Soud předvolal prezidenta Zemana jako svědka v kauze Lidového domu

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 1. 2016 16:06
Prezidenta Miloše Zemana soud předvolal jako svědka v kauze Lidového domu. Na předchozím jednání vypovídal jako svědek bývalý premiér a Zemanův nástupce v čele ČSSD Vladimír Špidla. Ten však do sporu světlo nevnesl. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka u soudu zastoupí Zemana ředitel odboru legislativy a práva Václav Pelikán. To ale není možné, protože prezident je v pozici svědka, nikoliv účastníka řízení. Ovčáček později upřesnil, že Hrad si počká na doručení předvolání. O žalobě bývalého notáře Václava Halbicha rozhoduje soudkyně Hana Marsová 1. února 2016.
Miloš Zeman
Miloš Zeman | Foto: ČTK

Praha - Obvodní soud pro Prahu 1 předvolal prezidenta Miloše Zemana jako svědka ve sporu o odměnu za právní služby pro ČSSD v kauze Lidového domu. O žalobě bývalého notáře Václava Halbicha rozhoduje soudkyně Hana Marsová.

Někdejší předseda ČSSD Zeman by se měl vyjádřit ke smlouvě o právním zastoupení strany, kterou uzavřel s právníkem Zdeňkem Altnerem. Halbich tvrdí, že ke kontraktu později přistoupil, a za svou práci se domáhá 17 milionů korun. Hrad sdělil, že ohledně prezidentovy účasti bude reagovat až po doručení listiny od soudu.

Halbich tvrdí, že ke kontraktu později přistoupil, a za svou práci se domáhá 17 milionů korun.

"Soud předvolal pana prezidenta Miloše Zemana jako svědka na jednání nařízené na den 1. února 2016," sdělila Marsová bez dalších podrobností.

Na otázku, zda prezident přijde vypovídat, hradní mluvčí Jiří Ovčáček původně napsal, že Zemana u soudu zastoupí na základě plné moci ředitel odboru legislativy a práva Václav Pelikán. To ale není možné, protože prezident je v pozici svědka, nikoliv účastníka řízení. Ovčáček později upřesnil, že Hrad si počká na doručení předvolání. "Vyčkáme doručení příslušného listu od soudu, po prostudování budeme reagovat," konstatoval.

Občanský soudní řád stanoví, že každá osoba, která není účastníkem řízení, má povinnost dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Odmítnout vypovídat může jen tehdy, pokud by výpovědí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo blízkým osobám.

Pokud se prezident nedostaví hrozí mu pokuta 50 tisíc

Jestliže se předvolaný bez omluvy nedostaví k výslechu, může ho dát soudce předvést policií. Tomu, kdo se bez vážného důvodu nedostaví k soudu a hrubě tím ztěžuje jeho práci, hrozí i pořádková pokuta do výše 50 tisíc korun.

Vedle Zemana chce soud vyslechnout i Barboru Snopkovou, která se v dané době starala ČSSD o stranickou pokladnu. Někdejší poradkyně bývalého ministra financí Ivo Svobody se měla dostavit už minule, nevyzvedla si ale obsílku.

Na předchozím jednání vypovídal jako svědek bývalý premiér a Zemanův nástupce v čele ČSSD Vladimír Špidla. Ten však do sporu světlo nevnesl. Upozornil na to, že od uzavření smlouvy uplynula řada let, jeho vzpomínky na záležitost jsou prý matné.

Halbich má podle svého tvrzení společně s Altnerem a dalším právníkem Zdeňkem Hájkem zásluhu na tom, že sociální demokracie vyhrála boj o své sídlo, Lidový dům. Zažaloval proto společnost Alba, které Altner v roce 2000 postoupil svou pohledávku vůči ČSSD.

Na straně žalovaných figuruje i samotná sociální demokracie. Bývalý notář předložil jako důkaz svých zásluh mimo jiné i děkovný dopis za právní služby, který mu v roce 2000 zaslal Zeman.

Po úspěšném skončení procesu o Lidový dům vyvstal spor o to, jakým způsobem ČSSD předá právníkům odměnu a kdo je vlastně jejím věřitelem. Nakonec strana poslala na Altnerův účet třetinu z odměny, kterou vyčíslila zhruba na 51 milionů korun. Další dvě třetiny dala do soudní úschovy. Soudy Halbichovu žalobu projednávají už od roku 2003. Původně ji zamítly, bývalého notáře se však zastal Ústavní soud.

Na případu Davida Ratha zarazí, že neměl zásadní důsledky pro ČSSD. Strana měla zatím štěstí, že jí případ příliš neublížil. Leč měla by si dát pozor, tvrdí komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk | Video: Petr Honzejk
 

Právě se děje

před 4 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy