„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele

Česká republika patří k největším spojencům Izraele v Evropě, což vychází z historických vazeb sahajících do roku 1947, kdy Československo podpořilo vznik Izraele v OSN a dodávalo mu vojenskou techniku i zbraně v době jeho prvních bojů za nezávislost.

Orient a stereotypy

Vědec zdůraznil, že válka v Izraeli a Gaze je výsledkem mnoha složitých procesů. „Komentátoři různých deníků ale ten konflikt smrskli, jako by šlo o fotbalový zápas. A buď fandíte Spartě, nebo Slavii. Dávají lidem to, co chtějí slyšet, po čem je poptávka. Veřejné mínění je v tomto tématu vcelku jednoznačné, pokud jde o sympatie a antipatie k jedné nebo druhé straně konfliktu, a média toto přesvědčení jenom utvrzují. Opakujeme tu samou chybu jako před deseti lety během migrační krize,“ míní Ostřanský.

Související

EU se přela o Izrael. Česko odmítá zmrazení asociační dohody, shoda je v nedohlednu

Takzvaný Orient je podle Ostřanského do dnešních dnů opředen mnoha stereotypy. V minulosti k tomu ve velké míře přispívala jeho nedostupnost, která západní civilizaci dávala o to větší prostor k nejrůznějším představám. Dostat se do Orientu bylo podle vědce dlouho něco exkluzivního, zprvu ho proto navštěvovali zejména poutníci a misionáři, případně diplomaté. Teprve v 19. století se začala rodit moderní turistika, jejímž velkým průkopníkem byl v Čechách podle Ostřanského spisovatel Jan Neruda.

Na hodnoty západního a orientálního světa bylo podle vědce často nahlíženo jako na úplné protiklady. „Zatímco, v uvozovkách, my jsme ti racionální, oni jsou bigotní fanatici, co věří různým pověrám. Zatímco my tíhneme k demokracii, oni k tyranii. My jsme monogamní, oni tam mají harémy,“ popsal Ostřanský. Z toho pak vznikaly stereotypy, z nichž podle vědce některé přetrvaly dodnes.

Budovec a Konvička

„Kdybychom například porovnali vybrané pasáže z nábožensko-polemického spisu Antialkorán Václava Budovce z Budova ze 17. století s tím, co u nás před deseti lety hlásal tehdejší vůdce českého protiislámského hnutí Martin Konvička, v mnoha ohledech je to velice velice podobné,“ doplnil vědec.

Související

Havlíček: Všichni spojenci by měli jednoznačně podpořit zásah USA a Izraele. Tak jako Češi

Geografické vymezení Orientu bylo podle Ostřanského vždy nejednoznačné. Zatímco v současnosti pojem zpravidla splývá s pojmem Asie, v minulosti se Orientem označovala spíše jeho blízkovýchodní část. S rozvojem cestovního ruchu a geografických objevů se hranice Orientu posouvaly stále více na východ.

Podle vědce byla z hlediska vymezení Orientu vždy nejproblematičtější jeho západní hranice. „Orient začínal tam, kde končilo to, v uvozovkách, naše. Náš svět, naše hodnoty a civilizace, a kde začínalo to jejich. Pro staré Řeky byla například Orientem Persie, pro někoho jiného zase Orient začínal v Německu. To, kde leží Orient, totiž zásadním způsobem vychází z toho, kde se nachází jeho pozorovatel,“ dodal Ostřanský.

Izrael zahájil vojenskou operaci v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při kterém zahynulo na 1200 lidí, většinou izraelských civilistů. Příměří z loňského října konflikt utlumilo, jeho dodržování ale obě strany vzájemně zpochybňují. Hamás si ponechal své zbraně navzdory dohodám a izraelská armáda se odmítla stáhnout z části území, kterou stále kontroluje.