Brno – Do standardní doby studia na vysoké škole se počítá i dvouletá lhůta, ve které studenti musí složit státní závěrečnou zkoušku.
A pokud studenti i s přípravou na státní zkoušku překročí standardní dobu studia (u magisterských programů jde většinou o pět let) o více než jeden rok, jsou povinni zaplatit tisíce korun poplatků za delší studium.
Rozhodl o tom precedenčně Nejvyšší správní soud, který posuzoval spor mladého studenta práv Univerzity Karlovy v Praze. Soud tak jasně stanovil, co je vlastně standardní doba studia – tedy že studium začíná dnem zápisu a končí teprve až poté, co je složena státní závěrečná zkouška.
"Pokud standardní doba studijního programu (magisterský studijní program Právo a právní věda) činí pět let a stěžovatel (student) tuto dobu překročil o více než jeden rok (tedy studoval déle), je povinen nést negativní následek v podobě poplatku za delší studium," rozhodl Nejvyšší správní soud. Případ byl zařazen do sbírky nejdůležitějších soudních verdiktů v Česku.
Jaké byly okolnosti případu, ve kterém soud rozhodl? Studentu práv na Univerzitě Karlově byl před čtyřmi roky vyměřen poplatek za delší studium ve výši 10 500 korun, rozhodnutí potvrdil také rektor univerzity. "Rektor neshledal důvody pro prominutí nebo snížení poplatku, student nedosahoval vynikajících výsledků (třikrát opakoval ročník), neabsolvoval ani žádný pobyt na jiné vysoké škole," je napsáno v rozhodnutí rektora. Pro studenta to navíc nebyl první poplatek za delší studium.
Mladý muž ale univerzitu zažaloval s tím, že v době, kdy mu byl vyměřen poplatek za delší studium, už studentem vlastně nebyl. "Studium jsem ukončil ve chvíli, kdy jsem absolvoval poslední studijní předmět. Zbývalo mi složit pouze státní závěrečnou zkoušku," uvedl v žalobě student. Podle něj je možné zpoplatnit pouze neuzavřené studium – tedy dobu aktivní výuky, kdy studenti chodí na semináře a přednášky a skládají zkoušky.
"Závěrečné ověření studijních výsledků formou státní zkoušky a obhajoby diplomové práce se odvíjí nezávisle na době studia a toto období by mělo být bezplatné," uvedl student v žalobě.
U soudů ale neuspěl. Žalobu zamítl Městský soud v Praze a student neuspěl ani u Nejvyššího správního soudu. Podle senátu Nejvyššího správního soudu vedeného soudkyní Dagmar Nygrínovou platí, že pokud studenti odkládají složení státní zkoušky na dobu po uplynutí šesti let magisterského studia, školy po nich jednoznačně mohou požadovat zaplacení poplatků.
"Zákon jednoznačně stanoví, že ukončení (doby) studia je vázáno na složení státní závěrečné zkoušky nebo její poslední části," rozhodli soudci. Opačný postup by podle soudců vedl k absurdním závěrům – do doby studia by se tak nemusely počítat zkoušky, zápočty nebo prázdniny.
Na řadě je Ústavní soud
Soudci rozhodli, že je na studentech, jak s dvouletou lhůtou na složení státní zkoušky naloží. Tedy zda například ještě absolvují stáž nebo praxi. Jedinou možností jak zabránit při přípravě na státní zkoušku překročení doby studia, a vyhnout se tak poplatku, je přerušení studia "Plní-li student řádně své studijní povinnosti, děkan žádosti o přerušení studia vyhoví," uvedli soudci.
Spor ale zatím ještě definitivně neskončil. Mladý muž se ještě obrátil na Ústavní soud, ten zatím případ posuzuje.
Nejvyšší správní soud se už poplatky za delší studium zabýval několikrát. Loni v září rozhodl na základě žaloby studentky Masarykovy univerzity v Brně, že poplatky nevyměřovaly některé vysoké školy správně. Školy totiž porušovaly povinnost uvést přímo ve svém statutu výši poplatků za studium na každý akademický rok anebo vzorec či způsob výpočtu, kterým lze zjistit, v jaké výši budou poplatky vyměřeny.
Školy už proto na školní rok 2013/2014 způsob účtování poplatků upravily. Vysoké školy získávají na poplatcích za delší studium významné částky. V roce 2012 tak třeba vyměřila Masarykova univerzita 6845 poplatků za prodlouženou dobu studia v celkové výši přes 68 milionů korun. Všechny takto získané prostředky jsou ze zákona vloženy do stipendijních fondů a následně rozdělovány studentům.
