reklama
 
 

Soud umožnil Vlkovi zasáhnout do sporu o katedrálu

18. 5. 2007 14:15
U soudu chce být jako vedlejší účastník

Praha - Katolická církev zaznamenal první dílčí úspěch v dalším pokračování sporu o chrám svatého Víta. Obvodní soud pro Prahu 1 podle ČTK vyhověl žádosti církve a připustil kardinála Miloslava Vlka jako vedlejšího účastníka sporu. 

Vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však jen sám za sebe. Může tedy například podávat návrhy a činit další úkony, které zákon přiznává žalobci, respektive žalovanému - podle toho, na čí straně vystupuje.

Protistrana se ale proti rozhodnutí soudu o připuštění vedlejšího účastníka může odvolat. Se státem se soudí Metropolitní kapitula u sv. Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Na straně státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Kancelář prezidenta republiky.

Vlk se chce účastnit řízení proto, že podle kanonického práva má předsedat bohoslužbám. Nechce být proto odkázán na vůli třetí strany a chce konat bohoslužby v chrámu, který je ve vlastnictví církve.

Je to zdržování

O Vlkovo připuštění požádala církev při minulém jednání soudu. Podle obhajoby státu jde o jasnou zdržovací taktiku. "Pokud se chtěl kardinál sporu zůčastnit měl na to celých čtrnáct let, v tomto smyslu jsem také podala námitku," uvedla tehdy Milada Šípková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Právní zástupce církve Petr Zderčík ale oponoje, že církev rozhodně proces prodlužovat nechce. "Dříve se kardinál Vlk soudu účastnit nechtěl, protože se vše vyvíjelo v jeho prospěch," řekl.

Církev se k soudu první instance odvolala po únorovém verdiktu Nejvyššího soudu, který vyhověl státu.

Respektive potvrdil hlavní argumenty, které stát u soudů používá. Totiž že církev nebyla po celou dobu jediným vlastníkem chrámu a že církev se neměla právo majetku domáhat prostřednictvím určovací žaloby, ale restituční. Tento rozpor dál pokračoval i u dnečního jednání.

Kdo může napravit křivdy minulosti? Zákonodárce, nebo soudce?

Advokát Metopolitní kapituly u obdvodního soudu předložil další dokumenty, které podle něj dokazují, že že nedošlo k faktickému vyvlastnění katedrály. Zderčík citoval například stanovisko Generální prokuratury z roku 1954, podle kterého je církevní majetek soukromé vlastnictví.

"Mí klienti byli vlastníky katedrály. Dokonce to uznával i komunistický režim ve své největší síle a slávě v roce padesát čtyři," řekl před soudem Zderčík.

Milada Šípková uznává, že majetkové nároky církví vůči státu nejsou patnáct let po změně režimu vyřešeny. "Mohu si o tom myslet cokoli, ale nevyřešíme to zde občanskoprávní žalobou. Křivdy z historie může napravit jedině zákonodárce ne soud. Zdá se mi nedůstojné, že se přeme o katedrálu, jako by to byl nějaký domek mezi pozemky dvou sousedů," řekla Aktuálně.cz Šípková po prvním jednání.

Podle ní se podle stejného principu jakmo církev pak mohli soudit například všichni, kteří byli poškozeni pozemkovou reformou ve dvacátých letech.

Soudci odvolacího soudu loni v létě naopak při rozhodování sporu dospěli k závěru, že církev nikdy vlastníkem být nepřestala a že vlastnictví žádným právním aktem z doby totality na stát nepřešlo.

NS: Za komunismu katedrála patřila státu

Nejvyšší soud ale dospěl k názoru že vládní nařízení z roku 1954, které z Pražského hradu udělalo sídlo prezidenta a "památku, náležející všemu československému lidu", stále platí. Proto podle Nejvyššího soudu chrám byl a zůstává majetkem státu.

O to se opírá i Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových, který se k Nejvyššímu soudu dovolal.  

Vlastnictví katedrály podle Nejvyššího soudu přešlo nezpochybnitelně na stát nařízením o chráněné oblasti Pražského hradu a soudy nemůžou účinek takové právní normy popírat.

Chrám sv. Víta: spory se táhnou už 14 let

Stále se tak protahuje spor, protahuje spor, který se táhne už téměř čtrnáct let.

Chrám církvi v červnu pravomocně přiřkl odvolací pražský městský soud. ÚZSVM už ovšem tehdy avizoval, že se k Nejvyššímu soudu určitě dovolá.

V září byla Svatovítská katedrála oficiálně předána do rukou církve. Katedrála s pozemkem a věž u chrámu sv. Víta s pozemkem podle loňského výroku soudu patří Metropolitní kapitule u svatého Víta.

Část přilehlých nemovitostí připadla Kolegiátní kapitule Všech svatých na Hradě Pražském. Kromě katedrály tak do vlastnictví církve spadá celá Vikářská ulice s kanovnickými domy až po Nové proboštství, dále Prašná věž a kaple Všech svatých.

Projděte si historii katedrály

autor: ves, čtk | 18. 5. 2007 14:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama