Soud osvobodil domobraneckou proruskou skupinu v kauze podpory terorismu

Soud v pátek osvobodil proruskou skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír v kauze podpory terorismu. Vedoucímu domobranců Ivanu Kratochvílovi uložil roční podmínku a pětiletý zákaz organizování uskupení zaměřených na vojenský či polovojenský výcvik.

Sympatizant spolku Vladimír Štádler pak dostal půlroční podmínku za nezákonné ozbrojování. Zbývající dva obžalované představitele domobranců soud zprostil viny. Verdikt není pravomocný. Státní zástupce, který požaduje zrušení spolku a vězení pro všechny obžalované, se obratem odvolal.

"Obžalovaní Kratochvíl a Štádler doposud nebyli soudně trestáni. Soud proto shledal u obou polehčující okolnost spočívající ve vedení řádného života. Přitěžující okolnost neshledal," zdůvodnila uložení podmíněných trestů předsedkyně senátu pražského městského soudu Jarmila Pavlátová. Vyhlášení rozsudku přihlížely v zaplněné jednací síni desítky příznivců spolku, další zájemci čekali na chodbě.

Obžaloba tvrdí, že domobranci vyslali v roce 2017 dobrovolníka Miloše Ouřeckého k proruským separatistům na ukrajinském Donbase, a to s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR. Kratochvíl, velitelka štábu spolku Andrea Krulišová, pravoslavný kněz Přemysl Hadrava i samotný spolek proto čelí stíhání za podporu terorismu spáchanou ve prospěch organizované zločinecké skupiny.

Soud nicméně Kratochvíla uznal vinným pouze z organizování přečinu účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu. Konstatoval, že šéf spolku zprostředkoval Ouřeckému cestu na Donbas a předal mu kontakty na lidi, kteří v místě působili.

Kratochvílovi proto zakázal "zakládat, řídit či organizovat" uskupení s vojenským výcvikem a dále také zprostředkovávat účast lidí v ozbrojených konfliktech v zahraničí. U ostatních obžalovaných včetně spolku samotného se podle soudu nepodařilo prokázat, že skutek spáchali.

Státní zástupce Martin Bílý nesouhlasí mimo jiné se závěrem soudu, že Kratochvíl nejednal ve prospěch teroristické skupiny. Poukázal na to, že jiní lidé stíhaní za skutky spáchané na východní Ukrajině byli v minulosti odsouzeni právě za teroristické trestné činy, a to včetně vyslaného dobrovolníka Ouřeckého.

Se zvolenou právní kvalifikací se tak neztotožnil. "Tento paragraf směřuje na jiné jednání než to, které bylo prokázáno," řekl novinářům o trestném činu účasti na nestátní ozbrojené skupině. Stejně tak trvá i na vině spolku, kterou dovozuje z toho, že Kratochvíl jednal jménem tohoto sdružení.

Kratochvíl, Hadrava a Štádler se u soudu zodpovídali také z financování terorismu, protože podle obžaloby posílali na Donbas peníze na další činnost českých bojovníků v řadách vojensky organizovaných jednotek tzv. Doněcké lidové republiky.

Podle názoru soudu ale tyto skutky nejsou trestnými činy. Kratochvíl je stíhaný rovněž za nakládání s dětskou pornografií, soud ale dospěl k závěru, že skutek se neprokázal.

Státní zástupce Martin Bílý žádal pro Kratochvíla, Hadravu a Štádlera desetileté vězení, pro Krulišovou pak šest let a osm měsíců za mřížemi. U Kratochvíla, který je podplukovníkem ve výslužbě, dále obžaloba navrhovala trest ztráty vojenské hodnosti a peněžitý trest ve výši 100.000 korun. Stejnou částku měl zaplatit i Štádler.

Ouřecký, který odjel aktivně působit na Donbas, přiznal už dříve vinu a soud mu v březnu nepravomocně uložil za účast na teroristické skupině tříletou podmínku a 100 hodin obecně prospěšných prací. Státní zástupce se proti tomu odvolal, požaduje čtyřleté vězení. Ouřecký vypověděl, že se na Ukrajinu vypravil z vlastní iniciativy poté, co s touto myšlenkou přišel Kratochvíl.

Paramilitární skupina Českoslovenští vojáci v záloze za mír sdružuje zejména bývalé vojáky. Ministerstvo vnitra i Bezpečnostní informační služba ji označily za extremistickou. Spolek se staví proti členství Česka v NATO a EU, jejich příznivce označuje za vlastizrádce.