Peníze bych věnoval na charitu"
Soudce Roman Buchal, u kterého příběh začal, je předsedou jednoho ze senátů Krajského soudu v Ústí nad Labem. Plat má tedy vyšší, než je základní příjem. Loni v únoru mu místo očekávaných 191 tisíc korun přišlo 180 200. Právě zmíněný rozdíl chce zrušením novely dorovnat.
"Veškeré peníze, které mi budou případně jako platová restrikce za rok 2022 doplaceny, věnuji na dobročinné účely, konkrétně Dobrý anděl a Nedoklubko," zmínil pro Aktuálně.cz spolky, které pomáhají rodinám s dětmi. Úspěch ústavní stížnosti by znamenal, že by se i ostatním soudcům otevřela cesta k dorovnání příjmu za rok 2022.
Přestože je prezident Soudcovské unie Libor Vávra přesvědčený o protiústavnosti loňského zásahu do odměňování v justici, zůstává jinak zdrženlivý. Nechce zvyšovat případnou tenzi mezi justicí a politiky. "Chci hlavně zdůraznit, že jsme s ohledem na ekonomickou a mezinárodní situaci doporučovali žaloby nepodávat," upozornil.
