Brno - Rodiče jsou povinni zajišťovat bydlení i dospělým dětem. A to v případě, že nemají možnost bydlet samostatně.
Takový je verdikt Nejvyššího soudu, který posuzoval spor o vyklizení čtyřpokojového bytu v domě na Třebíčsku.
Hlavní roli v celém případu hrála devatenáctiletá dcera nájemníků, kteří měli bez náhrady opustit společný byt. Vlastnili totiž i byt jiný, ale ten byl pro celou rodinu příliš malý.
"Rodiče jsou povinni starat se o děti do doby, pokud nejsou s to živit se samy. Pod pojem živit je nutno zahrnout i potřebu bydlení. Pokud i tato složka péče rodičů o děti nemůže být kryta jinak, jsou rodiče povinni poskytovat bydlení i zletilým dětem," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením Miroslava Feráka s odvoláním na precedentní rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu z roku 1963.
Máte plnoletou dceru, náhradní byt nedostanete
Právě plnoletost dítěte se stala nejdůležitějším místem sporu majitele bytu a nájemníků. Majitel domu totiž chtěl, aby nájemníci opustili jeho byt v rodinném domě. .
Okresní soud v Třebíči rozhodl, že byt mají vyklidit až poté, co jim bude zajištěno náhradní ubytování.
Krajský soud v Brně verdikt změnil a rozhodl, že náhradní ubytování majitel domu zajišťovat nemusí. Hlavním důvodem bylo to, že se "změnily okolnosti" a dcera nájemníků dosáhla plnoletosti.
"Má kvalifikaci prodavačky, je schopna se sama živit a obstarat si a zaplatit například podnájem," uvedli brněnští soudci s tím, že rodiče už tak nemají povinnost dceru vychovávat a živit. A pokud s ní chtějí dál bydlet, musí pro to něco udělat. Jinak jim stačí byt dva plus jedna, který jeden z rodičů vlastnil v sousední obci. "Zadaptovat dům nebo si pronajmout jiný byt za dohodnuté nájemné," navrhl řešení Krajský soud v Brně.
Odepřít právo na bydlení nejde
Nájemníci ale poslali dovolání na Nejvyšší soud. "Dcera se teprve zapojuje do pracovního procesu, nemá stálou práci, je bez prostředků," uvedli v dovolání. Proto byli názoru, že za této situace je jejich pomoc dceři zcela namístě i ve vztahu k jejímu bydlení.
Nejvyšší soud jim dal zapravdu a verdikt Krajského soudu v Brně zrušil.
"Odepřít zletilým dětem právo na bydlení u rodičů je možné jen v případě, že tyto mají možnost samostatně bydlet anebo v případě, že svého práva zneužívají ve vztahu k těm, kteří jim toto bydlení poskytují," rozhodli soudci.
A i když soudci vycházeli z verdiktu z roku 1963, jde podle soudů o verdikt platný i nynější situaci vycházející ze zákona o rodině.
Podle soudu nejde na nájemnících vzhledem k jejich poměrům chtít, aby na sebe převzali závazek, který má zajišťovat majitel bytu, to znamená zajistit náhradní bydlení.
