Sokol: Musíme se učit dobře číst a psát

Jan Hron
25. 2. 2006 13:00
Praha - Profesoru Janu Sokolovi, děkanovi Fakulty humanitních studií v Praze, chybí na politické scéně strana, která by se dostatečně věnovala tématu vzdělání.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovořil někdejší ministr školství také o tom, co chybí českým školám a co se zlepšilo.

A: V čem obecně vidíte smysl vzdělání? U takových humanitních věd třeba nejsou moc vidět konkrétní výsledky.

U nás na škole je smysl výuky filosofie v tom, že se studenti učí dobře číst a psát, a tedy i mluvit a myslet - to se v matematice nenaučí. Kde se tahle schopnost ztratí, tam je všechno ostatní k ničemu. A samozřejmě je potřeba číst a psát nejenom česky, ale i v cizích jazycích.

Jazykové vzdělávání je něco, co může sbližovat Evropu. Jde také o to podporovat zájem o sousední kultury. Dlouho byla literatura a historie česká. To je jistě v pořádku, ale je potřeba vědět, že obojí patří do Evropy. Řekne se, že něco vzniklo. Ale ono to nevzniklo tady, to jsme okoukali jednou v Itálii, jednou v Německu. Například se řekne "husiti - vymysleli to". Houby vymysleli: přišli Angličani a husiti to od nich slyšeli a od husitů to zase slyšeli jiní. A tohle je Evropa.

Srovnání volebních programů politických stran - čtěte ZDE.

A: Má úroveň vzdělání nějaký viditelný vliv i na úroveň společnosti?

Irský nebo finský zázrak začal tím, že se masově investovalo do základního školství - Irsko mělo před sedmdesáti lety obrovskou negramotnost - pak začali dávat peníze do středního školství. A pak se to promítlo i do společnosti.

Jan Sokol
Jan Sokol | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

A: Říká se, že český vzdělávací systém trpí podfinancováním. Je to ten hlavní problém?

Když budu zcela upřímný, školství je bezedný pytel, kde není peněz nikdy dost.

Je pravda, že ve srovnání se západní Evropou máme peněz málo. Dostáváme na studenta zhruba čtyřikrát až pětkrát méně než například v Holandsku, ale to souvisí s celkovým bohatstvím země. Důležitější je tendence, která je zřetelně pozitivní. Protesty na téma podfinancování byly, ale v poslední době o nich nevím. A například náš rozpočet se výrazně zlepšil.

A: Jak se díváte na snahu ministerstva rozdělovat peníze podle kvality vysoké školy, ne podle počtu studentů?

Financování na studenta se neuvěřitelně dobře osvědčilo z hlediska státního záměru zvýšit počet vysokoškoláků: oproti roku 1990 vzrostl tento počet třikrát, na univerzity nyní přijde polovina mladých lidí. Je to neslýchaná změna bez velkých investic - nenastalo masové stavění kampusů jako třeba v 60. a 70. letech na Západě.

Rozumím tomu, že na ministerstvu nyní hledají nějakou jinou cestu financování. Nezvládli sice rozdělování peněz na výzkumné záměry, v každém případě je ale naprosto správné, že se bude podporovat věda. Vysoké školy by se měly odlišit tím, že učitelé neučí jenom to, co si přečetli v knížce, ale taky to, co sami vymysleli. To je stejné v medicíně i ve filosofii.

Jan Sokol
Jan Sokol | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

A: Buďme konkrétnější. Jak mám poznat, že je nějaká vysoká škola dobrá?

Podle jediné věci - výstupu. Fakticky je škola dobrá, když produkuje dobré studenty. Velmi jsem uvítal, že nový vysokoškolský zákon předepisuje zveřejňovat závěrečné práce. To je první krůček - doufám, že časem se budou školy těmi pracemi chlubit na internetu. A pak nezbývá, než že se na to podívají nějací lidé a řeknou, tohle je dobré a tohle ne. Kvalita se nedá jednoduše odměřit.

A: S vysokými školami se tedy možná začíná něco dít, ale co školy základní a střední? Ty mají podle všeho peněz opravdu málo.

Já si to nemyslím: život je tvrdý a zatím nemáme nedostatek učitelů - tečka. Starý problém je, že si netroufáme rozlišit platy lepších a horších učitelů, mimo jiné proto, že odbory učitelů jsou silné. Fakticky to nejde udělat jinak, než se spolehnout na autoritu ředitele, který má mít zodpovědnost za to, jak škola vypadá.

A: Jaká kritéria by tedy měla být pro ředitele základních a středních škol prioritní?

V české společnosti je asi nejvyšší korelace mezi vzděláním rodičů a dětí. Můj výklad je ten, že ke studiu motivuje rodina, ne škola. Proto jsou na vysokých školách jenom lidé, kteří to vidí doma. Ambicí střední školy by mělo být právě motivovat, to znamená, že učit musejí lidé, které to baví. Motivace je nakažlivá - neprojevuje se v tom, co říkáte, ale v tom, jak to říkáte. Je hodně učitelů, kteří jsou otrávení.

Jan Sokol
Jan Sokol | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

A: Je vám některá ze současných stran, které kandidují do parlamentu, blízká v tom, jak přistupuje ke vzdělání?

Přiznám se, že strana ne. Jsou jednotliví politici, kteří se tomu věnují, ale těch je zatím žalostně málo. Lepší je to v Senátu, kde je několik rektorů. V Poslanecké sněmovně je školská lobby pořád strašně slabá napříč stranami. Jde o to si tohle téma napsat na prapor, bojovat za ně a nebýt zabedněný. Ve stranách to zatím dělají třetí garnitury - každá strana takové lidi má. Někteří jsou ale dobří, například lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Ale žádná strana si ze vzdělání netroufne udělat hlavní téma. #reklama

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Soudce neposlal do vazby hudebníky podezřelé z extremismu

Žádný ze tří mužů, u nichž slovenská prokuratura navrhla uvalení vazby kvůli podezření z extremismu, nepůjde do vazby. Dnes o tom podle slovenských médií rozhodl soudce v Banské Bystrici. Soud rozhodoval o vazbě v případě tří lidí z devíti, kteří byli v úterý zadrženi při akci vedené slovenskou policií. Mezi zatčenými byli i členové rockové skupiny Krátký proces a bubeník kapely Horkýže Slíže Marek Viršík. Devět zatčených bylo už v úterý obviněno z výroby a rozšiřování extrémistických materiálů. Mezi obviněnými je i jeden občan ČR.

Před soud v Banské Bystrici dnes předstoupili tři členové skupiny Krátký proces. Jejich vyšetřování bude pokračovat na svobodě.

Televize Markíza dříve informovala, že skupina Krátký proces je známá extremistickými texty. Policisté při prohlídce u jednoho z jejích členů, Rastislava Rogela, podle informací Markízy našli předměty s nacistickou a hitlerovskou tematikou. Právě Rogel byl mezi třemi muži, u kterých se dnes rozhodovalo, zda budou vzati do vazby.

Skupina Horkýže Slíže podle informací deníku SME před čtyřmi lety propůjčila Rogelově skupině své studio, které patřilo bubeníkovi Viršíkovi. Ten byl podle dnešního vyjádření Silvie Markové z marketingové agentury Smart Communication po úterním výslechu propuštěn.

Petr Fořt z managementu Horkýže Slíže razii podle Markízy okomentoval slovy, že se přímo jeho skupiny netýká a její koncerty budou pokračovat bez jakýchkoli omezení. Skupina má tento týden v plánu také několik vystoupení v Česku. Petr Fořt také zdůraznil, že kapela Horkýže Slíže se od jakéhokoli extremismu distancuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy