Brno - Nízký plat není sám o sobě důvodem, proč by měla být snížena částka placená jako výživné na děti. Ústavní soud v jednom konkrétním případě rozhodl, že důležité pro výživné je i to, jaký má plátce majetek.
Ústavní soudci proto odmítli stížnost muže z východních Čech, kterému se soudně stanovená výše výživného na jeho dvě děti nelíbila. Protestoval proti částkám 4 800 a 2 300 korun s argumentem, že jeho měsíční příjmy ve výši 15 tisíc korun takovému výživnému neodpovídají.
Jde už o druhý letošní významný verdikt Ústavního soudu v případech, kdy se řešilo výživné.
Dům a zásoby za miliony stačí
Soud ale jeho stížnost zamítl, muž si totiž také pořídil dům za tři a půl milionu korun a nakoupil zboží asi za tři miliony korun.
"Platí, že při hodnocení majetkových poměrů rodiče je nutno přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům, ale i k celkové hodnotě jeho movitého a nemovitého majetku," rozhodl senát Ústavního soudu pod vedením Jiřího Muchy.
Soud odmítl i fakt, že dům je pořízen na půjčku a není splacen a že nakoupené zboží je v této chvíli neprodejné. Stejně dopadla argumentace, že vysoké výživné upírá třem dalším nezletilým dětem právo na "životní úroveň přiměřenou zdraví a blahobytu jejich a jejich rodiny".
Příznivé hospodářské poměry
Podle ústavních soudců ale soudy na východě Čech posoudily celou situaci správně.
"Nejde zpochybnit fakt, že stěžovatel má majetek v peněžní hodnotě, jež mu umožňuje hradit výdaje jak vlastní, tak i dalších členů jeho rodiny. Už sama okolnost, že stěžovatel koupil rodinný dům významné hodnoty a pro své podnikání vynaložil obdobně vysoké náklady (3 500 000 korun, resp. 3 000 000 korun), reflektuje stav zjevně příznivých hospodářských poměrů," uvedli ve verdiktu ústavní soudci.
Jde už o druhý důležitý verdikt ústavních soudců týkající se výživného od začátku letošního roku. Ústavní soud se taky zastal ženy, kterou její manžel málem zabil třinácti ranami kladivem a Krajský soud v Brně později rozhodl, že muž z výkonu trestu nemusí platit žádné výživné na společnou dcerku.
Podle Ústavního soudu to byla chyba, lidé odsouzení za úmyslné trestné činy by podle nich výživné hradit měli, i když jsou jejich možnosti výdělku ve vězení omezené.
"Rodič se úmyslným trestným činem vyživovací povinnosti 'zbavil'. Tuto skutečnost nelze ale přičítat k tíži dítěte, které má základní právo na rodičovskou péči," řekl soudce Pavel Holländer.
ČTĚTE VÍCE:
- Výživné: Zákon, který vyzkouší prezidenta
- Poslanci rozhodli. Stát nebude za nikoho platit alimenty
- Vězení za alimenty? Jenom, když neplatíte úmyslně
