Původní Sokol vznikl v českých zemích v době politického uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičnou jednotu pražskou (později Sokol Pražský) založili přední čeští vlastenci 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově. Roku 1889 vznikla česká a o dva roky později moravsko-slezská obec sokolská jako zastřešující organizace, které se v roce 1904 sloučily v jednotnou Českoslovanskou obec sokolskou. Představitelé Sokola patřili za obou světových válek mezi vůdčí postavy odboje, za protektorátu pak řada z nich skončila v koncentračních táborech a na popravištích.
Sokolové byli trnem v oku nacistickému i komunistickému režimu a obě totalitní moci Sokol zakázaly. Poprvé ale musela organizace ukončit činnost už v roce 1915. Sokolové, mezi než patřil i Tomáš Garrigue Masaryk, se za první světové války zasloužili o vznik legií a po říjnu 1918 se starali o pořádek a také bojovali za nový stát. Tehdy se výrazně posílilo sepětí Sokola s Československou republikou, manifestované pak na památném sletu jen tři měsíce před mnichovskou dohodou. Němečtí vládci protektorátu nicméně nechali organizaci fungovat dva roky a rozpustili ji teprve začátkem října 1941, krátce po příchodu Reinharda Heydricha.
Po druhé světové válce byl Sokol obnoven a zažil největší vzestup, když po celém Československu sdružoval více než milion lidí. Fungovat ale mohl pouhých sedm let. Slet v červnu 1948 byl totiž nadlouho poslední veřejnou manifestací proti únorovému převzetí moci. Komunistická moc nejprve v roce 1949 pod hlavičkou Sokola sjednotila a ovládla veškerou tělovýchovu v zemi. Reorganizace tělesné výchovy v roce 1952 pak znamenala již třetí zrušení sokolské organizace, tentokrát na 38 let. Sokolské slety byly nahrazeny státem organizovanými masovými spartakiádami, z nichž první se konala v roce 1955 a poslední, sedmá, v roce 1985.
Během uvolnění koncem 60. let se sice objevily pokusy o oživení Sokola, po srpnu 1968 ale z plánů sešlo. Sokolská obec se obnovila až po listopadu 1989, přitáhnout statisíce zájemců o cvičení se jí ale i kvůli dlouhým čtyřem dekádám nečinnosti již nepodařilo. Organizace, z jejíchž řad vzešla řada reprezentantů včetně prvního zlatého olympijského medailisty Bedřicha Šupčíka, má dnes 190 tisíc členů. Až v posledních letech klade její vedení - vedle tradičního cvičení - větší důraz na podporu sportu.
Všesokolské slety
- I. - 18. června 1882 na Střeleckém ostrově, 720 cvičících
- II. - 1891 ve Stromovce, 2310 cvičících
- III. - 1895 na Letné, 4287 cvičících
- IV. - 1901 na Letné, 6705 cvičících
- V. - 1907 na Letné, 12 900 cvičících
- VI. - 1912 na Letné, 35 000 cvičících
- VII. - 1920 na Letné, 96 000 cvičících
- VIII. - 1926 na Strahově, 144 000 cvičících
- IX. - 1932 na Strahově, 180 000 cvičících
- X. - 1938 na Strahově, 348 000 cvičících
- XI. - 1948 na Strahově, 585 000 cvičících
- XII. - 1994 na Strahově, 23 100 cvičících
- XIII. - 2000 na Strahově, 25 000 cvičících
- XIV. - 2006 na Strahově, 17 000 cvičících
- XV. - 2012 v Edenu, 10 500 cvičících
- XVI. - 2018 v Edenu, 15 000 cvičících
