Petra Klamicera zatkla policie dopoledne 28. ledna 2016. Došla si pro něj do jedné restaurace v Radotíně kvůli podezření ze tří deliktů, muž mimo jiné kradl kovové kabely. Odpoledne se přiznal, činu litoval a škodu chtěl zaplatit. Po výslechu skončil v cele předběžného zadržení, kde policie může podezřelého zajistit na 48 hodin do sdělení obvinění. Klamicer z ní však nikdy nevyšel, oběsil se na tkaničce od mikiny.
O rok později podala žalobu na ministerstvo spravedlnosti jeho partnerka Linda Paletová, společně měli dceru, které byly v době sebevraždy jejího otce čtyři roky. Podle Paletové za smrt Klamicera mohla svou nedůsledností policie. V cele ho nekontrolovala, stejně tak mu preventivně nezabavila mikinu. Zákon přitom předpokládá, aby policie u zadržených předešla ublížení si na těle.
Jako odškodnění za prožitou újmu po ztrátě otce své dcery a partnera si žena řekla o pět milionů korun. U soudu prvního stupně i odvolací instance však neuspěla. Přestože oba konstatovaly selhání policie, na kompenzaci podle nich neměla Paletová nárok. Ani vzorný postup policie by prý sebevraždě Klamicera nezabránil. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, Nejvyšší soudu dal ženě šanci.
Muž byl v cele bez kamery
"Úvaha odvolacího soudu o tom, že neodebrání mikiny poškozenému nemohlo a priori představovat jednu z rozhodujících příčin přičitatelných žalované z hlediska smrti Petra Klamicera, (…), je (…) nesprávná. Pro takto formulovaný kategorický závěr totiž neměl odvolací soud dostatek skutkových zjištění," zní hlavní argument verdiktu, jejž vynesl Nejvyšší soud minulý měsíc a který Aktuálně.cz prostudovalo.
Aby bylo možné blíže proniknout do jádra sporu, je potřeba si vyjasnit jeho právní podstatu. V obdobných případech se kompenzace uplatňuje na ministerstvu spravedlnosti podle zákona o odpovědnosti způsobené nesprávným úředním postupem. Takovým postupem se rozumí jakékoliv jednání představitele veřejné moci, tedy i policie, jež se odchýlilo od požadované normy.
Stát lze činit odpovědným ve chvíli, kdy je způsobená škoda přímým důsledkem jednání porušujícího předpisy. Ve sporu se hraje o to, zda lze takto vyhodnotit lhostejnost policie v případě Klamicera. Muže měli po zadržení na starost dva policisté, kteří slouží na Obvodním ředitelství Praha II. Pod tento obvod spadá i Smíchov, právě tam si na služebně v Nádražní ulici Klamicer fatálně ublížil.
Příslušníci selhali ve více ohledech. Vedle ponechané mikiny s tkaničkou neurčili nikoho, kdo bude na Klamicera dohlížet. Povinnost hodinové kontroly přitom stanovuje závazný pokyn policejního prezidenta už z roku 2009. Problém navíc spočíval v tom, do jaké cely muže umístili. Prostor nesplňoval standardní nároky na celu pro zadržené, například v něm chyběla kamera na kontinuální monitoring.
Nelze říct jedno, ale pak rozhodnout druhé
Nejvyšší soud nižším instancím vytknul, že nelze chování policistů popsat jako nesprávný úřední postup, ale pak bez dalšího vyvinit stát z odpovědnosti za Klamicerovu smrt. Oba příslušníky přitom potrestal ředitel daného policejního obvodu, spáchali kázeňský přestupek. Trest dostali ještě tentýž rok v červnu. Protože je kázeňské řízení neveřejné, Aktuálně.cz se nepodařilo zjistit podobu jejich postihu.
"V případě, že v navazujícím řízení nebude žalovanou spolehlivě prokázáno, že by zadržený Petr Klamicer spáchal sebevraždu i přes dodržení citovaných povinností policistů (odebrání mikiny a provádění kontrol ve stanovených časových intervalech), bude podmínka naplnění příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem policistů a vzniklou škodou dána," stojí v rozsudku, jenž vydal senát Pavla Simona.
"Dovolání je přípustné pro posouzení žalobkyní položené otázky týkající se posouzení existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem Policie ČR a vznikem škody. Jedná o otázku, která dosud nebyla judikaturou Nejvyššího soudu ve všech souvislostech vyřešena."
Jinými slovy v dalším soudním kole musí ministerstvo spravedlnosti vyvrátit žalobu, že zanedbání situace ze strany policistů umožnilo Klamicerovi sáhnout si na život. Nižší soudy se dosud přikláněly na stranu resortu argumentem, že i během hodinového intervalu kontroly si mohl Klamicer ublížit, stejně jako k tomu mohl zvolit jiný způsob než se oběsit na tkaničce. Taková argumentace u Nejvyššího soudu neobstála.
"Odvolací soud vyřeší související odbornou otázku spočívající v určení časového intervalu, který by zemřelý Petr Klamicer potřeboval k dokonání sebevraždy jiným předmětem než pomocí neodňaté mikiny. Po takto doplněném dokazování soud prvního stupně znovu a ve všech souvislostech zhodnotí existenci příčinné souvislosti, a to ve vztahu ke každému dílčímu nároku uplatněnému žalobou," nakázal Nejvyšší soud.
"Absurdní argumentace státu"
"V této době je to pro mě dobrá zpráva, která mě potěšila. Ale uvědomuji si, že to není konec a celá věc bude pokračovat," reagovala pro Aktuálně.cz na závěr Nejvyššího soudu Paletová. Jako kompenzaci za smrt partnera žádá jednorázové odškodnění ve výši 5,015 milionu korun, 18 tisíc korun za náklady na jeho pohřeb a pravidelnou měsíční podporu ve výši osm tisíc korun odpovídající příspěvku Klamicera na domácnost.
S partnerem se viděla ještě osudový den ráno. Na výši nároku se dohodla s právním zástupcem Václavem Strouhalem. V roce 2014 se Nejvyšší soud usnesl, že cena lidského života zdravého jedince je 10 milionů korun. Tento univerzální výklad ale později opustil. Následně přišel s upraveným stanoviskem, podle kterého se musí ke každému posuzovanému případu přistupovat individuálně.
"My jsme pro potřeby té částky vycházeli z toho, že nebyli manželi, ale druh a družka," řekl Aktuálně.cz advokát Strouhal. Zarazil ho přístup státu, jímž se snažil dát od smrti Klamicera ruce pryč. "Náhrada škody je vždy složitá právní věc. Ale stát svou argumentaci posunul podle nás až absurdním způsobem, když říká, že si pan Klamicer mohl ublížit prakticky jakkoliv a že to bylo jeho rozhodnutí," uvedl.
Šest sebevražd za 11 let
Sebevražda v cele předběžného zadržení je vzácná věc. Přesto zákon o policii příslušníkům doporučuje, aby se přesvědčili, zda podezřelý "u sebe nemá zbraň nebo jinou věc způsobilou ohrozit život anebo zdraví a takovou věc odebrat. Za tímto účelem je oprávněn provést prohlídku osoby." Také Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že zadržení jsou v lehce ovlivnitelné pozici a je nutné je chránit.
Sedmatřicetiletý Petr Klamicer byl první, kdo si od roku 2010 v pozici zadrženého ublížil v policejní cele. Od té doby četnost takových případů mírně narostla. "Od zmíněného data (28. ledna 2016, pozn. aut.) evidujeme čtyři takovéto případy," sdělil Aktuálně.cz Ondřej Moravčík z tiskového odboru policejního prezidia.
"Jsem vynervovaná. Chci se s ním už konečně rozloučit, abych mohla klidně žít. Abych věděla, že už není, ale proč to udělal, jakým způsobem, jak je to možné? Nebyl hlídaný? Vždyť nebyl ani odsouzený," citoval v srpnu 2016 Český rozhlas Klamicerovu matku, která podle svých slov neměla ani více něž půl roku po tragédii přesné vysvětlení, co přesně a proč se v jedné cele služebny v Nádražní ulici odehrálo.
