Praha - Kdo ta data vidí, ví o každé pilulce, kterou pacient spolkl. Zná jeho choroby. Má přehled, který lékař medikamenty předepsal. A přesně ví, kolik peněz pacient za léky zaplatil. Proto se takové informace rozhodně sbírat neměly, alespoň ne bez zákonného zmocnění.
Takový verdikt ve středu vyřkl městský soud v Praze a dal tak za pravdu lékárníkům, kteří data státu poskytnout odmítli. Od Státního ústavu pro kontrolu léčiv za to dostali v letech 2010 statisícové pokuty. Nyní dostanou peníze zpátky.
"Městský soud v Praze vydal průlomové rozhodnutí. Státní ústav pro kontrolu léčiv není oprávněn vyžadovat po lékárnách údaje o vydaných léčivých přípravcích a ukládat za jejich neposkytování pokuty. Soud také zrušil rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, které před více než třemi lety uložení pokuty potvrdilo," řekl redakci Aktuálně.cz tehdejší šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Na citlivá data nemá nikdo nárok
Na soud se obrátilo dokonce několik lékáren, které ústav v minulosti pokutoval. Lékárníkům vadilo právě to, že se sbírají citlivá a osobní data pacientů i obchodní údaje lékáren. Mezi potrestanými byla i jedna fakultní nemocnice. Rozsudek je podle Havlíčka první a přelomový.
Lékový ústav sbíral data z papírových receptů pacientů. Celou tu dobu je poptával bez požehnání Úřadu pro ochranu osobních údajů. Shromažďoval je v takzvaném centrálním úložišti elektronických receptů. Původně ale měla databanka sloužit něčemu jinému – elektronickým receptům.
V plánu bylo, že lidé nebudou muset pro každý předpis do ordinace, ale že jim bude moct lékař poslat na mobil elektronickou podobu receptu - jedinečný kód. S tím by pak pacient zašel do lékárny a nadiktoval ho lékárníkovi. V elektronickém systému už by byl pro něj pod kódem nachystaný lék.
Data z občanek i receptů
Jenomže elektronické recepty v této podobě ústav nikdy nezprovoznil. Místo toho přikázal lékárnám, že do něj musí posílat veškeré údaje z receptů obyčejných. Putovala tam rodná čísla pacientů a kódy jejich léků. Nechyběly údaje o lékařích a lékárnících, kteří recept vydali.
Další data ústav začal sbírat při prodeji léků na bolest a proti chřipce. To znamená těch, které obsahují pseudoefedrin. Patří sem například Modafen, Nurofen stop grip, Panadol plus grip či Paralen plus. Tyto léky ale nejsou k dostání volně. Lékárník je smí vydat jen na občanku či kartičku pojištěnce.
"Žádný podobný sběr dat ale SÚKL dělat nesmí. Využití centrálního úložiště pro jiné účely, než je výdej léků na elektronické recepty, je nezákonné," upozornil tehdy ale právník České lékárnické komory Jaroslav Maršík.
Přípustná je jenom statistika
Zákon podle něj obsahuje přesnou definici centrálního registru i jeho úkol. O sběru osobních údajů pacientů v něm není ani zmínka. "Nic na tom nezmění ani ustanovení, které si ústav často bere při argumentaci na pomoc, tedy že pokud se k němu dostanou citlivé údaje, má je podle zákona chránit," dodal Maršík. Lékový ústav smí sbírat jen data o spotřebě léků, nikoliv o pacientech.
Státní ústav pro kontrolu léčiv po celou dobu tvrzení odmítal. Podle bývalého ředitele ústavu Martina Beneše, za jehož vedení lékárny pokuty dostaly, má mít ústav údaje na základě zákona o léčivech. Vytváří díky nim analýzy o spotřebě léčiv v Česku.
Jenomže podle Maršíka musí mít každý, kdo chce sbírat osobní údaje a nemá k tomu zákonné pověření, požádat o souhlas lidí, jejichž data se sbírají. V tomto případě lékařů, lékárníků a pacientů. Musí se také ohlásit na Úřadu pro ochranu osobních údajů.
