Soud má stížnosti Bobošíkové, Dlouhého i Okamury

Domácí ČTK Domácí, ČTK
28. 11. 2012 17:54
Nesouhlasí se svým vyřazením z volby prezidenta. Celkem si stěžuje osm lidí
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Brno - Vladimír Dlouhý  a Jana Bobošíková podali ve středu k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) stížnosti proti postupu ministerstva vnitra, které je neregistrovalo k volbě prezidenta.

Dlouhý stížnost doručil osobně ve středu v osm hodin ráno, odpoledne se přidala i Jana Bobošíková. Od Tomia Okamury soudci stížnost obdrželi už v úterý.

"Máme odhad, že v tom souboru 59 tisíc podpisů a něco máme 53 036 platných podpisů," prohlásil Vladimír Dlouhý na svém brífinku.

Vadí mu nejen podle něj chybné počítání podpisů, ale i vyškrtnutí lidí, kteří prokazatelně existují, nebo těch, kteří jdou ztotožnit, ale udělali chybu v některém z údajů.

"Budu respektovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nezamýšlím se obracet na Ústavní soud, nechci způsobit odklad volby, protože si myslím, že by to nebylo dobré," uvedl Dlouhý.

Na zmatcích kolem počítání podpisů a kolem výkladů zákona k přímé volbě prezidenta nevidí "nic tragického", je to zkrátka "poprvé". Z chyb se ale je prý třeba poučit a zákon přepracovat.

Bobošíková a spol.: Máme 50 810 hlasů

Jana Bobošíková ve středu obdržela zamítavé stanovisko ministerstva vnitra, které žádala o přepočítání a opravu počtu podpisů. "Ministerstvo vnitra tvrdí, že o zjevnou chybu nejde," řekla na svém odpoledním brífinku Bobošíková.

Místopředseda Suverenity Václav Musílek pak citoval ze stížnosti, kterou adresovali Nejvyššímu správnímu soudu. "Správný výpočet měl být 50 810 petentů," uvedl. Kromě sčítání místo zprůměrování chybovosti Bobošíková a její tým kritizují i znevýhodňování "nezávislých" kandidátů oproti kandidátům parlamentním.

Vadí jim skutečnost, že zákon o přímé volbě prezidenta vešel v platnost jen 53 dnů před posledním termínem odevzdání petičních archů, takže se kandidáti dozvěděli podmínky až na poslední chvíli.

U soudu je už devět stížností

Soud zatím obdržel devět stížností. Lhůta pro jejich podání vyprší ve středu v 16:00, uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Dlouhý se brání proti pátečnímu vyřazení z prezidentské volby. Zpochybňuje způsob výpočtu neplatných podpisů a další nesrovnalosti v ministerské kontrole petičních listů.

Vnitro rozhodlo, že po odpočtu neplatných podpisů klesl počet signatářů Dlouhého kandidatury pod předepsanou hranici 50 000. "Věřím, že mou argumentaci soud uzná a umožní mi řádně kandidovat na prezidenta," uvedl Dlouhý v pondělí.

Podobně jako Dlouhý dopadli při registraci i Jana Bobošíková a Tomio Okamura. Podpisy ministerstvo vyřazovalo například kvůli tomu, že šlo o duplicitní údaje, případně signatáře nenalezlo v evidenci obyvatel. Škrtalo také ty, kteří ještě nedosáhli plnoletosti nebo neměli české občanství. Řada neplatných jmen patřila zemřelým voličům.

Už v pondělí podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu Jiří Kesner, jenž shromáždil jen 54 podpisů. V úterý Kesner přidal druhou stížnost a soud postupně obdržel také podněty od Okamury, advokátky Kláry Samkové, bývalého disidenta Petra Cibulky a právníka Karla Světničky.

Cibulka podle vnitra předložil 319 podpisů, Světnička 26. Vyplývá to z rozhodnutí o odmítnutí kandidátních listin, zpřístupněných na webu ministerstva. Kašnou vnitro odmítlo registrovat například kvůli chybějícím osobním údajům a informacím o volebním výboru a účtu. Podle vnitra navíc žena uvedla, že ji nominovali poslanci a senátoři, ale neupřesnila jejich jména. Podrobnosti o obsahu žádné ze stížností NSS nezveřejnil. Samková, jejíž kandidaturu podpořilo 1076 lidí, má podle dřívějších vyjádření zásadní výhrady ke schválené podobě přímé volby prezidenta.

Stížnostmi se začal zabývat sedmičlenný volební senát. Ten musí rozhodnout o všech stížnostech do 13. prosince. Je pravděpodobné, že se sejde hned několikrát, a to neveřejně.Poté se mohou stěžovatelé případně obrátit ještě na Ústavní soud, který žádnou lhůtu k rozhodnutí nemá.

Poprvé volební senát jednal ve středu, ale o žádném podnětu nerozhodl. Soudci teď musejí například obeslat všechny účastníky řízení s poučením o složení senátu. Také si vyžádají spisové materiály ministerstva vnitra. "Nyní probíhají u všech návrhů procesní úkony a volební senát se již podrobně zabývá jednotlivými návrhy," uvedla Dostálová.

První kolo přímé volby prezidenta se má podle plánu konat v pátek a sobotu 11. a 12. ledna 2013.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy